Otevřít hlavní menu

Eduard Brzorád (8. prosince 1857 Německý Brod[1]18. listopadu 1903 Německý Brod) byl český politik, poslanec Českého zemského sněmu, Říšské rady a starosta Německého Brodu.

JUDr. Eduard Brzorád
Eduard Brzorád
Eduard Brzorád

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1892 – 1903

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1891 – 1903
Stranická příslušnost
Členství mladočeská strana

Narození 8. prosince 1857
Německý Brod
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 18. listopadu 1903 (ve věku 45 let)
Německý Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Havlíčkův Brod
Alma mater Karlo-Ferdin. univ.
Profese advokát
Commons Kategorie Eduard Brzorád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Studoval Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze, kde roku 1880 získal titul doktora práv. [1] Od roku 1883 působil jako advokát v rodném Německém Brodě.[2] Byl aktivní ve veřejném životě. Působil jako jeden z předsedů Akademického čtenářského spolku, byl členem výboru Ústřední matice školské.[3] Předsedal německobrodské organizaci Sokola.[4]

Stejně jako jeho otec Eduard Brzorád starší, který dlouhodobě zastával post okresního starosty na Německobrodsku, vstoupil i mladý Eduard Brzorád do politiky (sám také později byl okresním starostou, stejně jako starostou města Německý Brod).[4] Byl členem mladočeské strany. Po tři roky působil jako tajemník jejího klubu. Profiloval se jako táborový řečník.[3] Ve volbách roku 1891 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Německý Brod, Polná atd. Mandát obhájil za stejný okrsek i ve volbách roku 1897 a volbách roku 1901. Ve vídeňském parlamentu setrval do své smrti roku 1903. Pak ho na poslaneckém křesle vystřídal František Staněk.[5]

V letech 1892–1903 byl i poslancem Českého zemského sněmu. Byl sem zvolen za kurii venkovských obcí v obvodu Ledeč a Dolní Kralovice,[1] poprvé v doplňovacích volbách v říjnu 1892[6] poté, co rezignoval poslanec Robert Hruš.

Do zemského sněmu i Říšské rady nastupoval v době vrcholící agitace mladočechů proti plánu na česko-německé vyrovnání v Čechách (takzvané punktace), které mladočeská strana označovala za výhodné pouze pro Němce. Na kritice punktací mladočeši založili svůj volební úspěch a i v následujících letech jejich zástupci odmítali realizaci punktací. Když se v květnu 1893 na zemském sněmu projednával návrh na zřízení krajského soudu v Trutnově, kterým by německé etnikum na severovýchodě Čech získalo soudní obvod oddělený od českého vnitrozemí, účastnil se Brzorád radikálních mladočeských obstrukcí a v protokolu z jednání se dokonce uvádí, že „poslanec Brzorád sebral akta na stole a mrštil jimi proti zpravodaji Funkovi...“[7] Když se v roce 1896 mladočeská strana v Říšské radě během projednávání takzvané Badeniho volební reformy, která výrazně rozšiřovala volební právo, ale zachovávala kuriový systém a tedy nerovnost voličských hlasů, názorově rozdělila, Brzorád patřil mezi 15 mladočeských poslanců, kteří odmítli vládní předlohu podpořit.[8] V rámci strany tehdy reprezentoval radikální nacionalistické křídlo, proti kterému vystupovali umírnění mladočeši, které vedl Josef Kaizl.[9]

Zemřel po delší nemoci v roce 1903. Pohřeb se konal 21. listopadu 1903 v Německém Brodě.[3]

RodinaEditovat

Jeho otec Eduard Brzorád starší byl okresním starostou, advokátem a notářem v Německém Brodě, matka Marie byla dcerou Eduarda šl. Křivánka, majitele statku Věž, a jeho ženy Karoliny, roz. svobodné paní Herites. Strýcem z matčiny strany byl také poslanec Českého zemského sněmu baron Karl Kutschera. Jaroslav Kratochvíl, syn jeho sestry Karolíny, byl protektorátním ministrem průmyslu.[10]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. Kapitola Brzorád Edvard, Dr.. (česky) 
  2. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 670. (česky) Dále jen: Česká společnost 1848-1918. 
  3. a b c O jednoho méně: za drem. Ed. Brzorádem. Národní listy. Listopad 1903, roč. 43, čís. 316, s. 1. Dostupné online. 
  4. a b O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. [online]. steinbauer.biz [cit. 2013-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://www.psp.cz/eknih/1889skc/4/stenprot/008schuz/s008023.htm
  7. Česká společnost 1848-1918. 417
  8. Česká společnost 1848-1918. 451
  9. Česká společnost 1848-1918. 481
  10. http://www.steinbauer.biz/familytree/Rodokmeny.htm#_Toc219631238

Externí odkazyEditovat