Dux (titul)

vojenský a šlechtický titul

Dux (plurál ducēs) je latinský výraz původně pro vůdce, zejména vojenskou hodnost vojevůdce a kmenového náčelníka. Později označoval šlechtický titul česky zvaný vévoda, případně i knížete.

Ilustrace S. Ventzslaus dux bohemiaeSvatý Václav, vévoda český v Schedelsche Weltchronik, 1493

Etymologie a variantyEditovat

Latinský výraz dux – „vůdce“, je odvozen od slovesa ducere – „vést“. Později vznikly národní a místní varianty titulu vévoda: francouzské duc nebo anglické duke, benátský dóže (doge). Novověké italské duce pak ve 20. století získalo obdobně jako německé Führer posunutý význam nacionalistického fašistického „vůdce“.

HistorieEditovat

V dobách Římských republik se výraz dux vztahoval na vojenské velitele (vojevůdce), a to i mimo římskou říši, jednalo se však o obecné označení vojevůdce, než o formální hodnost. Julius Caesar ve svých Commentarii ke Galským válkám, užívá výrazu dux pro keltské generály, s výjimkou jediného římského velitele, který neměl žádnou oficiální hodnost.[1]

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Thomas Wiedemann, “The Fetiales: A Reconsideration,” Classical Quarterly 36 (1986), s. 483. Oním Římanem označovaný titulem dux je Publius Crassus, jenž byl příliš mlád na to, aby zastával funkci.