Dravci mého století

Dravci mého století
Autor	Arkadij a Boris Strugačtí
Původní název	Хищные вещи века
Země	Sovětský svaz
Jazyk	ruština
Žánr	vědecká fikce
Vydavatel	DAW Books a Publishing house "Molodaya Gvardiya"
Datum vydání	1965
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dravci mého století (1965, Хищные вещи века) je vědeckofantastický román ruských sovětských spisovatelů bratrů Strugackých. Román se odehrává ve 21. století a úzce souvisí s tzv. Bykovovskou trilogií, neboť jeho hlavní hrdina Ivan Žilin vystupuje v druhém a třetím díle této trilogie, tj. v příbězích Cesta na Amalteu (1960, Путь на Амальтею) a Tachmasib letí k Saturnu (1962, Стажёры).

Román je napsán jako kritika tehdejší západní konzumní společností, ale popis bezduchého způsobu života většiny lidí v zemi, kde se příběh odehrává, je aktuální i dnes.

Obsah románu

Příběh románu se odehrává deset let poté, co se Ivan Žilin na konci knihy Tachmasib letí k Saturnu rozhodl opustit svou kariéru palubního inženýra kosmických lodí a zůstat na Zemi, protože na Zemi je to, co je pro něj v životě to hlavní. Nyní pracuje jako člen a tajný agent Bezpečnostní rady, což je orgán mezinárodní Světové rady. Svět je sice ještě rozdělen na relativně samostatné státy, ale je demilitarizovaný a pokročilé technologie zaručují důstojný život všem. V některých státech však probíhají ozbrojené vnitřní konflikty, kterým se Světová rada snaží zabránit.

Žilin přijíždí do přímořského letoviska někde v Evropě, aby zde vyšetřil sérii záhadných úmrtí. Shodou okolností jde o místo, kde Žilin před několika lety bojoval jako součást mezinárodní brigády, která zde potlačila fašistické povstání. Vystupuje inkognito jako spisovatel. Nachází zde na první pohled atraktivní a prosperující svět. Obyvatelé, kteří se živí cestovním ruchem a mají všeho dostatek, se však starají jen o svou zábavu, v mnoha případech i o adrenalinovou nebo spojenou s braním drog. Jde o naprosto dekadentní produkt věku blahobytu, ve které elektronický generátor snů založený na vlnové psychotechnice zvaný třaska vyvolává příjemné sny pro velké davy lidí. Tzv. rybáci pořádají v podzemích tunelech Starého metra extrémně nebezpečné akce vyvolávající smrtelnou hrůzu, členové tajného spolku mecenášů zase kupují kradené obrazy a jiné umělecké předměty a rituálně je ničí. Další tajnou organizací jsou intlové, složení z univerzitních učitelů a studentů, jejichž (marnou) snahou je pomocí teroristických činů probudit společnost z jejího bahna.

Od jednoho z rybáků se Žilin dozví o jakési droze zvané sleg. Postupně zjistí, že sleg stojí za sérií úmrtí, kterou vyšetřuje, Domnívá se, že jde o drogu distribuovanou gangstery, ale ke svému překvapení zjistí, že jde o běžnou radiosoučástku, kterou lze ve spojitosti s alkoholem a drogou zvanou devon a při ulehnutí do teplé vody ve vaně použít pro generování umělé reality. Lidé se na slegu stávají závislí, tráví čím dál více času v bezvědomí ve vaně a umírají na nervové vyčerpání a krvácení do mozku.

Žilin se obává toho, že až ostatní lidé, kteří si zatím sleg kupují za drahé peníze od distributorů, zjistí, že jej mohou snadno a levně získat v běžném obchodě, dojde k jeho masivnímu rozšíření po celém světě. Odmítá však razantní řešení tohoto problému (izolaci města od ostatního světa). Rozhodne se vystoupit z Bezpečnostní rady a společně s dalšími pracovat na duchovní obnově společnosti zatím nepřipravené na věk blahobytu.

Česká vydání

Dravci mého století, Obydlený ostrov, Miliardu let před koncem světa, Svoboda, Praha 1985, přeložil Libor Dvořák.

Externí odkazy

(rusky) Хищные вещи века - ruský text románu
(česky) Dravci mého století webu LEGIE