Dominic Lokinyomo Lobalu (*16. srpna 1998, Chukudum) je běžec specializující se na běh na střední a dlouhé vzdálenosti. Narodil se v nynějším Jižním Súdánu, žije a trénuje ve Švýcarsku, je apatrida.[1]

Dominic Lobalu
Osobní informace
Narození16. srpna 1998 (25 let)
Chukudum
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy v atletice
zlato Řím 2024 běh na 10 000
bronz Řím 2024 běh na 5 000 m

Začátek života

editovat

Narodil se v roce 1998 na malém městě Chukudum v tehdejším Súdánu v jeho jihozápadní části, asi jen 25 km od hranic s Ugandou a Keňou (dnes je město v Jižním Súdánu). Pochází z etnické skupiny Didingů. V devíti letech přišel v druhé súdánské občanské válce o oba rodiče, poté vyrůstal v sirotčinci. V roce 2007 za pomoci italské neziskové organizace uprchl do sousední Keni, kde žil nejprve ve městě Juja nedaleko Nairobi. Zde chodil do školy a se spolužáky hrál fotbal.[2]

V 15 letech dostal nabídku od běžeckého tréninkového centra Tegly Loroupe v Ngongu v Keni, které provozovala pro uprchlíky s podporou Světové atletiky a které jim umožňovalo rozvíjet atletické dovednosti a případě se i zapojit do soutěží na světové úrovni pod hlavičkou Atletického uprchlického tymu. Nabídku přijal.

Běžecká kariéra

editovat

V profesionální soutěži se poprvé objevil v dubnu 2017 ve štafetové soutěži v bahamském Nassau, kde běžel ve štafetě na 4 × 800 metrů. V závodě skončila štafeta s velkým rozdílem poslední.[3] Nedlouho před svými 19. narozeninami startoval na Mistrovství světa v atletice 2017, kde běžel v běhu na 1500 metrů, kde skončil předposlední, když poslední závodník v závodě upadl.[4] Na Mistrovství Afriky v atletice v roce 2018 nigerijské Asabě startoval v běhu na 5000 metrů, kde skončil již na desátém místě v polovině startovního pole.[5] Ve všech závodech startoval pod hlavičkou Atletického uprchlického týmu.

V květnu 2019 v rámci Ženevského maratonu ve švýcarské Ženevě účastnil běhu na 10 000 m, který vyhrál.[6] Po sporu s vedením týmu o finanční odměnu s kolegou s týmu, kterým byl jihosúdánský uprchlík Gatkuoth Puok Thiep, opustili hotel a nenastoupili na zpáteční let.[7] Hotel opustili pouze s oblečením a doklady, neměli žádné peníze, kontakty ani neměli německy či francouzsky. Později uvedl, že finanční spor byl poslední kapkou, když v týmu se cítil jako osoba druhé kategorie, kdy v tréninkovém centru měli zajištěnu stravu a ubytování ve čtyřlůžkových pokojích, jinak však dostávali jen kapesné 5 tis. keňských šilinků (asi 900 Kč) a nedostávali ani finanční odměny z případných vyhraných závodů. Podobným způsobem od týmu uteklo dalších pět atletů.[8]

Oba atleti následně požádali o azyl ve švýcarském uprchlickém centru. Imigrační úředník ho propojil s učitelem a běžeckým trenérem Markusem Hagmannem ze St. Gallenu. Ten se ho ujal a mohl tak pokračovat v trénování běhu a závodění.[7] V závodech startuje za Švýcarko, švýcarské občanství (ani jiné občanství) však nemá a získat ho může nejdříve v roce 2032,[4] status uprchlíka nezískal.[9] To mu nebránilo soutěžit ve většině soutěží s výjimkou olympiád a mistrovství světa, kde je občanství vyžadováno a útěkem z uprchlického týmu ztratil možnost za něj startovat.[7] Bez pasu však obtížně cestuje mimo Evropský hospodářský prostor.

V letech 2019 až 2021 startoval na lokálních soutěžích ve Švýcarsku, když jako žadatel o azyl nemohl opustit zemi.[7] Na mezinárodní soutěži se objevil v roce 2022 na mítinku Diamantové ligy ve švédském Stockholmu, kde startoval v běhu na 3000 metrů, který překvapivě vyhrál.[10] V roce 2023 vyhrál na stejné trati na mítinku v Záhřebu a svým časem vylepšil rekord závodu.[11] Žádost Švýcarské atletické federace o jeho start na Mistrovství světa v atletice 2023 Světová atletika zamítla.[9] V roce 2024 se zúčastnil Mistrovství Evropy v atletice 2024, kde se zúčastnil dvou závodů. V běhu na 5000 metrů získal bronzovou medaili a v běhu na 10 000 metrů pak dokonce zlatou. Mezinárodní olympijský výbor mu v červnu 2024 povolil start Letní olympijské hrách v Paříži pod hlavičkou uprchlického týmu v běhu na 5000 metrů.[12]

Byl o něm natočen dokument The Right to Race.[13][14][7]

Reference

editovat
  1. BLOOM, Ben. ‘I’m born to suffer’: refugee athlete Dominic Lobalu on race to find a home. The Observer. 2023-06-18. Dostupné online [cit. 2024-07-27]. ISSN 0029-7712. (anglicky) 
  2. Lokinyomo: ‘I want to be the first refugee to get a medal’ | FEATURE | World Athletics. worldathletics.org [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. 
  3. 4x800 Metres Relay Result | IAAF/BTC World Relays Bahamas 2017. worldathletics.org [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b PLŠKOVÁ, Markéta. Bronz pro Švýcarsko, ale bez občanství. Jsem zvyklý trpět, směje se uprchlík. iDNES.cz [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. 
  5. African Championships | Results | World Athletics. worldathletics.org [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. 
  6. Dominic Lokinyomo LOBALU | Profile | World Athletics. worldathletics.org [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. 
  7. a b c d e HUBER, Martin Fritz. The Fastest Man Without a Country [online]. 2023-06-20 [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. WALT, Vivienne. Why Athletes Are Running Away From the Olympic Refugee Team. TIME [online]. 2021-07-08 [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b LÉMAN, Bleu. Dominic Lobalu: World Athletics prend son temps. www.lemanbleu.ch [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  10. Dominic Lobalu claims first Diamond League win for On | Running Industry Alliance [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. SVAZ (ČAS), Český atletický. Úspěšní čeští běžci v Záhřebu. Atletika.cz [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. 
  12. New European champion runner for Switzerland invited by IOC to rejoin Olympic refugee team for Paris. AP News [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. The Right to Race – Dominic Lokinyomo Lobalu’s journey to the Olympics. On Shop [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. 
  14. BULLOCK, Richard. The Right to Race. [s.l.]: Hungry Man Dostupné online. IMDb ID: tt30015667 event-location: Switzerland. 

Externí odkazy

editovat