Dochování kůže

Kůže je pro archeology důležitým dokladem minulosti, ale ne vždy se dochová. K jejímu zachování je potřeba speciálních podmínek.

Lindowský muž dochovaný v rašeliništi

Faktory ovlivňující dochování kůže

• Klima: Kůže se nám nejlépe zachovává v suchém prostředí, neboť nedostatek vody zabraňuje rozkladu organických látek, takže mnoho destruktivních mikroorganismů nemá možnost vzkvétat. Kůže se velmi dobře dochovává také v ledovcovém prostředí. Naopak nejdestruktivnější je pro ni tropické klima s jejími silnými dešti či vysokými teplotami.
• pH půdy: Kůže se lépe dochovává především v kyselém prostředí, například v rašeliništích.
• Jiné organické materiály: Dobrými konzervanty jsou sůl a měď, neboť zabraňují působení ničivých mikroorganismů.
• Přírodní katastrofy: Jistý vliv (pozitivní či negativní) na dochování kůží mají také přírodní katastrofy, např. vulkanické erupce, kyselé deště, roztávající ledovce, požáry, zemětřesení či silné bouře.

Mumifikace

Mumifikace je typickým příkladem, jak dobře se kůže může dochovat v suchém prostředí. Jedná se o umělé vysušování těla, kterým mělo být zbráněno jeho přirozenému rozkladu. Balzamovalo se pryskyřicí a olejem. Celý proces mohl trvat až 70 dní.

Nálezy kůží

Ledový muž Ötzi byl nalezen 19. září 1991 v tyrolských Alpách. Jedná se o nejstarší nalezené lidské tělo na světě. Skvěle se zachovaly například skupiny tetování – většinou modré linie či modrý kříž na vnitřní straně pravého kolena. Dochovalo se také jeho oblečení – např. kožené „legíny“.

Nález kožených (resp. usňových) artefaktů z ulice Česká v Brně: V letech 2012 a 2013 byl v Brně prováděn archeologický výzkum, během něhož byly v několika odpadních jímkách nalezen úmyslně vyhozený odpadní materiál, ale také téměř kompletní půlpár nízké kotníkové obuvi ze 14. st, který však nebyl vyzvednut vcelku, ale v podobě několika samostatných dílců.