Otevřít hlavní menu

Dněperská kaskáda

soustava vodních děl na řece Dněpr

Dněperská kaskáda je soustava vodních děl na řece Dněpr a je nejvýkonnější hydroenergetickou soustavou Ukrajiny. Celkový instalovaný výkon vodních elektráren je 3 821 MW a je zdrojem více jak 88% vodní energie v zemi[1].

Dněperská kaskáda
Poloha
Kontinent Evropa
Státy Ukrajina
Hydrologické údaje
Povodí řeky Dněpr
Roční průtok 1 500 m³/s
Vodní elektrárna
Výkon současný 3 821 MW
Typ turbíny Kaplanova, Francisova
Ostatní
Stav průtoková
Začátek výstavby 1927
Dokončení 1975

Hydrologická charakteristikaEditovat

Na území Ukrajiny protéká řeka Dněpr v délce 980 km, z toho v přirozeném korytu pouze v délce 100 km. Celková plocha přehradních nádrží je 6 976 km2. Narovnáním vodní cesty vybudováním umělých jezer se zkrátila celková délka řeky z přírodních 2 285 na 2 201 km. Většina přítoku pochází z plochy povodí horního Dněpru, úsek středního Dněpru (Kyjev - Záporoží) a dolního Dněpru (Záporoží - ústí) přijímá již málo větších přítoků. Průměrný průtok 1370 m3/s v Kyjevě se v ústí navýší pouze na hodnotu kolem 1600 m3/s. Kaskáda vodních děl pokrývá právě střední a dolní tok, kde lze určit průměrný průtok na hodnotě 1500 m3/s. Spád od hladiny nejvyšší (Kyjevské nádrže) po hladinu řeky pod pod posledním stupněm (Kachovská elektrárna) je 102 m. Maximální teoretická roční výroba je tak 13,5 miliardy kWh. Tuto hodnotu je třeba snížit zohledněním účinnosti a nezpracovatelných průtokových maxim.

Přehled stupňů kaskádyEditovat

Přehled elektráren kaskády (ve směru proti proudu)
elektrárna spád

(m)

výkon

(MW)

výstavba nádrž plocha

(km2)

objem

(km3)

Kachovská 16,5 351 1950-1956 Kachovská 2150 18,2
DněproGES 38 1548 1927-1932 Dněperská 410 3,3
Středodněperská 10,5 352 1956-1964 Kamenská 567 2,5
Kremenčucká 14,2 686 1954-1959 Kremenčucká 2252 13,5
Kanivská 11 444 1967-1975 Kanivská 675 2,6
Kyjevská 12 440 1965-1972 Kyjevská 922 3,7
celkem 102 3821 1927-1975 6976 43,8

Celkový roční výkon kaskády v průměru přesahuje hodnotu 10 miliard kWh, což Dněperskou kaskádu zařazuje mezi účinné vodní energetické soustavy.

Historie výstavbyEditovat

Kaskáda byla vybudována v sovětském období v letech 1927 - 1975. Dvě vodní díla na Dněpru byla vyhlášena jako tzv. Velké stavby komunismu, kam byly z vodních elektráren ještě zařazeny Volžská a Žiguljovská elektrárna na Volze a Bratská elektrárna na Angaře.

Vodní elektrárna DněproGES se v roce 1932 stala největší vodní elektrárnou v Evropě a patří mezí nejznámější vodní elektrárny na světě. Byla poničena během druhé světové války a její činnost byla obnovena v roce 1950. Význam druhého díla v pořadí, Kachovské vodní elektrárny, byl podpořen vybudováním navazujícího zavlažovacího kanálu, odvádějícího vodu na jižní Ukrajinu a Krym.

V časovém sledu byly dále budovány vodní elektrárny Kremenčucká, Středodněperská a Kyjevská. Jako poslední byla v roce 1980 dostavěna Kanivská vodní elektrárna.

Ve výstavbě i ve fázích projektu jsou přečerpávací elektrárny využívající hladinu přehradních nádrží Dněpru, jejichž příspěvek k celkové výrobě elektrické energie je k roku 2019 nevýznamný. Kyjevská přečerpávací elektrárna byla postavena jako první vodní dílo svého druhu v Sovětském svazu.

Na Dněpru byly instalovány ve své době největší turbíny na světě a první horizontální Kaplanovy turbíny v Sovětském svazu.

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Гидроэлектростанции (ГЭС). www.uhp.kharkov.ua [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Слово о Днепрогэсе имени В. И. Ленина. — Днепропетровск: Промінь, 1980. — 109 stran
  • Anne D. Rassweiler. The generation of power: the history of Dneprostroi. — NY: Oxford University Press US, 1988. — 247 stran
  • Водный фонд Украины: Искусственные водоемы — водохранилища и пруды: Интерпрес, 2014. 164 stran, ISBN 978_965_098_2
  • Keller R., Gewaesser und Wasserhaushalt des Festlandes, 250 stran, TVG Leipzig, 1962
  • Linsley R.K., Applied hydrology, 759 str. McGraw-Hill, 1968
  • Klaus Gestwa: Die Stalinschen Grossbauten des Kommunismus, R. Oldenbourg Verlag, Mnichov, 2010. - 670 stran

Související článkyEditovat