Dmytro Markov
Dmytro Markov, cyrilicí Дмитро Марков (24. října 1868 Hrušiv[1][2] – 26. července[3] 1938 Bratislava[4]), byl rakouský politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období žil v Československu.
| Dr. Dmytro Markov | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1917 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1913 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | starorusíni |
| Narození | 24. října 1864 nebo 24. října 1868 Hrušiv  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 26. července 1938 Bratislava  Československo |
| Příbuzní | Osyp Markov (bratr) |
| Alma mater | Lvovská univerzita Univerzita Innsbruck |
| Profese | advokát, politik, publicista a právník |
| Commons | Dmitri Markov |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatPocházel z rodiny majitele hospodářství. Vystudoval gymnázium a roku 1893 absolvoval teologickou fakultu Lvovské univerzity. V letech 1894–1895 působil jako řeckokatolický duchovní v obci Rajtarovyči. Pak mu zemřela manželka i dítě. Následně v letech 1896–1900 studoval práva na Univerzitě v Innsbrucku, kde byl roku 1900 promován na doktora práv. Působil na právní praxi ve Vídni.[2][5] V době působení v parlamentu je uváděn jako čekatel advokacie ve Lvově.[1]
Byl veřejně a politicky činný. Spolupracoval s rusínskými periodiky. Kvůli porušení shromažďovacího zákona byl soudně potrestán.[2] Byl orientován moskofilsky (prorusky). Napsal několik politických pojednání: Ruskaja i ukrajinskaja ideja v Avstryy (1912), Pro terpinnja rosijskoj nacionalnoj partiji v Halycyni (1912) nebo Presledovanja za pravoslavnuju veru v Uhorskoj Rusy (1913). Od roku 1913 zasedal coby poslanec Haličského zemského sněmu.[5]
Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 65. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911. Poslanecké křeslo ztratil 30. května 1917 na základě pravomocného rozsudku z 21. srpna 1915.[6]
Ve volbách roku 1907 je řazen mezi starorusínské kandidáty.[7] V době svého působení na Říšské radě je uváděn coby radikální Rus.[1] Po volbách roku 1907 byl na Říšské radě nezařazeným poslancem. Po volbách roku 1911 zasedal jako hospitant v Českém národně sociálním klubu.[6]
Za první světové války byl roku 1915 obviněn z velezrady pro své rusofilské aktivity a ve Vídni odsouzen k trestu smrti, který byl později zmírněn na doživotní vězení.[5] Do roku 1918 byl vězněn v Terezíně.[4] Propuštěn byl po rozpadu Rakouska-Uherska. Po první světové válce, v době krátké existence Západoukrajinské lidové republiky, se zapojil do diplomatických jednání o státoprávní budoucnosti ukrajinského etnika.[5] Roku 1918 vedl delegaci, která prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi navrhla, aby se Podkarpatská Rus připojila k vznikajícímu Československu. Následně byl delegátem na Pařížské mírové konferenci.[4]
V meziválečném období žil dlouhodobě v Praze, pak se přestěhoval na Slovensko, kde v Sabinově působil jako notář. Zemřel v červenci 1938 v Bratislavě.[4]
Jeho bratrem byl Osyp Markov, ukrajinský novinář.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 131. (německy)
- ↑ a b c Die österreichische Abgeordnetenhaus: ein biographisch-statistisches Handbuch, 1907-1913, XI. Legislaturperiode (XVIII. session). [s.l.]: R. Wiener, 1907. 638 s. Dostupné online. S. 598. (německy)
- ↑ Našinec, 28. 7. 1938, s. 2.
- ↑ a b c d Zemřel horlivý propagátor Podkarpatské Rusi dr. Markov. Národní politika. Červenec 1938, roč. 56, čís. 205, s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b c d e МАРКОВ Дмитро Андрійович [online]. history.org.ua [cit. 2016-01-28]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Czernowitzer Allgemeine Zeitung, 5. 6. 1907, s. 2.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dmytro Markov na Wikimedia Commons
