Dispečer (seriál)
Dispečer je československý komediální televizní seriál vzniklý v produkci Československé televize, která jej také v letech 1971–1972 vysílala. Devítidílný seriál natočil podle scénáře Jaroslava Dietla režisér Zdeněk Havlíček. Seriál pojednává o příhodách rodiny ostravského horníka Leopolda Juřici, který zároveň působí jako kapelník dechové kapely.
| Dispečer | |
|---|---|
 Logo seriálu | |
| Základní informace | |
| Žánr | komedie |
| Formát | seriál |
| Dramaturgie | Ivan Taller |
| Scénář | Jaroslav Dietl |
| Režie | Zdeněk Havlíček |
| Hrají | Josef Kobr Marie Preislerová Valerie Chmelová Jaroslav Kaňkovský Emil Horváth st. Jiří Wimmer Jan Vlasák |
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Počet řad | 1 |
| Počet dílů | 9 (seznam dílů) |
| Obvyklá délka | 48–70 min |
| Produkce a štáb | |
| Vedoucí produkce | Hana Juračáková |
| Kamera | Jaromír Zaoral |
| Hudba | Rudolf Kubín Pavel Staněk |
| Produkční společnost | Československá televize |
| Distributor | Československá televize |
| Premiérové vysílání | |
| Stanice | I. program |
| Formát obrazu | černobílý, 4 : 3 |
| Vysíláno | 11. září 1971 – 9. září 1972 |
| Dispečer na ČSFD, Kinoboxu, FDb, SZ, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příběh editovat
Ostravský havíř Leopold Juřica založil před lety hornickou dechovou kapelu, kterou také jako přísný kapelník a dirigent vede. Jeho kolegové a kamarádi ze souboru jsou mu velmi blízcí a jakékoliv problémy kapely se přenesou i do rodinného života Juřici. Ten žije se svou hodnou a chápající manželkou Štěpánkou a dcerou Hedvikou, jež má moderní názory a která pracuje jako učitelka na základní škole. Právě Hedvika přivede domů svého přítele Dušana, aby se seznámil s rodiči, neboť se chtějí brát. Celá rodina se bojí, jak jej otec přijme, ale když zjistí, že Dušan právě nastoupil do pozice báňského dispečera ve stejném dole, v němž pracuje Juřica, možné ostré hrany se otupí a mladík je srdečně přijat do rodiny, k níž prakticky patří i otcova kapela.
Obsazení editovat
- Josef Kobr jako Leopold „Polda“ Juřica, horník a kapelník
- Marie Preislerová jako Štěpánka Juřicová, Leopoldova manželka
- Valerie Chmelová jako Hedvika Juřicová, učitelka, dcera Leopolda a Štěpánky
- Jaroslav Kaňkovský jako Dušan Rýgel, báňský dispečer, přítel Hedviky
- Emil Horváth st. jako Josef Valošek, soused
- Jiří Wimmer jako Václav Juřica, syn Leopolda a Štěpánky
- Jan Vlasák jako Karel Juřica, syn Leopolda a Štěpánky
Produkce editovat
V roce 1942 měla v Ostravě premiéru hornická opereta Děvčátko z kolonie, kterou napsal skladatel Rudolf Kubín. Dílo mělo mezi diváky značný úspěch, jenž nevymizel ani při obnovené premiéře v roce 1955.[1] Režisérem novějšího nastudování byl Josef Kobr,[2] který v původní verzi sám účinkoval v roli kapelníka.[3] Ostravský televizní režisér Zdeněk Havlíček přišel počátkem 70. let 20. století za Kobrem s nápadem televizní adaptace Kubínovy operety.[1] Hana Juračáková, produkční ostravského televizního studia, oslovila pro tvorbu scénáře Jaroslava Dietla,[4] který v té době začínající normalizace nebyl pro pražskou televizi z politických důvodů vítanou osobou.[5] Dietl z původní předlohy využil pouze některé prvky a vytvořil zcela nový komediální příběh s názvem Dispečer a děvčátko z kolonie, obsahující Kubínovy písně. Režisér Havlíček obsadil do hlavní role kapelníka Juřici právě Josefa Kobra,[1] kterému psal Dietl roli přímo na tělo. Role rodinných příslušníků získali Marie Preislerová, Valerie Chmelová a Jaroslav Kaňkovský a vedlejší postavy členů kapely ztvárnili herci, kteří se na televizních obrazovkách objevovali jen zřídka (například Karel Vochoč, Bohuslav Čáp, Josef Haukvic či Alois Müller). Vzhledem k úspěchu snímku na něj navázaly další díly,[6] čímž vznikl první televizní seriál ostravského televizního studia.[4] I v dalších epizodách hrála velkou roli dechová kapela a její písně z pera Rudolfa Kubína, pro dechovku zaranžované Pavlem Staňkem. Natáčení probíhalo v letech 1971 a 1972[6] v Ostravě a okolí, včetně areálu dolů, například ve Stonavě.[1]
Vysílání editovat
Seriál Dispečer uvedla Československá televize na I. programu od září 1971 do září 1972. První díl měl premiéru 11. září 1971 (při příležitosti Dne horníků),[7] druhý díl se na obrazovkách objevil 18. prosince 1971[8] a další následovaly v přibližně měsíční periodě (s přestávkou během července a srpna), takže poslední devátá část byla odvysílána 9. září 1972.[9] Seriál byl zařazen do večerního vysílání v hlavním vysílacím čase, začátky jednotlivých dílů o délce od 48 do 70 minut byly v rozmezí od 19.50 do 21.20 hodin.
Seznam dílů editovat
| Č. v seriálu | Název | Režie | Scénář | Datum premiéry |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Dispečer a děvčátko z kolonie | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | 11. září 1971 |
| 2 | Dispečer a vládce rodiny | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | 18. prosince 1971 |
| 3 | Dispečer a automobil | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | 29. ledna 1972 |
| 4 | Dispečer a švagři | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | 26. února 1972 |
| 5 | Dispečer a maškarní ples | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | 25. března 1972 |
| 6 | Dispečer a slabikář | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | 22. dubna 1972 |
| 7 | Dispečer a rozvod | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | 19. května 1972 |
| 8 | Dispečer a trumpeta | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | 17. června 1972 |
| 9 | Dispečer a konec kapely | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | 9. září 1972 |
Přijetí editovat
Komentář v deníku Lidová demokracie označil první díl seriálu za „[d]obrou zábavu v nejvlastnějším slova smyslu“ a povšiml si, že Dietlův příběh „přinesl dobře odpozorované životní typy lidí“, takže jednotlivé obyčejné postavy, jsou divákům blízké a sympatické.[10] Rudé právo v článku, který po skončení seriálu vyšel, uvedlo, že pořad měl divácký úspěch, i když podle autora textu nešlo o nejzdařilejší dílo Jaroslava Dietla. Kritizoval někdy až moc prosté zápletky či nelogičnosti v příbězích, avšak pochválil Dietlovy dialogy i jeho schopnost si všímat detailů. Kriticky se vyjádřil i k rodinnému seriálu coby žánru, který se podle něj věnuje drobným patáliím v životech rodin, ale nereflektuje „závažnější společenské problémy“.[11] Zdenka Silanová v týdeníku Tvorba kritizovala scénář, kladně však hodnotila herecké výkony hlavních představitelů, zejména Josefa Kobra.[12] Obdobně hodnotil scénář a dramaturgii seriálu v Tvorbě Jan Lederer, který jej označil za „vkusnou lidovou zábavu“ bez propojení s reálným životem, čímž myslel nepravděpodobnost prostředí, izolovanost od okolního světa, chtěnou nadčasovost a osobní problémy, které jsou líčeny jako katastrofy.[13] Naopak autor článku v týdeníku Naše rodina byl s pořadem spokojený s tím, že „ukazuje problémy a všední život obyčejných lidí s patřičnou dávkou humoru“.[14] Rovněž Mojmír Strachota uvedl v týdeníku Průboj, že tento „[j]ednoduchý, vpravdě životní cyklus, nenásilně vykonstruovaný z ‚všednosti‘ […] prozatím baví, někoho strhuje“ a vyzdvihl Dietlovy scénáře i herecké výkony.[15]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d KOBR, Josef; ŠIŘINA, Petr. Smějeme se s Josefem Kobrem. Ostrava: Profil, 185. Dostupné online. S. 84.
- ↑ Děvčátko z kolonie [online]. Vis.idu.cz [cit. 2021-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Děvčátko z kolonie [online]. Ndm.cz [cit. 2021-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b JURAČÁKOVÁ, Hana. Autor, který vždy dodržel termín [online]. Czechfolks.com, 2012-04-06 [cit. 2021-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-02.
- ↑ MOC, Jiří. Seriály od A do Z : Lexikon českých seriálů. Praha: Česká televize, 2009. ISBN 978-80-7404-036-8. S. 42.
- ↑ a b VAŠEK, Jaromír. Taková normální normalizace. Tvorba ostravského studia Československé televize v letech 1969–1989. Brno, 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Ústav filmu a audiovizuální kultury. Vedoucí práce Jaromír Blažejovský. s. 29–31. Dostupné online.
- ↑ Televize. Rudé právo. 1971-09-11, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Televize. Rudé právo. 1971-12-18, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Televize. Rudé právo. 1972-09-09, s. 4. Dostupné online.
- ↑ mp. Z prvního a druhého televizního programu. Lidová demokracie. 1971-09-14, s. 5. Dostupné online.
- ↑ mra. Poučení z jednoho seriálu. Rudé právo. 1972-09-13, s. 5. Dostupné online.
- ↑ SILANOVÁ, Zdenka. Dispečer na scestí. Tvorba. 1972, čís. 15, s. 16. Dostupné online.
- ↑ LEDERER, Jan. Týden před obrazovkou 6. 9.–12. 9.. Tvorba. 1972, čís. 38, s. 16. Dostupné online.
- ↑ mir. Znáte v Ostravě Juřicovy?. Naše rodina. 1972, čís. 21, s. 7. Dostupné online.
- ↑ STRACHOTA, Mojmír. Dispečer a Koťátka: Není komedie jako komedie. Průboj. 1972-02-05, s. 6. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
- Dispečer na stránkách České televize
- Dispečer v Česko-Slovenské filmové databázi
- Dispečer na SerialZone