Otevřít hlavní menu

Myslím si, že autor článku trochu straní Srbům, což by asi nemělo být. Což tahle uvést závěry mezinárodního tribunálu a jiných soudů s válečnými zločinci? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 147.230.151.1 (diskuse) 4. 4. 2008, 00:08 (CE(S)T)

Editujte s odvahou --Chmee2 22:10, 3. 4. 2008 (UTC)

Odstavec o válce v Kosovu je značně tendenční a nepracuje s ověřitelnými fakty. Poslední věta textu o smrti Slobodana Miloševiče by měla být doplněna zdrojem, nebo smazána. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Marek81 (diskuse) 22. 7. 2008, 12:39 (CE(S)T)

Přečetl jsem si zatím jen část Následky, ale měl bych také pár poznámek: humanitární bombardování není žádný oficiální název, tím je: Operace Spojenecká síla, bombardování mířilo nejen na čistě vojenské cíle, ale i například elektrárny. Pokud si dobře pamatuji, tak o zákazu kazetových pum se jednalo teprve nedávno a například USA na něj dosud nepřistoupilo. Ostatně skutečné použití takových pum proti živé síle tu není nijak doloženo. Navíc u toho Miloševice to tak trošku sugeruje interpretaci, že byl odstraněn před tím, než se mohl obhájit. Osobně bych byl pro neutrálnější pojetí, Miloševič prostě zemřel na srdeční zástavu. I když je škoda, že nemohl být jeho soud dokončen. Jelikož nejsem autor článku, nechci se v něm hned vrtat, tak tedy dávám tyto postřehy do pléna.--194.228.96.229 22. 7. 2008, 11:31 (UTC)

Velmi jednostranně (prosrbsky) zaměřený článek. Například v části věnované Kosovu není žádná zmínka o předcházejících událostech, tj. například omezení suverenity Kosova v roce 1989. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 82.142.64.145 (diskuse) 24. 7. 2008, 17:12 (CE(S)T)

stejně tak jako nebyla věnována pozornost tomu, proč k omezení suverenity došlo!!! Až nyní se objevil odkaz na chování Albánců po smrti Tita. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 178.255.168.4 (diskuse) 29. 12. 2014, 23:40 (CE(S)T)

Odstranil jsem 2 podle mě zjevné lží. Pojem "humanitárním bombardování" je sice všeobecně známý, ale není to oficiální název operace, jak se nám snažil text naznačit (viz diskuse výše). A potom "Po těchto náletech byla většina bombardovaných měst naprosto zničena." V roce 2003 jsem byl v Bělehradě a rozhodně nebyl "zcela zničen". Zcela zničeny byly např. velké části Drážďan nebo Hirošimy po 2. světové válce, snad i řada srbských, chorvatských a muslimských vesnic během srbských, chorvatských, muslimských i albánských etnických čistek v Krajině, Bosně i Kosovu, ale žádně město se v Jugoslávii nikomu zcela zničit naštěstí nepodařilo. Text jsem nahradil za "Při těchto náletech byla záměrně zničena nebo poškozena i řada civilních cílů jako továrny, elektrárny, mosty a podobně." Za podivné považuji i tvrzení o ničení budov kazetovými bombami. Žiji v domění, že tyto bomby jsou vhodné naopak k zabíjení lidí při zachování budov, ale nejsem vojenský odborník, netroufám si editovat. --Honzour 28. 7. 2008, 04:34 (UTC)

Nesouhlasím s tvrzením: "když předtím Bosňáci podporováni bojovníky z al-Káidy prováděli masakry srbského obyvatelstva v jejím okolí. Oficiální čísla Srebrenického masakru hovoří o 8000 muslimských obětí, ovšem tato čísla jsou zpochybňována jako zveličená". Toto tvrzení autora naprosto neodpovídá zjištěným skutečnostem, viz např. rozsudky ICTY. Pokud jde o počet obětí, dnes již není pochyb. Autoři textů by měli vycházet z faktů, a nikoliv z tendenčních článků uveřejněných laiky či demagogy v tisku.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 194.213.41.2 (diskuse)

zveličená jsou i nejsou.. jsou pochybnosti o počtu obětí skutečného masakru (poprav) a počtu obětí pocházejících z předchozích bojů ... události ve Srebrenici věrně mapuje Norský dokument - Srebrenica: A Town betrayed (vydané město), který byl vytvářen pod vedením bosenského Muslima, takže všichni srbofobové jistě nemůžou nic namítat! -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 178.255.168.4 (diskuse) 29. 12. 2014, 23:40 (CE(S)T)

NeutralitaEditovat

V článku je řada zavádějících a jednostranných formulací, dohadů a manipulací. Autor zcela jasně straní Srbům a umenšuje zločiny Miloševiče a Karadžiče. Věta o srebrenickém masakru těžce relativizuje odpovědnost bosenskou válku, údaj o "skutečných pachatelích" vražd na Kosovských Albáncích je včetně odkazu velmi pochybný. Rajko Doleček, agent StB a velkosrbský nacionalista, rozhodně není nestranný expert, za jakého je odkazem vydáván. Je to natolik neobjektivní, že dávám návrh na udělení POV. -- Portorico 6. 9. 2010, 14:39 (UTC)

Myslím, že Dolečkův text se jeví již při zběžném čtení jako afektovaný a zaujatý. Jako seriózní zdroj informací je asi nepoužitelný, jako ilustrace nepřehledného konfliktu a jeho motivů naopak velmi užitečný. Obecně by neškodilo, kdyby někdo znalý celý článek zrevidoval se zřetelem k běhu času - nevím, zda mezinárodní síly jsou dosud v BiH. Děkuji. Erichkleibl (diskuse) 11. 8. 2013, 14:11 (UTC)

Občanská válkaEditovat

Mám dotaz, proč se v úvodu píše Válka v Jugoslávii (občas nesprávně nazývaná "občanská válka v Jugoslávii")? Podle mezinárodního práva nejde snad v případě konfliktu mezi silami uvnitř jednoho státu o občanskou válku? Měla by se taky článek o válce Sever proti Jihu uvodit slovy Válka v severní Americe (1861-1865) občas nesprávně nazývaná "Americká občanská válka" ? --Honzula 27. 12. 2008, 11:12 (UTC)

Název "občanská válka"Editovat

Termín občanská válka je relativně nejméně používaný. Podle googlu má nejvíce výskytů termín: Válka v Jugoslávii (184 000), druhý Rozpad Jugoslávie (53 000) naproti tomu má Občanská válka v Jugoslávii "jen" 35 600 výskytu. Navíc jakou vojenskou souvislost má Slovinská válka za nezávislost s konfliktem v Kosovu. Mezi nimiž bylo několikaleté období míru. Když si navíc uvědomíme, že republiky měly právo federaci opustit v míru viz příklad Makedonie a že jediné vojenské akce v hlavním městě Bělehradě, o které se přece v občanské válce obvykle bojuje, provedlo intervenující NATO v roce 2000. Stává se koncept občanské války IMHO obtížně udržitelný a hlavně zavádějící. Anglický název jasně popisuje serii konfliktu Yugoslav Wars, balkánské wiki odkazují buď k Rozpadu Jugoslávie (Chorvatská a Srbská) nebo k Válkám v bývalé Jugoslavii (slovinci a srbochorvatská wiki).

Navrhuji proto termín občanská válka v Juboslavii opustit. S pozdravem --Jenda H. 4. 8. 2011, 16:46 (UTC)

Věrohodné zdrojeEditovat

Pochybné zdroje: [1], [2] (nefunkční), [3], [4] --Wikipedista:BobM d|p 9. 9. 2014, 09:06 (UTC)

Zpět na stránku „Válka v Jugoslávii“.