Diskuse:Tučňák císařský

Udělal jsem hrubou korekturu v kapitole "Popis", snad se na mě nezlobíte, že jsem tam umístil několik šablon "doplnit zdroj" - chtělo by to doplnit. Taky poprosím Jagra aby přeložil stávající citační šablony do češtiny, robot to umí docela dobře. --Vojtech.dostal 28. 1. 2011, 12:39 (UTC)

Za úpravy se nezlobím, ale za ty "doplnit zdroj" ano :). Ty zdroje tam jsou, akorát nejsou třeba hned za danými informacemi, ale kousek dál. Nemyslím si, že by za každou větou měl být zdroj, když je jeden (popř. dva, tři) na celý odstavec. --Adam Zábranský 28. 1. 2011, 15:49 (UTC)

souhlasím s touto logikou, zdroj stačí vždy až za blokem informací pocházejících z jednoho zdroje, nicméně:

  • VyřešenoVyřešenodoplnit zdroj v kapitole Popis - informace jsem hledal v odkazovaném zdroji č. 5, http://www2.canada.com... nic takového tam myslím není.
  • VyřešenoVyřešeno doplnit zdroj v kapitole Adaptace na tlak a malé hodnoty kyslíku - v celém odstavci není ani jeden zdroj, nemám ponětí, odkud ty informace pochází.

prosím za pochopení, když nepochopí systém ozdrojování wikipedista (jako jsem např. já), tak jak ho mají chápat čtenáři?--Vojtech.dostal 28. 1. 2011, 18:30 (UTC)

Dobrá, zdroje jsem tedy dodal... někdy je potřeba nalistovat na druhou stranu článku. --Adam Zábranský 28. 1. 2011, 20:21 (UTC)
Aha, omlouvám se a děkuji. Článek se pokusím dočíst. --Vojtech.dostal 28. 1. 2011, 20:24 (UTC)

VyřešenoVyřešeno "Celkem se populace odhaduje na 400 000–450 000 jedinců, kteří žijí asi ve 40 koloniích" - cituješ (snad si můžeme tykat :)) knihu z roku 1990, jenže od té doby se určitě populace změnila a nové kolonie byly objeveny či zase vyhynuly. Chtělo by to co nejčerstvější údaj, nejlépe k roku 2010. --Vojtech.dostal 30. 1. 2011, 12:41 (UTC)

Tykat si určitě můžeme :o). Hledal jsem celkem dlouho, ale nikde jsem žádné číselné údaje nenašel, až zde, ale nejsem si jistý, jestli je to důvěryhodný zdroj. Jinak bych asi musel připsat "V roce 1990 byla populace odhadována na...". --Adam Zábranský 30. 1. 2011, 15:55 (UTC)
Hm, i tenhle web je starý, informace jsou z roku 1992. Pokusím se něco najít, mám přístup do placených registrů periodik. --Vojtech.dostal 30. 1. 2011, 16:59 (UTC)
Tak podle té studie, co hledata z vesmíru trus tučňáků, toho opravdu o velikosti populace moc nevíme... něco v tom smyslu jsem tam přidal a dopsal že čísla vztahují k roku 1990. --Vojtech.dostal 30. 1. 2011, 17:22 (UTC)
  • VyřešenoVyřešeno chtělo by to důkladně prozdrojovat tu část Ohrožení, kde se vysvětlují příčiny jeho ohrožení. jsem skeptik a všechny ochranářské věci mám rád podložené :)) --Vojtech.dostal 30. 1. 2011, 18:06 (UTC)
furt není ozdrojován ten výčet důvodů, proč je tučňák ohrožen - "Hlavním důvodem toho je údajně ubývání dostupnosti potravy kvůli klimatickým změnám a průmyslovému rybolovu. Mezi další důvody patří choroby, ničení jeho přirozeného prostředí výskytu". Burger J. & Gochfeld M. (2007) zmiňují pouze turismus. Ale ten ESA už je v pořádku, díky. --Vojtech.dostal 30. 1. 2011, 18:27 (UTC)
A já zase věřím, že je. Ten zdroj, co jsem přidal: 3. odstavec, 7. odstavec (druhý pod obrázkem) :) --Adam Zábranský 30. 1. 2011, 18:47 (UTC)
Už jsem ti chtěl vynadat a najednou mi to došlo, nenapadlo mě hledat v tom zdroji, co jsi uvedl o dvě věty výš. Teď už snad OK. --Vojtech.dostal 30. 1. 2011, 22:49 (UTC)
  • VyřešenoVyřešeno "skořápka; ta musí být stejně jako u ostatních druhů tučňáků velmi silná, aby se vejce nerozbilo" - přijde mi to škoda nevysvětlit proč - je to kvůli chladu nebo snad kvůli tomu ledu, nevíš? --Vojtech.dostal 31. 1. 2011, 22:06 (UTC)
Co jsem pochopil z tohohle abstraktu, není to tak úplně jasné, resp. u tučňáka magellanského se předpokládá, že je to kvůli tvrdosti povrchu, na kterém vejce leží (to ale u tučňáka císařského neplatí, protože ten ho má na nohou). Dále je tam uvedeno, že většina vajec, která se rozbije (je jich velmi málo), se rozbije kvůli neobvyklým událostem (bojích mezi tučňáky nebo bouřím). Myslím, že kvůli ledu to nebude (jak je zmíněno v sekci Rozmnožování a chov mláďat, když vejce upadne na zem, je zle). --Adam Zábranský 1. 2. 2011, 19:58 (UTC)
Hm, podle toho abstraktu to zřejmě opravdu moc jasné není, tak to asi necháme být, pokud ještě nechceš hledat. --Vojtech.dostal 1. 2. 2011, 20:37 (UTC)
  • Dáme Jagrovi čas a snad jeho robot přeloží ty citační šablony. Stejně nicméně bude potřeba většinu referencí předělat úplně, protože často vůbec nepoužívají citační šablony a tím méně standardizovanou formu citací. To bude docela otravná práce ale je to potřeba. Taky bych uvažoval o tom, jestli není lepší všechny Williamse dát do jedné reference a vykašlat se na uvádění přesné stránky, když je to stejně cizojazyčná publikace k níž má málokdo přístup - zkrátila by se tím délka bloku referencí, co myslíš? --Vojtech.dostal 31. 1. 2011, 22:06 (UTC)
To zní rozumně, jdu na to. --Adam Zábranský 1. 2. 2011, 19:03 (UTC)

Cesta do hnízdiště editovat

Zdravím a chválím pěkný článek. Když už má stříbrný puzzlík, dovolil jsem si vytvořit a přidat do článku počeštěný diagram životního cyklu. Použil jsem v něm informace z původní anglické verze od NSF, která tam uvádí cestu do hnízdiště v rozmezí 60-100 mil (tzn. cca 100-160 km), zatímco v článku se píše o 50-120 kilometrech. Je mi jasné, že takovýhle údaj je holt u každého tučňáka jiný, ale asi by bylo dobré ty dva údaje ujednotit, když jsou takhle vedle sebe. Nevím který z nich preferovat, tak bych to nechal k rozmyšlení na autorovi článku. PSD mám pořád u sebe, takže to kdyžtak ještě opravím... --Michal Bělka 5. 2. 2011, 12:31 (UTC)

Díky moc za překlad obrázku. Myslím, že lepší zdroj je NSF, protože údaj je novější. V článku to jdu přepsat. --Adam Zábranský 5. 2. 2011, 13:40 (UTC)
Zpět na stránku „Tučňák císařský“.