Diskuse:Státní podnik

Aktivní diskuse

Čepro, ČSA, České dráhyEditovat

Kam zařadit akciové společnosti (100 %) vlastněné státem? Např. Čepro (České produktovody + EuroOil), České aerolinie (ČSA), České dráhy (ČD) a další?

Státní firma Osinek, a. s., správce miliard, končí http://hn.ihned.cz/c1-29990830-statni-firma-osinek-spravce-miliard-konci

k. p., p. z. o.Editovat

co byly tyto formy: koncernový podnik (k. p.)?, podnik zahraničního obchodu (p. z. o., PZO)?

asi by to mělo být v článku:

Monopol zahraničního obchodu socialistického státu řešil vývoz a dovoz zboží formou "výsadních společností pro zahraniční obchod", v systému čs.hospodářství a PZO -podnik zahraničního obchodu byl podnik ve 100 procentním vlastníctví čs.státu a byl veden jako akciová společnost čímž umožňoval lépe hospodářsky a právním pozadím komunikovat se zahraničními subjekty. Jeho akcie vlastnil čs.stát, ale formálně byly akcionáři státní podniky, které byly dodavateli, resp. producenti komodit, které exportoval nebo importoval. Kupříkladu Koospol,a.s. Praha, podnik pro zahraniční obchod zemědělskou produkcí a potravinářským zbožím, akcionáři byli ČSOB (Československá obchodní banka, která prováděla finanční transakce z importu a exportu), kupř. Inspekta a.s., podnik zahraničního obchodu pro kontrolu kvality zboží), kupř. Drůběžářský průmysl n.p. Praha, Hydinársky priemysel n.p. ( od roku 1988 koncern) Bratislava a pod., podniky cukrovarníckého průmyslu a pod.) To, že PZO byl právně akciovou společností, mu umožňovalo vytvářet v zahraničí afilace, tj. filiálky pro obchod s danou komoditou, kupř. Sugosa Německo, Intersug Itálie, atd.

Koncernový podnik byl součástí Výrobné hospodářské jednotky (VHJ), která měla v názvu označení "koncern", neměl právní subjektivitu, protože byl součástí daného (po lednu 1988) státního podniku. Koncernové uspořádání umožňovalo vertikální zařazení výrobního závodu nebo podniku služeb do příslušného VHJ, takže kupř. u VHJ Hydinársky priemysel, koncern Bratislava sem patřili nejenom podle krajů Slovenska alokované závody na porážku a zpracování drůběžího masa po horizontální linii, ale také Výskumní podnik šlechtitelský Čierna Voda, taky podnik na zpracování konzerv, taky sem patřila jatka pro zpracování diviny, družstevní podnik Branko Nitra pro zpracování krůt, králiků, ale taky i Státní rybářství Stupava, atd.

když bude zájem, budu se tomu věnovat hlouběji, jsem ročník 1955, --Zajac Vanka 1. 6. 2010, 12:51 (UTC)

diskuseEditovat

Liší se nějak současný státní podnik od státních podniků, které začaly vznikat za přestavby přeměnou z koncernových, oborových a národních podniků? Pokud ano/ne, můžete to někdo doplnit do článku? Z filmu Vážení přátelé, ano vím, že národní a státní podnik měly snad právní subjektivitu, kdežto koncernový podnik ne. --Luděk 13:22, 17. 3. 2007 (UTC)

Já tohle dělal tak nějak podle toho co mám v noťasu a ze školy, nicméně doplňování je samozřejmě třeba. Já to kdyžtak ještě pořeším s Petrem K až se tu objeví. --Aktron (d|p) 13:29, 17. 3. 2007 (UTC)
Mimoto samozřejmě podniky stát nejen založil, ale prostě převzal, ukradl, zestátnil, znárodnil soukromé firmy, jak kdy a kde, nejen u nás, teď mám na mysli i Venezuelu atd.--Horst 16:17, 17. 3. 2007 (UTC)

To jo, ale teď se jedná o právní formu "státní podnik" jako je třeba "akciová společnost", "společnost s ručením omezeným" atp., nikoliv o zestátňování - změnu vlastnictví. --Luděk 16:31, 17. 3. 2007 (UTC)

No a zmínku o historii jako dáme někam jinam? Já myslím, že patří sem až se to kus rozroste, šlo mi o tu úvodní větu.--Horst 17:03, 17. 3. 2007 (UTC)

Zmínka o historii by nezaškodila a bylo by dobré kdyby ji napsal někdo starší, kdo to zažil takžíkajíc na vlastní kůži (tím ale nemyslím sám sebe), vůbec by nezaškodil článek věnující se české variantě přestavby na konci 80. let 20. století (takový pěkně nostalgický)** Rok uplynul a o historii nikde ani zmínka **--MiroslavJosef 13:36, 10. 3. 2008 (UTC)

Zpět na stránku „Státní podnik“.