Diskuse:Software

Software by měl být rozdělen do tří skupin 1. Operační systémy 2. Aplikační software 3. Vývojové nástroje (nástroje pro vytváření aplikací)

programovací jazyky

Podivil jsem se nad tím, že do sekce software jsou zahrnuty i články o programovacích jazycích i když pod software patří pouze programovací prostředí těchto jazyků. Nebylo by dobré vytvořit kategorii Kategorie:programovací jazyky nebo kategorie:programování? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Delltar (diskuse)

jiz existuji, dovolil jsem si obarvit modre ve Vasem postu --Zacatecnik 16:21, 25. 4. 2008 (UTC)

Výukový program

Patří sem nebo ne? Protože SW to je. --Paxan 13. 1. 2009, 14:44 (UTC)

Poznámka k definici

Nebyloby lepší napsat: "SW je nehmotná část která spolu s hmotným HW tvoří funkční počítač ?" -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 84.42.183.92 (diskuse) 21. 8. 2009, 07:13 (CE(S)T)

Váš příspěvek není správný. Ke slovu počítač jste dodal alternativy videohra nebo i automobil, avšak software sice v automobilu (nebo videohře) je, ale je zase obsažen ve vloženém (malém) počítači, viz embedded systém. Napsat nehmotná část by šlo (a taky se to tak říká), avšak mluvčí (student) pak těžko vysvětlí, jak taková nehmotná část vypadá a jak si ji on sám představuje. --Milan Keršláger 21. 8. 2009, 09:25 (UTC)

Jakožto IT pracovník s Vámi neslouhlasím.--Issus 21.8.2009, 12:13

Neřekl bych, že je vhodné argumentovat svým pracovním zařazením. Byl by vhodnější konkrétní důvodem ke konkrétní věci (protože zde jde o tři různé věci). --Milan Keršláger 23. 8. 2009, 19:51 (UTC)

Byl bych rád, kdybyste se krotil v editaci. Vaše teorie nejspíše nevychází z literatury ani z toho, že byste se nad tím zamyslel. Vaše úprava opomíjí fakt, že počítač nemusí být jen osobní počítač nebo vestavěný systém, ale existuje i mnoho dalších počítačů (nejen PDA, ale i mechanické počítače, moderní i starší kalkulačky atd.). Perex článku by měl být maximálně stručný a nekomplikovaný. --Milan Keršláger 23. 8. 2009, 19:59 (UTC)

A co to zkusit takto: Software, jeden nebo více programů zajíšťující funkčnost obecného programovatelného číslicového zařízení.

• Programem - rozumíme strojově zpracovatelný uspořádaný seznam dílčích úkonů samočinně vykonavatelný tímto strojem a vedoucí k (požadované ?) funkčnosti tohoto stroje.
• programovatelným číslicovým zařízením - rozumíme zařízení které je schopno vykonávat program, (mobilní telefon, osobní počítač, čerpadlo pohonných hmot, dokonce i DVD přehravač, a mnoho dalších), k tomuto účelu obvykle obsahuje procesor nebo Jednočipový počítač.

--Imad 25. 9. 2009, 07:12 (UTC)

Řekl bych, že je to příliš komplikované a víceméně nesrozumitelné. Co vám vadí na současné formulaci? Navíc pokud se podíváte na dějiny počítačů, tak zjistíte, že o „programu“ se hovořilo už u mechanických stavů ovládaných dřevěnými destičkami. Neřkuli o děrných štítcích a děrné pásce. --Milan Keršláger 25. 9. 2009, 07:27 (UTC)

Osobně mi nevadí nic jen se snažím o trochu přesnosti a konsistence:

• V kontextu který popisujete se mechanický stav sám dá chápat jako procesor, neboť přijímá, dekóduje a vykonává instrukce z programu.
• jak je ve článku níže uvedeno, SW je obecná třída, která se může dál dělit na , FW, OS, Aplikace, ... což z té definice není jasné, definice vyvolává dojem že to jsou jen ty aplikace.
• slovo počítač zde vyvolává dojem "osobního počítače" to je to co běžný člověk zná jako že to má obrazovku, klávesnici, myš, ... ve skutečnosti zde je počítač jakékoliv zařízení které pro svoji činnost používá procesor ať už mechanický, pneumatický, elektronický, nebo jako součást Jednočipového mikropočítače a to bez ohledu zda to má klávesnici a obrazvoku nebo to je na desce DVD-přehravače.

Třeba by se to dalo zjednodušit na: "SW je soubor strojem vykonavatelných programů.". --Imad 25. 9. 2009, 08:20 (UTC)

Obávám se, že pojem „stroj“ je poněkud mimo, protože obecný stroj (třeba převodovka, motor) počítačem nejsou a software nepotřebují. Je tam odstavec "Terminologie", do kterého samozřejmě můžete napsat, že pod pojmem počítač může být míněno i adekvátní (historické) mechanické zařízení, i když v současném světě to již význam nemá. Naopak nechápu, proč šťouráte do pojmu „počítač“. Jasně je tam jen toto slovo a není tam „osobní počítač“. Navíc vámi rozvitý termín nepřináší nic nového, protože i jednočip je počítač a notabene si nedovedu moc přestavit procesor jako mechanickou nebo pneumatickou jednotku (zřejmě máte na mysli stroj, který je ovládán počítačem, kde se pak o obsaženém počítači mluví jako o vestavěném systému). --Milan Keršláger 25. 9. 2009, 08:51 (UTC)

Obávám se pane kolego, že si pletete slova podřazená a nadřazená, kočka je savec, ale ne každý savec je kočka, počítač je stroj ale ne každý stroj je počítač.

Podle české wikipedie: "stroj je zařízení, které přeměňuje jeden druh energie nebo síly v jiný" což nevyhovuje ani vašemu příkladu se stavem ani třeba hodinovému stroji.

Zatím co v anglické wikipedii je že "stroj je vše co používá energii k nějaké aktivitě", v dalším odstavci dokonce píšou že "stroj může NEmít pohyblivé součásti jako například počítač", Tato definice už vyhovuje jak tkalcovskému stavu tak hodinovému strojku ale tak i počítači.

--Imad 25. 9. 2009, 10:28 (UTC)

Vy víte, že jste chytřejší, takže nechápu, proč diskutujete. Tedy přesněji – proč se snažíte upřesnit definici software tak, aby byla mnohem komplikovanější, než v současné době je. A ještě k tomu mi vyčítáte, že vylučuji z vaší definice stroje bez počítače (tady vám ta kočka kulhá, protože zde se nevysvětluje stroj, ale software a jeho vztah ke stroji). --Milan Keršláger 25. 9. 2009, 11:13 (UTC)

A ještě přesněji: ne každý stroj potřebuje software. Naopak každý jednočip je počítač. A notabene ne každý (jako vy) si asociuje počítač s osobním počítačem (zejména pokud mu jde o přesnost definice, ostatním je to fuk). --Milan Keršláger 25. 9. 2009, 11:18 (UTC)

• To že každý stroj potřebuje software jsem nikde netvrdil, nechápu pak proč mi píšete že "ne každý stroj potřebuje software", i když je pak otázka kde je hranice mezi "programováním" a "parametrizací", programem a parametrem, s určitou dávkou fantazije by jistě, poměr délek stran mechanické páky, bylo možné považovat za její programové vybavení :-)
• S tím že jednočip je počítač souhlasím a netvrdil jsem nikdy opak.
• Můj první návrh na změnu definice, příznávám že asi byl, pro nemálo čtenářů, těžko pojmutlný, proto jsem pak navrhnul: "SW je soubor strojem vykonavatelných programů.", vy jste mi oponoval že "slovo stroj je zde poněkud mimo". Já vám na to oponují že nemáte pravdu a že počítač je stroj, ale vy mi oponujete že stroj není počítač což je ovšem také pravda, protože ne každý stroj je počítač, ale každý počítače JE stroj. a pokud vám slovo stroj vadí, tak by se určitě dalo použít třeba slovo "zařízení".
• Dále jsem bohuže nepochopil vaší zmíňku o kulhající kočce, můžete mi ji prosím nějak osvětlit.

A co třeba: "SW je soubor programů určujících chování stroje k tomuto účelu určeného."

Wikipedie je jako evoluce, pomocí postupných dílčích změn se neustále přibližuje k dokonalosti :-)

--Imad 25. 9. 2009, 12:15 (UTC)

V anglickém článku se nikde nepíše o stroji. Ponechte prosím stroj jeho obvyklému významu. Definice by se neměla vylepšovat tak, že bude nepřesná. Wikipedie není diskuzní fórum, viz Wikipedie:Co Wikipedie není. Používejte uvnitř svého prohlížeče korektor překlepů. Děkuji. --Milan Keršláger 29. 9. 2009, 05:54 (UTC)

Váženy pane:

1. diskutujeme ve stránce k diskusi určené.
2. Moje odpovědi se týkají vašich námitek ale souvislosti mezi vašimi odpovědi a mými námitkami se mi bohužel nedaří nalézt, nedržíte se tématu, což nepovažuji za férový způsob diskuse.
3. Asi bude opravdu lepší přestat diskutovat na toto téma a doufat že se snad k naši diskusi nevyjádří další lidé.

Račte prominout ale nemohu se zbavit dojmu že jste zajatcem "vlastních svatých postulátů".

--Imad 29. 9. 2009, 09:49 (UTC)

Vaše odpovědi se týkají vaší zanícené snahy nahradit slušnou definici nějakou vlastní se zmínkou o stroji s nutnými doplňujícími upřesněními (nemluvě o zbytečné duplikaci pojmů jako je počítač, jednočip atp.). --Milan Keršláger 29. 9. 2009, 20:29 (UTC)

Vypuštění části "Historie"

Vypuštěna část "Historie", která byla snůškou nerelevantních a nepravdivých tvrzení. Výběrem:

První teorie softwaru byla navržena Alanem Turingem v eseji Computable Numbers with an Application to the Entscheidungsproblem – nejde o teorii softwaru, ale o teorii vyčíslitelnosti; naprostá většina softwaru na meze popisované teorií vyčíslitelnosti vůbec nenaráží.

Pojem „software“ v textu poprvé použil John W. Tukey v roce 1958. V hovorové řeči se tento pojem často používá ve významu „aplikační software“. – v hovorové řeči se systémový software nepovažuje za software? (příp. software se používá v hovorové řeči?)

V informatice a softwarovém inženýrství pojem software zahrnuje všechny informace zpracované počítačovým systémem – ne, software je programové vybavení, nikoli data

části počítačů, které byly dříve považované za software, nyní řadí k hardwaru – WTF?

Většina dnešních hardwarových společností zaměstnává více softwarových programátorů než hardwarových návrhářů od té doby, co softwarové nástroje zautomatizovaly mnoho úkolů souvisejících s výrobou plošných spojů. – jak souvisí poměr softwarových a hardwarových inženýrů s automatizací výroby plošných spojů?

Historie počítačového softwaru se začíná psát v roce 1946, kdy se objevila první programová chyba softwaru. – pokud se má jednat o přerušení kontaktu relé můrou na počítači Mark II, tak to byla hardwarová závada; Mark II neměl software v dnešním slova smyslu (šlo spíše o konfiguraci hardware, i když přesnou hranici lze těžko určit)

Když si zákazník koupil minipočítač, (v té době nejmenší počítač na trhu), počítač neobsahoval žádný předinstalovaný software. Software musel být nainstalován inženýry zaměstnanými u OEM. – není zřejmé o jakou se jedná dobu, ale firma Data General vznikla v roce 1968, a od roku 1975 se prodával mikropočítač Altair 8800, takže pravděpodobně mezi lety 1968-75. IBM v té době vyráběla mainframy a dodávala je včetně softwaru. Minipočítače opravdu neměly nainstalovaný software, ale s nějakým programovým vybavením se dodávaly (obvykle na děrných páskách). Těžko lze IBM, Data General, UCB nebo Bellovy laboratoře AT&T označit považovat za OEM. Podle anglické Wikipedie je en:OEM „bezejmenný“ výrobce dílů nebo zařízení, které nějaká známá firma sestaví nebo na ně jen nalepí svoje logo; česká stránka OEM produkce už to má trošku posunuté, ve smazaném textu to bylo skoro postavené na hlavu (OEM není výrobce dílů, ale spíš dodavatel celého řešení).

Brzy nato IBM veřejně publikovala API pro svůj DOS a zrodil se Microsoft – publikace API měla být v roce 1985, Microsoft vznikl v roce 1975. MS-DOS existuje od roku 1981. Je však pravda, že od verze 2.0 byl zřejmě IBM PC-DOS uváděn dřív než stejná verze MS-DOSu – tady by možná platilo něco z předchozího odstavce: Microsoft hrál při vývoji DOSu roli OEM dodavatele pro IBM.

Finanční ztráta vzniklá z poplatků právníkům nakonec vedla k tomu, že Data General byla převzata společností EMC. – rozhodnutí soudu bylo v roce 1985, Data General byla převzata v roce 1999 – to je dost dlouho nato, aby to spolu souviselo

Podle stylu je to s největší pravděpodobností opsáno z nějakého časopisu.

Kolarp (diskuse) 2. 12. 2020, 17:31 (CET)