Diskuse:Severní magnetický pól

(neuveden)

"Ostatně již ze školy si pamatujeme, že severní a jižní magnetický pól se přitahují. Tudíž střelka buzoly nemůže směřovat k severu, nýbrž k jihu. Jedná se o poměrně rozšířený a hluboce zakořeněný omyl, který přetrvává i ve třetím tisíciletí."

Je to trošku humorné, ale třeba někdo natřel "střelku" špatnou barvou. :) Já bych tu větu škrtnul, nebo přesně definoval, co to je "severní pól".

Rozhodnout o orientaci mag. pole. Země (tj. indukci mag pole) lze jen pomocí určení směru síly působící na pohybující se náboj.

-- Tento komentář byl přidán 3. 5. 2013

Poslední věta předcházejícího (nepodepsaného) textu není pravdivá. Obyčejný kompas pomůže stejně. Text, který jí předchází, se níže snažím opravit a vysvětlit.

Sama kapitola by se ovšem měla jmenovat jinak: asi Severní geomagnetický pól, protože obecnější název Magnetické póly Země je již použit. JOb (diskuse) 16. 2. 2020, 01:54 (CET)

Póly Země

Zatímco vlastní původ magnetického pole není dosud příliš jasný, terminologicky je všechno zcela prosté a jednoduché. Podle fyzikální terminologie se jižní magnetický pól (ke kterému je přitahována severní část střelky kompasu) nazývá severním geomagnetickým pólem, aby se zdůraznila jeho geografická poloha. Rovněž obráceně se severní magnetický pól nazývá podle své geografické polohy jižním geomagnetickým pólem.

Severní pól Země se nachází tam, kde osa zemské rotace prochází severní polokoulí (tj. tou polokoulí, nad níž je Polárka). Společný bod zemské osy a jižní polokoule se nazývá jižní pól Země.

Magnetické pole pole Země (stejně jako každé jiné magnetické pole tvořené zdroji, které leží všechny uvnitř nějaké myšlené koule) můžeme podle věty o multipólovém rozvoji rozložit vně této koule jednoznačně na součet polí jediného dipólu, jediného kvadrupólu, jediného oktupólu atd., vesměs umístěných ve středu oné myšlené koule.

Nadále uvažujeme pouze dipólovou složku tohoto pole; ta v současnosti výrazně převažuje nad ostatními. V minulosti se však stále měnila. Někdy i zanikla, takže se uplatnily multipóly vyššího řádu, a také přeměnila svou polaritu. K tomuto "přemagnetování" docházelo zhruba jednou za milion let (někdy za sto tisíc, jindy za deset miliónů); víme to např. z magnetického profilu mořského dna na obou stranách Středoatlantického hřbetu.

Chceme-li rozvoj co nejjednodušší a přitom co nejpřesnější, volíme střed oné myšlené koule trochu jinde, než je "střed Země". Osa magnetického dipólu je pak mimoběžná s osou zemské rotace. Souřadnice severního a jižního magnetického pólu se proto liší nejen znaménkem svých zeměpisných šířek a délek, ale i jejich velikostmi.

Geomagnetický severní pól se nachází tam, kde prochází severní polokoulí osa magnetického pole onoho dipólu.

Magnetický jižní pól, nazvaný "jižní" z hlediska elektromagnetismu, je totožný s tímto geomagnetickým severním pólem. Analogicky, magnetický severní pól je totožný s geomagnetickým jižním pólem.

Protože však jde o dipólové přiblížní, nelze přesně očekávat, že by na takto zavedených pólech na reálné Zemi opravdu mířila střelka kompasu přesně kolmo k povrchu Země; odkloní ji nehomogenita zdrojů magnetického pole (popsaná složkou kvadrupólovou a vyššími složkami). Proto také bod na severní polokouli, kde kompas ukazuje kolmo k vodní hladině, ani není jediný. Může jich být více a žádný z nich nemusí ležet na magnetickém pólu, jak je definován. Jejich polohu dále ovlivňuje např. vnější magnetické pole nabitých částic letících od Slunce kolem Země (tvořících "sluneční vítr"). Paradoxně lze tedy přesněji zjistit polohu magnetického pólu z více měření vzdálených od tohoto pólu, protože tak se vyšší složky rozvoje méně uplatní. (Cimrmanův Čech Karel Němec by to tedy s přesným zjištěním severního pólu neměl až tak jednoduché.)

Ale i kdyby nakrásně sluneční vítr ztichl a náhodou vymizely všechny kvadrupólové a vyšší členy, takže kompas by na magnetickém pólu ukazoval opravdu kolmo k povrchu Země (či geoidu), stačilo by zahrabat v blízkosti pólu permanentní tyčový magnet. Polohu pólu bychom tím ovšem prakticky vůbec nezměnili, ale změnili bychom podstatně průběh magnetických siločar (přesněji: indukčních linií B) v jeho bezprostředním okolí, a tím i polohu toho místa, kde vstupují kolmo do Země.

Pro úplnost připomeňme, že v pólech Země indukční linie nekončí, ale procházejí vnitřkem Země. Nekončí nikde: buď se jim náhodou po několika "obrátkách" podaří "strefit se" do sebe sama a vytvořit uzavřenou křivku, nebo ne, a pak vytvoří křivku hustě vyplňující nějakou plochu či část prostoru. JOb (diskuse) 16. 2. 2020, 01:11 (CET)

pojmový zmatek

Přeji příjemný den.

Myslím, že zmatek, který tady řešíte, vychází ze záměny fyzikální a geografické terminologie. Severní magnetický pól Země (= geografický pojem, fyzický, lze jej zaměřit) stejně jako severní geomagnetický pól (rovněž geografický pojem, fyzicky neexistuje) leží na severní polokouli. To je celkem logické. Méně logické je, že ve fyzice byl pól tyčového magnetu (přesněji magnetického dipólu), který se v magnetickém poli Země natočí k severu nazván severním pólem (= fyzikální pojem), protože tyčový magnet jinak nemá nic společného se světovými stranami. Řekl bych, že problém, na který upozorňujete, je ukázka práce šikovného trola, protože tenhle nesmysl se vyskytuje pouze v češtině. Každému je (doufám) jasné, že nelze zaměnit kohoutek u pušky (zbrojařský pojem) s kohoutkem vodovodu (instalatérský pojem) nebo třeba mládětem kura domácího. --Reing (diskuse) 27. 12. 2022, 23:55 (CET)

Ještě doplňuji, že pojmy jsou definovány v podobě: severní geomagnetický pól, severní magnetický pól a severní pól magnetu (dipólu) a odpovídající analogie jižní. U slovních spojení "geomagnetický severní pól" nebo "magnetický jižní pól" není jasné, o čem je řeč. --Reing (diskuse) 28. 12. 2022, 00:11 (CET)