Diskuse:Rovšan Bajramov
Poslední komentář: před 8 lety od uživatele Herigona v tématu „Návrh na přesun“
Návrh na přesun editovat
Ázerbajdžánká latinka se v českém prostředí nikde nevyužívá a v samotném článku je napsáno, že se u nás uvádí jako Rovšan Bajramov.--Chalupa (diskuse) 21. 8. 2015, 09:15 (CEST)
- Ázerbajdžánká latinka je stejná jako turecká latinky proto nechapu proč by se turecká jména měla zapisovat turkickou latinkou a ázerbájdžánská jména českou latinkou. Ázerbájdžán je sice stále pod silnou kontrolou Rusů, ale ten jazyk nemá s Ruštinou nic společného.Tyytoo (diskuse) 12. 9. 2015, 12:51 (CEST)
- Zapisovat se to mí tak, jak je to u nás obvyklé, tj. pokud něco zdomácnělo v české latince tak českou latinkou, pokud něco v turkické, tak turkickou. Jak jednoduché. --Chalupa (diskuse) 12. 9. 2015, 22:01 (CEST)
- Není to jednoduché, je to rasistické. "Přepis z tureckých jazyků je obtížný problém, je však vhodné věnovat mu pozornost, protože ta je mimo jiné i výrazem naší úcty k národům, které těmito jazyky mluví. Celkové řešení těchto problémů, pokud se nedotýká jmen u nás obecně známých a užívaných, je však už mimo rámec Naší řeči."[1] Ten citát je z roku 1977, nic novějšího jsem nenašel, škoda. Proto to i média používají pač nikdo se tím asi nezabývá.Tyytoo (diskuse) 13. 9. 2015, 10:37 (CEST)
- Kolego, především musíme mít úctu k naší mateřštině a nepoužívat v ní tvary, které jsou jí cizí. To není žádný rasismus,rasismus je něco zcela jiného.--Chalupa (diskuse) 13. 9. 2015, 19:01 (CEST)
- Co s písmenem ə? Vyslovuje se jako hluboké e. V Češtině by mu odpovídalo ä nebo e by stačilo. Snad nejznámější jméno v ČR Əlijev -> Elijev nebo Älijev. Proč to přepisujou média jako Alijev? Řekl bych, že nad tím nepřemýšlí. V angličtině to píší Aliyev protože Brit, Amík to vysloví jako Elijev a Rusové ro přepisují jako Alijev, protože u nich by Elijev vedlo k vysvolovení Jelijev. To přece není problém českého jazyka.Tyytoo (diskuse) 14. 9. 2015, 19:23 (CEST)
- Kolega Chalupa argumentuje úctou k mateřštině poněkud mimo: jména z jazyků, jejichž základem je latinka, by se měla uvádět v originále a nepřepisovat. Na závadu nemůže být ani skutečnost, že některé jazyky, jako v tomto případě azerbajdžánština používají některá neobvyklá písmena jako třeba Ə. Ovšem když není obecně známa jejich výslovnost jako např. ü, je vhodné u těch opravdu neobvyklých přidat fonetický přepis. Je zjevné, že neobvyklé znaky pro zápis jmen přejímáme, viz třeba Þórður Þórðarson (1972). Rovněž cizojazyčné wikpedie nepřepisují a mají např.Roman Šebrle se š, přestože většina z nich toto písmeno v abecedě nemá. Herigona (diskuse) 24. 3. 2016, 17:30 (CET)
- Kolego, především musíme mít úctu k naší mateřštině a nepoužívat v ní tvary, které jsou jí cizí. To není žádný rasismus,rasismus je něco zcela jiného.--Chalupa (diskuse) 13. 9. 2015, 19:01 (CEST)
- Není to jednoduché, je to rasistické. "Přepis z tureckých jazyků je obtížný problém, je však vhodné věnovat mu pozornost, protože ta je mimo jiné i výrazem naší úcty k národům, které těmito jazyky mluví. Celkové řešení těchto problémů, pokud se nedotýká jmen u nás obecně známých a užívaných, je však už mimo rámec Naší řeči."[1] Ten citát je z roku 1977, nic novějšího jsem nenašel, škoda. Proto to i média používají pač nikdo se tím asi nezabývá.Tyytoo (diskuse) 13. 9. 2015, 10:37 (CEST)
- Zapisovat se to mí tak, jak je to u nás obvyklé, tj. pokud něco zdomácnělo v české latince tak českou latinkou, pokud něco v turkické, tak turkickou. Jak jednoduché. --Chalupa (diskuse) 12. 9. 2015, 22:01 (CEST)