Otevřít hlavní menu

NepřesnostiEditovat

Do začátku by bylo záhodno kromě 'semikonzervativní' přidat i přídomek 'semidiskontinuální' - je to detail, ale důležitý a když to už dotáhlo na dobrý článek tak detaily musí být.

přidáno, ale ne do úvodu, tam by to bylo zbytečné, když stejně nezabíhám do detailů typu Okazakiho fragmentů.--Vojtech.dostal 4. 5. 2011, 17:06 (UTC)

Rychlost lidské DNA polymerázy je o pár řádů vyšší nežli 50 bp/s - i při vysokém počtu replikačních počátků by to pořád bylo dost málo. Ozdrojování z internetového zdroje není spolehlivé.

o pár řádů? pochybuji. Některé zdroje uvádí 50 ([1]), v některých jsem našel až 300, ale řádově to asi bude OK.--Vojtech.dostal 4. 5. 2011, 17:06 (UTC)

Replikace není 'takzvaně' semikonzervativní. Je prostě semikonzervativní. Ano, detail, ale o detailech jsem se už vyjádřil.

ok --Vojtech.dostal 4. 5. 2011, 17:06 (UTC)

Vlákno nikam neběží - naopak po vlákně se pohybuje replikační komplex a na antiparalelním vlákně probíhá komplikovaný balet clamp loaderu (zjednodušená animace DNA replikace: http://www.youtube.com/watch?v=4jtmOZaIvS0 ).

to je jasný, tam není myšlen pohyb, ale směr, orientace 5->3 / 3->5. V úvodu se snažím o maximální jednoduchost. Ale zaměnil jsem to za "je orientováno". --Vojtech.dostal 4. 5. 2011, 17:06 (UTC)

RNA-primer syntetizuje RNA-synthasa. Primasa je pouze zjednodušené označení (stejně jako se topoisomerasou myslí DNA-topoisomerasa α).

Primáza je skoro stejně zjednodušené označení jako RNA syntáza. Je to navíc mnohem běžnější označení, nemůžeme si tady zavádět nějaké nové puristické konstrukty. --Vojtech.dostal 4. 5. 2011, 17:06 (UTC)

Svorkové proteiny dohromady tvoří posuvnou svorku. Důležitý detail, stejně jako je protein clamp loader (česky zřejmě nakladač svorky, nebo tak nějak), který umožňuje, aby se replikační komplex pohyboval jedním směrem i při opačném směru replikace na lagging strand.

přidal jsem "posuvnou svorku", proč ne. --Vojtech.dostal 4. 5. 2011, 17:06 (UTC)

Délka telomer se opravdu zkracuje - telomerasová aktivita je pouze v buňkách mitoticky (či meioticky) vysoce aktivních - a v nádorech. Na tomto faktu si genetici založili svoji osobní teorii stárnutí.

nikde není napsáno, že se nezkracuje. co se týče té teorie stárnutí, je to dost sporné, pokud vím. --Vojtech.dostal 4. 5. 2011, 17:06 (UTC)

Vůbec zde není zmíněna (pravda komplikovaná) problematika vyvazování a přenosu histonů ze starého řetězce na nový (vitální pro epigenetiku) - mohla by být alespoň zmínka.

pokusím se do budoucna zapracovat, měl jsem to někde ve studijních materiálech ale zkusím vyhrabat něco i v učebnicích molekulární biologie. --Vojtech.dostal 4. 5. 2011, 17:06 (UTC)

Ze studijních důvodů nemám příliš mnoho času dělat rozsáhlejší úpravy nebo hledat něco, co by se dalo vlepit do referencí, takže jestli tu je někdo se zdroji po ruce bylo by příhodné, aby něco z mých návrhů inkorporoval. --SanDiego; 1.LF UK 3. 5. 2011, 12:28 (UTC)

Já ti děkuji za poznámky, celá řada jich byla podnětných a klidně pokračuj v recenzi, mám rád v recenzi rovnocenné partnery. --Vojtech.dostal 4. 5. 2011, 17:06 (UTC)

ReplikaceEditovat

Na tento článek je přesměrováno slovo replikace. Podle mě je to zavádějící přesměrování, replikovat se můžou automaticky i stroje, živočichové se mohou rozmnožovat dělením, replikace vytvářením duplikátů něčeho atd. Leč zatím nemažu, ponechávám k posouzení. --Wespecz 24. 5. 2011, 01:42 (UTC)

Dobrý den, o zavádějící redirect se nejedná, z biologického pohledu je replikace DNA primární význam, na jiný článek zatím na cs wiki odkazovat v tomto smyslu nelze, tedy do jednoduchého vyřešení tvorbou symetrického rozcestníku „replikace“(en) – ponechat.--Kacir 24. 5. 2011, 04:01 (UTC)
Zpět na stránku „Replikace DNA“.