Diskuse:Podzemní vládní kryt na Klárově

Spekulace

Článek obsahuje nepotvrzené informace. Ačkoliv i já si myslím, že tento objekt byl skutečně zamýšlen jako protiatomový kryt, nelze to s jistotou ověřit, protože veškeré dokumenty o tomto tématu jsou přísně tajné. Auhuach (diskuse) 9. 6. 2013, 14:10 (UTC)

Přesunout

Pro přesun. Nový název se mi zdá vhodnější. Po přesunu by to ale chtělo provést i úpravy v článku, aby se o objektu všude nepsalo jako o "stanici". Je možné uvést něco v tom smyslu, že objekt připomíná stanici metra, není však doloženo, že měl někdy sloužit tomuto účelu. --Vachovec1 (diskuse) 18. 6. 2013, 19:55 (UTC)

Stanice metra Klárov byla skutečně plánovaná, jak dokládá dochovaný návrh z roku 1941. Ostatně se o ní zmiňuji v úvodu části "Historie". Teď do toho vložím pár domněnek. Tato "druhá" stanice se vybudovala v době, kdy neexistovala koncepce pražského metra. V roce 1960 byla její výstavba ukončena a v roce 1966 se začalo s budováním linky A, která jí měla procházet. Nevím, kudy měla vést trať navržená v roce 1966, ani na kolik se toho dotkly změny z roku 1971. Je ovšem možné, že došlo k odklonění od této vybudované stanice, kterou nahradila stanice nedaleko od místa stanice navrhované v roce 1941. V tomto případě svoji roli jistě sehrála doba (normalizace) a také blízkost důležitých vládních budov. Řada stanic navíc měla jako druhotnou funkci protileteckého či protiatomového krytu a je tedy pravděpodobné, že v tomto případě (po odklonění trasy budovaného metra) převzala druhotná funkce pozici funkce primární. --Freibo (diskuse) 18. 6. 2013, 20:29 (UTC)

No, jestli myslíte ten plánek, který je vidět zde, tak tam návrh stanice z roku 1941 (modře) leží v trase dnešního áčka, těsně pod současnou stanicí Malostranská. Ten objekt na Klárově (žlutě), je hodně vedle. Uvádějí "projekt neznámý". Takže skutečný záměr projektu těžko doložíte. --Vachovec1 (diskuse) 18. 6. 2013, 20:48 (UTC)

Podle dostupných informací k dnešku to stanice byla (s vedlejším účelem vládního krytu, nebo lze libovolně důležitost obou účelů zaměnit :) ), důvodem nezapojení byla údajně ekonomika (a to je velmi logické vysvětlení) - stanice vznikla příliš brzo, nekoncepčně a byla provedena v příliš velké hloubce (jistě pod dojmem doby přípravy a strachu z jaderného konfliktu). Napojit ji na trasu A tak, jak byla nakonec vyprojektována, je prakticky nemožné. Zdroj: Pořad badatele Jaroslava V. Mareše, který by měl být zmíně v hlavním textu mezi osobami, jež historii objektu studovaly - viz youtube, badatele.net. A pak třeba článek tady: Atomovy-kryt-nebo-prvni-stanice-metra-historici-uz-tu-zahadu-objasnili (článek)--88.101.55.52 4. 12. 2020, 18:15 (CET)