Diskuse:Přenosové ztráty
Poslední komentář: před 6 lety od uživatele Milan Keršláger v tématu „Faktické poznámky k článku“
Faktické poznámky k článku editovat
Na přepsání článku se necítím, proto alespoň pár poznámek:
- Ztráty významně ovlivňuje vedením generovaná jalová energie. Při výpočtu ztrát v přenosové soustavě je již nutné přihlížet také ke svodu.
- Snižování přenosových ztrát je poněkud komplexnější úloha. Pokud se zabýváme výstavbou vedení, stojí za zmínku použití svazkových vodičů, v případě dlouhých vedení (řádově stovky km) i výstavba kompenzačních zařízení. Značný význam při ovlivňování ztrát má řízení toků činného i jalového výkonu.
- Co nejvyšší napětí pro přenos je nesmysl. Volba napětí je závislá na přenášeném výkonu.
- V energetice se častěji používá pojem vypínač než spínač.
- V ČR se v přenosové soustavě používá většinou napětí 400 kV, méně často 220 kV. Ve světě se používají střídavá napětí i nad 1000 kV. Tvrzení v článku se nezakládá na pravdě.
Poslední odstavec ...
- Délka vlny při 50 Hz je 6000 km. Nevím proč by se až vedení o poloviční délce vlny mělo začít chovat jako anténa. Případné vyzařování výkonu je zahrnuto pod komplexním pojmem svod. Faktem je, že při délkách vedení od stovek kilometrů se začíná uplatňovat vlnový charakter přenosu, což je při kratších délkách vedení zanedbáváno.
- Důvodů pro použití stejnosměrných přenosových vedení je více, obvykle mezi ně patří stabilita spojovaných soustav, úspora vodičů, použití kabelů...
-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) LP (diskuse • bloky) 15. 5. 2006, 18:25 (CE(S)T)
- Některé připomínky zahrnuty při slučování z článku Ztráty elektrické energie (nyní přesměrování sem). Zbytek při dalších editacích. Milan Keršláger (diskuse) 12. 4. 2018, 11:57 (CEST)