Diskuse:Osada
O spadání vesnic editovat
V aktuální verzi se mi příliš nezdá věta:
- Do obvyklého pojmu osady tedy zpravidla spadají i ty vesnice, které nejsou hlavní sídelní částí obce, ale jsou připojeny k jiné vesnici, městečku či městu, které jsou sídlem obce.
V odkazovaném [textu] je na konci formulace:
- ... tzn. v lokalitě, která není stavebně srostlá se sídelní či jinou částí současně zastavěného území obce a zároveň za podmínky, že nejde o pozemek(-y) v části obce, která je rekreační nebo zahrádkářskou osadou podle stavebního zákona.
což dle mého názoru neznamená jen srůst s hlavní sídelní částí obce, ale s libovolným současně zastavěným územím obce a popírá správnost vložené věty. Co ty na to, ŠJů? --Adam Hauner 18:19, 21. 1. 2008 (UTC)
- Podívám se na to a zkusím to upřesnit. --ŠJů 19:05, 21. 1. 2008 (UTC)
Díky za pokus, ale stále mám pocit, že MVČR o vesnicích vůbec nemluví – ať již přímo či nepřímo. Pokud termínem obec myslí samosprávní obec, pak za současně zastavěné území obce nemůže být pokládána jen nominální část obce. Chtělo by to ještě jiný zdroj.
Když jsem četl práci pí Hladišové, našel jsem definici, která vystihuje mé vnímání termínu osada, cituji:
- Kolonie, osada není (až na výjimky) administrativně samostatným útvarem, je buď prostorově samostatnou, nebo prostorově integrovanou součástí obce. Její vznik je často spojen s určitou sociální potřebou (např. bývalé kolonie chudých), ekonomickou činností (těžba dřeva, nerostného bohatství, např. hornické kolonie), nebo s využitím volného času (chatová osada, zahrádková kolonie), nebo s formou specifické formy aktivního odpočinku, individuální rekreace). Po stránce urbanistické je zpravidla založena na pravoúhlém schématu stejných parcel, členěných nejnutnějšími místními přístupovými cestami. Veřejný prostor většinou chybí. Někdy jsou osady společně oplocené (zahrádkové), s centrem v podobě objektu klubovny atp.
V práci Vybrané definice pojmů související s problematikou je uvedeno několik definic, cituji:
- Osada bývala a zůstala samostatným seskupením menšího počtu obydlí zemědělců, popř. jiných usedlíků trvale usazených. Výraz pochází z vrcholného středověku, z dob plánovaného dosidlování. Nový pojem osada překrýval dřívější pojmy ves, újezd, obec; dokonce je slučoval v pojem širší správní jednotky. Ve středověku se přechodně též psávalo tržní osada ve významu pozdějších měst.
- Osada – 1. menší soubor obytných i hospodářských budov, jednotně pojmenovaný. Dříve malá územní správní jednotka přičleněná v některých směrech k blízké obci. Nyní orientační označení části území obce; 2. menší skupina budov určená zvláštnímu účelu. 3. kolonie (Kol. aut. 1960, 425).
Ze všech těchto definic by mělo jít poskládat NPOV heslo =) --Adam Hauner 19:50, 21. 1. 2008 (UTC)
No já bych - zcela laicky řekl, že OSADA vznikla jako zkratka sousloví osídlená půda ** Podle mého osobního názoru je to tedy jakékoliv lidmi osídlené místo, ať už přechodně či trvale a to bez ohledu na jakýkoliv faktický rozsah tohoto osídlení ** ale mohu se samozřejmě mýlit ** osada je tedy město, vesnice, chatová kolonie, velkoměsto, samota u lesa, stanový tábor, slum atd. atd. - cokoliv co je lidmi osídleno **--MiroslavJosef 13:51, 10. 3. 2008 (UTC)
- Etymologicky samozřejmě osada znamená to, co je osazeno (osídleno) (slovo půda v tom nehraje roli, koncovka "a" je prastarý a dosud užívaný způsob vytváření podstatného jména ze slovesa. Ale otázka, jaké významy slovo osada má jakožto právnický či urbanistický odborný termín, popřípadě jaké jiné speciální významy slovo má, se tím neřeší. --ŠJů 17:06, 10. 3. 2008 (UTC) *** ... souhlas, chtěl jsem jenom říci, že vnímat se to dá všelijak - třeba z pohledu pravidel silničního provozu **--MiroslavJosef 17:08, 10. 3. 2008 (UTC)