Diskuse:Masakr u Dobronína

Neřekl bych, že se místo nachází východně od Dobronína. Spíš bych řekl severně. Afro

Díky, opraveno. --Schuminka janička 20. 7. 2011, 11:41 (UTC)

Vražda?

Pokud vím, tak se neprokázalo, že by lidé zde nalezeni byli zavražděni. Proto by bylo vhodnější zvolit umírněnou formu. Existují dvě teorie, co se zde stalo. Podle první zde Němci v noci kopali skrýš, aby zde něco (zlato, šperky nebo něco jiného?) schovali. Bohužel se na ně sesunula hlína a druhý den již byli mrtvý. Tomu by napovídala jediná nalezená lopata na místě a také cybějící stopy po násilí. Podle druhé teorie. Zde došlo k vraždě, kterou spáchala dvojice Němců a Čech z Polné (Čech měl být ke spoluúčasti Němcema donucen) a oběti měli pocházet ze vzorné obce SS. Netuším nakolik se tyto teorie zakládají na pravdě, proto jsme je napsal pouze sem. --Freibo 29. 7. 2011, 19:51 (UTC)

Hm, zajímavé. Já jsem žádný zdroj, který by psal o kopání skrýše nenašla. Klidně to tam dopište, ale se zdroji. --Schuminka janička 30. 7. 2011, 11:20 (UTC)

Oběti byli z různých okolních vesnic.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Netraider (diskuse)

Díky za podnět, z té věty to tak opravdu vyplývalo, v dalším odstavci to však již bylo správně. --Schuminka janička 25. 8. 2011, 18:34 (UTC)

Článek je v některých pasážích evidentně tendenční a chvílemi až osobně negativně zaměřený. Je smutné, že prvoautor ve své plné nahotě projevuje své osobní antipatie ke konkrétním současným činitelům dobronínské radnice a osudy kohokoli, kdo zahynul v době války jej dříve nechávaly naprosto chladným, nedaleko Dobronína je Polná a tam i židovský hřbitov, který byl několikrát vyndalsky napaden, náhrobky povaleny... tam by beton vylitý na pole Budínka zajisté našel také uplatnění na opravách hrobů těch, jejichž potomci už nemohou pomoci, jelikož je i za aktivní účasti členů NSDAP kamsi odvezly... Stejně by se prostředky vynaložené na instalaci kříže a traverz daly investovat např. při údržbě pietního místa Ležáky, místa, kde němečtí okupanti vyvraždili místní obyvatele, kteří s komunismem neměli opravdu nic společného... Podobně zvláštní jsou i PR části, glorifikující p.Mareše, regionálního novináře MF, který kauzu pochopitelně neobjevil zcela sám, ale byla mu vhodně "nahrána". Z článku vzniká dojem, že proti nacismu jsou a byli vlastně jen komunisté. To není a nikdy nebyla pravda a v tom kontextu je celé jednání místních aktivistů výsměchem a plivnutím do tváří všem nekomustickým- a že jich bylo- obětem protinacistického boje. U kříže byly 28.10.2011 vztyčeny symbolicky i menší křížky na památku likvidace Meziříčských občanů členy Hitlerjugen a tabulky se jmény zlikvidovaných československých obcí za protektorátu. Jak kříže, tak tabulky 2.11.2011 někdo ukradl. Blíží se topná sezóna, nebo je to opět jedna s protikomunistických aktivit? V Lidicích, Ležákách i jinde bylo komunistů opravdu velmi, velmi málo.Rád bych upřímně popřál hlavně panu Litavskému, jihlavským novinářům i představitelům obce nalezení klidu v duších a urovnání vztahů, aby až jednou půjdou "údolím stínu smrti" mohli rovně pohlédnout do očí těch, jež si vzali za rukojmí svých žabomyších válek na tomto světě.

Navrhuji označit článek informací o napadení objektivity a nezaujatosti. Podle pravidel Wikipedie by měla být zásadní tvrzení ověřena zdrojem. A to v článku opakovaně nejsou. Např věta :"Novinář Miroslav Mareš, který kauzu Budínka objevil a po celou dobu ji nezaujatým pohledem popisoval..." se nezakládá na pravdě. I z dalšího zdejšího textu to vyplývá. Pan Mareš sám velmi dobře ví, od koho vzešel první impuls a že první setkání s rodinou Nieblerových bylo dlouho před "přečtením německé Wikipedie"... Článek jsem podle těchto kritérií upravil.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 89.190.52.4 (diskuse)

Některé sporné formulace jsem upravil, ale většinu vámi smazaných informací jsem vrátil zpět. Text bez toho ani nedával smysl. --Ladin 4. 11. 2011, 20:58 (UTC)

Zmizel údaj o částce, kterou pan Mareš za cenu obdržel a za kterou se, doufám, jistě nestydí, dostává jí každý vítěz hlavní kategorie již několik let. V rámci spolupochopení souvislostí nyní a především do budoucna, je to pro nezaujatého čtenáře důležitý údaj, který může dopomoci k doplnění mozaiky kdo, proč, kdy, za co a od koho.

"V komunistických Haló novinách se 23. března 2011 objevil rozhovor se starostou Dobronína, Jiřím Vlachem, který z vyvěšení tabulek a podřezání kříže obvinil" odstranil jsem poslední část věty, která právě naopak takto nedává smysl- v další části je citace, která ale naprosto nenavazuje na nedokončenou větu, použitá citace je reakcí starosty na naprosto jiný dotaz.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 89.190.52.4 (diskuse)

K odměně za cenu K. H. Borovského: Detaily související s cenou, jako je třeba výše odměny, do článku o louce nepatří. Ceně je věnován samostatný článek, kde je vše uvedeno. Všiměte si toho v jiných článcích prosím.

Že starosta obvinil v rozhovoru autory kříže s jeho podřezání, respektivě se nechal k této odpovědi navést, je fakt, který by se podle mě v článku měl objevit, bez ohledu na to, který citát je použit. Ten tam konec konců nemusí být vůbec, i když na druhou stranu hezky ilustruje uvažování pana starosty, takže úplně marný není. --Ladin 5. 11. 2011, 11:08 (UTC)

Nejsem v žádném případě advokátem p.starosty, ani nikoho jiného z obce Dobronín. Oni jsou spíš nechtěný vedlejší produkt kauzy. Nicméně článek ve své původní podobě byl a stále ještě je velmi neobjektivní. Prakticky celé části jsou snůškou spekulací, což se samozřejmě dá pochopit, ale je zapotřebí dát - v rámci objektivity- prostor i stejným spekulacím z "druhé strany". Zajímavá je např. pasáž "Vrazi" ve které se místní(žijící) občan Vladislav Brtnický přiznává k tomu, že věděl o vraždě a tuto skutečnost neoznámil. Trestný čin vraždy je jedním z těch na které se vztahuje tzv. oznamovací povinnost. Tedy ten, kdo ví o spáchání tohoto trestného činu, je povinnen záležitost neprodleně oznámit orgánům činných v trestním řízení. Pokud tak neučiní, dopouští se sám trestného činu... Celá kauza má již nyní zajímavý průběh a začíná zajímat i dozorové orgány PČR a Krajské státní zastupitelství.

Odstraněna věta: "Případ patří mezi případy poválečného násilí podobně jako Postoloprtský masakr." Toto porovnání nelze vzhledem k současnému stavu kauzy, relevantnosti informací a důkazů použít.

Náhodou jsem narazil na stránku s přepisem textu od F. Hawelky. Z tohoto textu vyplývá, že hlavním organizátorem vraždy byl německý Rakušan Robert Kautzinger st. (sklář v Schützendorfu) a vraždy se zúčastnili také jeho synové (po otci němečtí Rakušané a po matce Sudetští Němci) Robert Kautzinger ml. a Rudolf Kautzinger. Robert st. poté měl pod pohrůžkou zastřelením donutit Čecha Jiřího Dejnožku mrtvoly lépe zahrabat. F. Hawelka v textu zmiňuje ještě několik Čechů, jejich role je však neznámá. Jeden z nich (jistý Polreich, sedlák z Dobronína; jeho národnost však není známá) měl být snad přítomen i vraždě. --Freibo 26. 1. 2012, 11:18 (UTC)

Německá wiki

Nebylo by lepší odkazovat na "masakr německého obyvatelstva na německé Wikipedii", než na to co je de.wiki? Pravděpodobně se jená o jeden odstavec z textu o Dobroníně. --Filo (diskuse) 17. 12. 2012, 12:22 (UTC)

Návrh na přejmenování

Drtivá většina článku se týká masakru, takže si myslím, že stávající název Budínka není vhodný. Sice je takový nekonfliktní, ale o louce jsou pouze první tři věty. Jenom si nejsem jistý, jaký by měl být ten správný, můj první návrh je Masakr u Dobronína.--Ladin (diskuse) 26. 12. 2012, 19:48 (UTC)

Také bych řekl, že Masakr u Dobronína je vhodnější. --Nadkachna (diskuse) 26. 12. 2012, 20:01 (UTC)

Souhlasím s navrženým novým názvem. Jiří Erben (diskuse) 30. 12. 2012, 20:28 (UTC)