Diskuse:Letadlová loď

Navrhuji sem jednoduchou obdobu http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_aircraft_carriers_by_country - tedy vyčlenit možná ještě samostatný seznam japonských a britských letadlovek, jinak přímo sem dávat odkazy již na konkrétní lodě + něco jako "(rok_vstupu_do_služby-rok_vyřazení,aktivní/potopena_kde/sešrotována/prodána_komu/muzeum/...)" --Mzvol1 11:28, 18. 9. 2007 (UTC)

Přesnost

Ta sekce je zmatená (proč se srovnávají paluby japonských bitevních lodí a amerických letadlových?, proč je výhoda opravárenská/údržbářská označena jako výhoda v boji?) a podle mne je její hlavní obsah kolosálním nesmyslem. Nevím prakticky nic o palubách letadlových lodí (myslel sem, že byly železné, jen bez přídatného pancíře), ale pamatuji si, že jsem četl v jedné knize (nevím jaké, ale určitě to byla nějaká, o jejíž odbornosti bych nepochyboval), že právě absence/příliš slabé pancéřování palub amerických letadlových lodí bylo jejich obrovskou nevýhodou, která stála za jejich větší zranitelností ve srovnání např. s britskými (odůvodňovalo se tím, proč Britové v pozdějších fázích války neztratili žádnou letadlovku, zatímco Američané ztráty mezi menšími letadlovými loděmi měli). Zní to rozhodně logičtěji než článek, který tvrdí, že dřevěná paluba je výhodou v boji. --Cinik 1. 10. 2008, 01:55 (UTC)

V podstatě souhlasím. Jenom bych poznamenal, že výrazy, že je něco kolosálním nesmyslem by jsi měl šetřit, jelikož by se mohly zprofanovat. Navíc budeš v jednom BATOHU (nebo ŽOKU? za druhým). Avšak tvrzení „Japonské bitevní lodě té doby měly oproti americkým lodím jednu velkou nevýhodu“ je Dle mého, dozajista překlepem zkušeného uživatele Josífka. To porovnání přece nedává smysl, mělo tam býti "letadlové lodě". Další chybkou je, že kolega k mému textu, který je spíše historický, přelomový, obecný... přidal relativní prkotinu s palubami (popsanou tolika zbytečnými slovy, že se Zdeněk Svěrák bude jednou obracet v hrobě), aniž by ji oddělil přinejmenším prázdným řádkem. K palubám. Přečetl jsem 2× Bitvu o Midway (z městské knihovny, nemám ji k dispozici), ale nepamatuji se (což nic neznamená, protože jako starý cap už si toho moc nepamatuju), že by Hubáček, co-by podrobný popisovatel, kladl na paluby významný důraz. Mnohokrát se ale v knize zmiňuje o schopnostech Američanů opravit loď "na potopení". Může, a nemusí to souviset i s palubami. Základní chybky nyní opravím. --Ervinpospisil 1. 10. 2008, 23:31 (UTC)

Já bych souhlasil s tím, že článek je dost zmatený. Letadlová loď je téma které je příliš široké a nedá se popsat pár řádky textu. Nejzmateněji na mě působilo skákání mezi WWII a současností.

Co se palub týče ... jelikož letadla a leadlové lodi patří mezi moje hlavní zájmy tak jsem se v tom začal rýpat, ale nic konkrétního se nepodařilo zjistit. Snad k tomu článku, zranitelnosti a dalšímu : Autor článku viděl výhodu dřevěných palub právě v jejich rychlé opravě a dostupnosti materiálů pro opravu. Je faktem že kovová paluba se jinde než v dobře vybaveném doku opravit nedá. Ke zranitelnosti a ztraceným lodím bych rád uvedl že tam kovová paluba není takové terno jak by se mohlo zdát. Palubu kvůli celkové tonáži nemůže tvořit mohutný pancíř a tam můžete vzít jed na to že mezi kovem a dřevem není příliš velký rozdíl. Při hmotnosti pumy vržené z letadla a její rychlosti má tak ohromnou energii, že obvykle těch palub při přímém zásahu projela několik. Dále bych rád upozornil na to, že americké lodě rozhodně nebyly zranitelnější než ostatní. Zde totiž byla řeč pouze o palubě nejvrchnější. Žádná americká loď a to ani bitevní, neměla nijak silně pancéřovanou nejvrchnější palubu. Už tehdy na to šli chytře a nejvrchnější paluba měla pouze přivést pumu k výbuchu. Hlavní pancéřová paluba bývala o dost hlouběji pod ní a nezdřídka byla tak hluboko, že mezi svrchní palubou a hlavní pancéřovou byly prostory. USA měly větší ztráty než UK především proto, že nejzuřivější bitvy letadlových lodí probíhaly v pacifiku, kde byla účast UK podstatně nižší než USA. Dále doporučuji přečíst něco o osudech konkrétních lodí. Zjistíte že nejčastějším důvodem ztráty lodí bylo porušení předpisů - především munice uskladněná na palubě aby si personál ušetřil práci a čas při přezbrojování letadel. Co to znamenalo v případě úspěšného zásahu snad ani nemusím popisovat. Dále měly US lodě celou řadu dalších opatření - jako například těsně před bojem vháněly do palivových potrubí inertní plyny (dusík, či CO2), takže minimalizovaly riziko požáru. To ostatně stálo za ztrátou další lodi, která tak neučinila (Lexington). A takhle by se dalo pokračovat dál. US lodě byly naopak velice dobře stavěné a odolné. Bohužel marně pátrám která z nich to byla, ani na jméno si nemohu vzpomenout, ale japonci se na ni sesypali jak vosy a loď odolávala jedné vlně bombardérů za druhou. Tuším že těch vln zvládla 9. Dostala bezpočet neuvěřitelně těžkých zásahů, tak se pak sami američané rozhodli ji potopit. Nasázeli do ní hromadu torpéd a vypálili několik STOVEK!! ran z děl torpédoborců a pořád nešla ke dnu. Na obzoru se objevil silný japonský svaz tak práskli do bot. Japonci ji chtěli odvléct, ale nedařilo se, tak ji dorazili až se konečně potopila. Ale i tak to chtělo ještě dost dalších torpéd. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Oslik (diskuse)

USS Hornet (CV-8), cituji: ...torpédoborec Anderson s dalšími osmi torpédy. Zaznamenal šest zásahů, ale ani teď se Hornet nehodlal potopit[39]. Oba torpédoborce zahájily palbu ze svých 127mm děl do trupu opuštěné letadlové lodi. Přestože se ale hořící Hornet stále odmítal nechat potopit, přerušily oba torpédoborce palbu ve 20:40 a zamířily na jihovýchod, protože se blížila japonská předsunutá skupina kontradmirála Abea. Anderson stačil vystřelit 130 a Mustin dalších 300 granátů ráže 127 mm. Ve 21:20 dorazily Japonci k hořícímu vraku... Pěkný večer;-) --Nadkachna 27. 10. 2008, 17:47 (UTC)

Hornet bola skutočne jedna z najodolnejších konštrukcii lietadlových lodí,ale Achillovou pätou amerických boli drevené letové paluby,boli takéto aby zvýšili stabilitu lode a tým umožnili väčší počet nesených lietadiel.Britské s pancierovými palubami boli oveľa odolnejšie ale za cenu o cca 30% menšieho počtu lietadiel.Briti vychádzali pri zadaní konštrukčných požiadaviek z úvahy že budú operovať v europskych vodách s vysokým ohrozením,preto obetovali kapacitu bezpečnosti.Američania počítali s operáciami v Pacifiku s menším ohrozením a okrem toho presadzovali filozofiu že najlepšou ochranou je čo najväčší počet stíhačiek na palube.Co sa týka strát je to neporovnateľné,rýchle lietadlové lode vstupovali od roku 1943 s takou prevahou že šance japoncov boli mizivé,úspechy dosiahli hlavne proti eskortným lietadlovým lodiam i ked niektoré veľké boli ťažko poškodené,hlavne pri Iwodžime.--80.242.33.198 12. 11. 2008, 13:35 (UTC);;;;

Každý člověk, který má jen esenciální znalosti o konstrukci, historii a způsobu nasazení letadlových lodí, a nejen amerických, se zřejmě při přečtení tohoto článku bude 20x dokola na hlavě rukou škrábat. Můžu tady pouze v krátkosti shrnout, že pokud o dané věci nic nevím, tak raději mlčím, a nevytvářím "pseudofundovaný článek" naplněný - spíše ale kompletně vyplněný - takovou horou nesmyslů a nepřesností. Kdyby autor místo pomateného surfování na netu s hledáním informací zřejmě v dětských encyklopediích, zašel do první knihovny a přečetl si nějakou tu "klasickou literaturu" na toto téma, byl by schopen zde ve zhuštěné podobě charakterizovat celou problematiku. Není zde zřejmě účelem se zabývat jakýmkoliv detailem vč.dřevěné paluby, ale spíše nastínit, co to vlastně letadlová loď je, jak vznikla, možná malinko vývoj a jaké bylo/je použití. Všechny ostatní informace je lépe přenechat specializované literatuře psané skutečnými odborníky, anebo lidmi znalých věci. Oponentům, kteří se zde vyjadřují, doporučuji po přečtení jejich příspěvků tentýž postup...-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 89.176.206.107 (diskuse)

nepřesnosti

tento článek má značné vady v oblasti historie např. uss lexinton a uss sragota byly od začátku třídy lexinton kaga a akagi taktéž. pokud vím jediná přestavovaná americká letadlová loď byla uss langely.

Jak Lexington, tak Saratoga byly původně položeny jako bitevní křižníky (další 4 jednotky jejich třídy nebyly nikdy dokončeny), to samé platí pro Kagu a Akagi, které byly původně položeny jako bitevní lodě. --Petr Losert 13. 2. 2010, 16:56 (UTC)

nepřesnosti

americké letadlové lodě měli VÝHODU slabého pancíře zvýšila se obrana hangárová paluba a především obratnost. viz třída yorktown v porovnání s třídou lexinton byla vboji lepší a hangárová paluba větší a stabilnější s celkovou vyšší obratností a rychlostí proto jsou lodě této třídy nejlepší z celé druhé světoné války

Co to je s odpustenim za kravinu? Zdroj? A pro priste podpis... --Ozzy 15. 2. 2010, 08:11 (UTC)

chybějící údaje

V části Současnost chybí jakékoliv údaje o Rusku, někdo kdo to víte to prosím doplňte. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 85.132.179.46 (diskuse)

V kapitole Současnost je uvedeno, že Rusko má 1 letadlovou loď. --Harold (diskuse) 17. 4. 2017, 11:36 (CEST)