Diskuse:Krymské referendum (2014)

Technická poznámka - bojkot referenda

Vzhledem k volební účasti a k počtu Ukrajinců a Tatarů na Krymu není možné, aby referendum bojkotovali plošně. Protože dění nesleduji tak, abych mohl editovat dostatečně jistě se znalostí širších zdrojů, nejlépe z obou stran (tj. EU/USA i Rusko), berte to jako námět k tomu, co by bylo žádoucí urychleně vylepšit.--93.99.171.21 18. 3. 2014, 07:09 (UTC)

Souhlasím, asi by to chtělo tu pasáž nějak rozvést. Vypadá to, že bojkot byl vyhlášen především ze strany Tatarů, jak je to s obecným bojkotem ze strany Ukrajinců nevím. Někde se však uvádí, že se část Tatarů přesto plebiscitu účastnila ( http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Poslanec-Sarapatka-z-Krymu-Je-tu-klid-zadne-samopaly-A-hlasovat-chodi-i-ti-co-kriceli-o-bojkotu-311632 ). Zdrojů bude asi zatím obecně málo. Ale necítím se být s problematikou dostatečně srozuměn, nejlépe, kdyby se toho ujal někdo znalý této krise.--Vavrin (diskuse) 18. 3. 2014, 07:34 (UTC)

Najděte dobrý zdroj. Stačil by i závislý (třeba Hlas Ruska), pokud to bude s upozorněním, že se jedná o něčí tvrzení, nikoliv nutně objektivní pravdu. --Tchoř (diskuse) 18. 3. 2014, 10:00 (UTC)

Joint Rozin

Neuměl by někdo, prosím vás, najít lepší/další zdroj k téhle editaci? Třeba nějací znalci židovství (teď si vybavím Daniel Baránek, Faigl.ladislav, Davcza, Shlomo, Chaim, Thomazzo ?).

Google mi nic věrohodného nenalézá. Milan Syruček je, pokud to chápu dobře, spíš spisovatel, takže ho těžko brát za autoritu v oblasti dějepisu a pokud něco převratného uvede bez zdroje, tak bych raději viděl k témuž ještě nějaký nezávislý zdroj. Parlamentní listy také pravděpodobně neprovádějí nějakou odbornou kontrolu a uvádění na pravou míru. Takže když pak nenalézám potvrzení ani v zahraničních webech, tak začínám výrazně pochybovat o pravdivosti a ověřitelnosti. --Tchoř (diskuse) 18. 3. 2014, 10:32 (UTC)

...nehledě na to, že souvislost s referendem v roce 2014 jako takovým je velmi vzdálená; ani Syruček netvrdí, že by to v něm hrálo nějakou úlohu.--RPekař (diskuse) 18. 3. 2014, 10:37 (UTC)

Na mě to působí nevěrohodně. Židovská autonomní oblast existovala již v Birobidžanu na ruském dálném východě. Židovské zemědělské osady na Krymu byly během Stalinovy vlády fakticky zničeny. Navíc prosionistický JOINT by těžko tak výrazně plédoval za vytvoření židovské entity na Krymu (sionisté ve 30. letech považovali sovětské pokusy o židovské osidlování Birobidžanu za konkurenční a protisionistický projekt). Teď nejsem doma, zítra se můžu podívat do literatury.--Davcza (diskuse) 18. 3. 2014, 10:41 (UTC)

Četl jsem v posedlení době několik vysvětlení, přoč byl Krym připojen, ale žádný historik se o nějakém židovkém státu nezmiňoval, důvody byly vesměs jenom takové, že Chruščov byl Ukrajinec, a převod Krymu byla čistě administrativní záležitost, navíc měla určitou logiku, protože na Krym je nutné přivážet vodu a jiné věci z Ukrajiny. Ještě jsem slyšel další důvod, a to byla snaha doosídlení Krymu Ukrajinci po vyhnání Tatarů během 2WW. --Ladin (diskuse) 18. 3. 2014, 11:34 (UTC)

Tak částečně beru zpět, zahraničí zdroje se nalézt dají [1], [2], [3]. Soustředil jsem se předtím na údajnou organizaci „Joint Rozin“. Davczovo nakopnutí, že se má jednat o JOINT, mne přivedlo na správné weby. --Tchoř (diskuse) 18. 3. 2014, 11:45 (UTC)

Tedy nalézt se dají k tomu, že byly snahy osídlit Krym Židy. Zda to nějak souvisí s tím Chruščovem, to je pak věc jiná. --Tchoř (diskuse) 18. 3. 2014, 11:47 (UTC)

Joint Rozin je asi fonetický překlad JOINT Rusko... Jasně, osidlování Krymu židy probíhalo, ale byla to jen epizoda, pár vesnic, a už během 20. let byla rozvrácena kolektivizací, viz [4], --Davcza (diskuse) 18. 3. 2014, 12:49 (UTC)

Že Krym měl dlouhodobé židovské osídlení je známé, a to nejen židovské rabanitské, ale především karaitské, ale nějak se mi nezdá myšlenka, že by za převod Krymu pod Ukrajinksou SSR byly peníze od Jointu.. O tom se nikde nepíše a pokud by to byla součást nějakého plánu Sovětů jak se vyhnout splácení půjček, tak by si to Joint nenechal pro sebe. Parlamentní listy jsou navíc IMHO dost podezřelým zdrojem informací.--Thomazzo (diskuse) 2. 5. 2014, 09:59 (UTC)

Ano, Parlamentní listy nemají editoriální politiku, může tam v podstatě napsat kdokoliv cokoliv. Klidně tu celou sekci odstraňte, mj. i proto, že to nesouvisí s Krymským referendem. Hodilo by se to někam do článku Krym apod. Tam by se to dalo přesunout a doprovodit o požadavek na zdroj. --Davcza (diskuse) 2. 5. 2014, 13:16 (UTC)

Johan Bäckman

V článku je napsáno, že Johan Bäckman je pozorovatel. To je bohužel těžká ruská propaganda. Bäckman je především naprostý rusofil. A to nemíním jako nadávku, to je prostě fakt - co se týče Ruska a Rusů je zcela nekritický. Kromě mnoha jiných třeba razí myšlenky, že Politkovská se nechala zavraždit sama, nebo že Estonsko není suverénní stát. Z nových třeba, že obsazení Krymu byla jen obrana na americký útok. Na svém blogu oslavně píše, jak ruská armáda už brzy obsadí další části Ukrajiny. Jeho názory jsou ve Finsku zcela okrajové. Prakticky nikdo ho nebere vážně. Několikrát to zkoušel v různých volbách, ale vždycky to skončilo fiaskem. Jiná situace je v Rusku, kde ho Putin používá jako mediální loutku pro prezentování "názorů Finů".

Nemyslím tedy, že by bylo vhodné ho v článku titulovat jako "pozorovatel". Miraceti 19. 3. 2014, 11:03 (UTC)

„Pozorovatel“ není nijak oslavný termín. Ale ESO, napadá-li tě lepší formulace. --YjM | _d^p 19. 3. 2014, 11:27 (UTC)

Podle některých médií (Britské listy) si měli Rusové pozvat řadu sobě nakloněných lidí jako pozorovatele. Takže oficiálně by pozorovatel měl být. To neznamená, že byl nestranný (proč jinak by jej Rusko zvalo). --Silesianus (diskuse) 19. 3. 2014, 12:14 (UTC)

No proč asi. K pozorování rozhodně ne.

Je to samozřejmě titul, který má dodat celé té šarádě punc správnosti. Žádný pozorovatel to není. Jeho úkolem není pozorovat, ale oslavovat.

Ostatní "pozorovatele" neznám, ale nedělám si iluze.

"Pozorovatel" je zde silné POV. Miraceti 19. 3. 2014, 19:20 (UTC)

Soudce, který soudí tak, jak mu řekne režim, bez ohledu na zákony, je taky pořád soudce. Pokud tam byl někým pozván (ať už Ruskem nebo Krymem) jako oficiální pozorovatel, pak je POV to neuvést. A je jedno, komu nadržuje. Žádný wikipedista Miraceti to svým názorem nezmění. Musí se to ale zasadit do kontextu. Jiná věc by byla, kdyby tam jel pozorovat na vlastní pěst. --Silesianus (diskuse) 19. 3. 2014, 19:32 (UTC)

Nejde o to slovo samotné a jeho význam. Jde o to, proč a jak je tohle slovo používané ruskou propagandou. Nejde prostě jen říct, že tam byl jako pozorovatel, protože to prostě není celá pravda -> je to POV. To není můj názor, ale fakt. Naštěstí ta formulace je už změněná. Díky. Miraceti 19. 3. 2014, 21:10 (UTC)

Odkážu na větu v předchozím příspěvku, kterou jste možná přehlédl: "Musí se to ale zasadit do kontextu." --Silesianus (diskuse) 19. 3. 2014, 21:15 (UTC)

Eurozprávy

Zakopl jsem o tento článek a v něm o formulaci jako vystřiženou z ruských propagandistických kanálů, totiž o tom údajném zákazu ruštiny na Ukrajině. Je to samozřejmě blábol (resp. cílená ruská lež). Narychlo jsem trochu předělal formulaci, ale zdroj, ze kterého je to vzato (Eurozpravy.cz), o celé krymské krizi píše jak kopírák z Kremlu. Nevím, jak nejlépe v takovém případě postupovat (máme nějakou šablonu na zpochybnění obecné věrohodnosti zdroje?), tak to píšu aspoň sem. Muselo by se to celé předělat a dohledat jiné zdroje, ale to nestíhám. --Mmh (diskuse) 5. 7. 2022, 21:23 (CEST)

Takové informace mazat jako nevěrohodné, tj. v souladu s proruskou propagandou – příklady [5], [6]. --Kacir 6. 7. 2022, 00:28 (CEST)