Diskuse:Kapacitor

Mám výhrady k pojmu "zobecněné úsilí". V tomto smyslu se běžně používá slovní spojení zobecněná síla(v analytické dynamice, v termodynamice nerovnovážných systémů, ..).

Místo "síla závislá na integrálu rychlosti roztažení" má správně být "síla závislá na integrálu roztažení". Jde o natolik zřejmou chybu, že tuto poznámku nedoprovázím žádným odkazem.
--213.194.221.12 12:16, 1. 7. 2008 (UTC)

Jako autor tohoto pahylu si dovolim reagovat. "Zobecnene usili" a "zobecnena sila" neni totez. "Zobecnena sila" je spravne popsana ve Vami odkazovanem clanku. Naopak zobecnene usili je pojem, ktery jsme se ucili ve skole v souvislosti s necim, cemu se rikalo "grafy toku vykonu". Podle sylabu a slov prednasejiciho to nejspis je popsano ve skriptech "Horacek, P.: Systemy a modely", ale skripta jsem nikdy nemel. Velmi v kratkosti slo o myslenku, ze kazdy dynamicky system popsat pomoci soustavy rezistoru, kapacitoru a induktoru a jakychsi zobecnenych usili, toku, vychylek, hybnosti a jeste necho vyskytujicich se v techto zakladnich elementech. Vznikla z toho potom soustava diferencialnich rovnic prvniho radu. Nejhezci na tom byla analogie mezi mechanikymi translacnimi, mechanickymi rotacnimi, elektrickymi a hydraulickymi systemy.

K pruzine: Ona spis sila je zavisla na primo na roztazeni nez na integralu roztazeni. No a kdyz mate rychlost roztazeni a integrujete ji podle casu, tak z toho zase je to roztazeni. Takze v clanku jsem mel spis napsat "sila zavisla na rychlosti roztazeni integrovane podle casu", anebo to nepsat vubec.

Tim jsem se dostal k posledni a nejdulezitejsi otazce: Ma smysl o tomhle vubec psat? Co tak hledam na internetu, tak cela tahle teorie v Cechach existuje nejspis jenom v jednech skriptech a uci se maximalne tak na trech univerzitach, kde tento predmet rocne absolvuje odhadem celkem mene nez sto studentu. Takze smysl to spis nema, ale potom co s timhle pahylem? Smazat?

--Jx 17:02, 1. 7. 2008 (UTC)

Myslím IMHO nemazat, ale pro neznalé laiky (jako jsem třeba já) popsat, kdo je autorem této jinak dost zajímavé teorie, jak a kde tato teorie vznikla atd. - prostě nějakou středoškolsky pojatou omáčku ** Je třeba dbát na obecnou srozumitelnost textu pro průměrně vzdělané lidi ** Zdravím --MiroslavJosef 17:06, 1. 7. 2008 (UTC)

Velmi se omlouvám autorovi tohoto pahýlu - samozřejmě že "síla závislá na roztažení" je správně.

--213.194.221.12 06:28, 3. 7. 2008 (UTC)

IMHO nemazat a dodělat i ostatní analogické členy a zastřešující článek (jen bude asi problém vymyslet jméno - anglická hydraulická analogie je poměrně nepřesný popis). Tahle analogie je dost důležitá. --Postrach 06:52, 3. 7. 2008 (UTC)

Pro autora pahýlu: K Vámi popisované problematice jsem se dostal počátkem 80. let na FE VUT v Brně. Prostudoval jsem poměrně hodně tehdy dostupné literatury, ale s pojmem "zobecněné úsilí" jsem se nesetkal. To málo, co lze o tomto pojmu nalézt v současné době na Internetu (např. externí odkaz ve Vašem příspěvku o kapacitoru), mě utvrzuje v tom, že se jedná o jiné pojmenování již dávno zavedeného, vědecky podloženého a řádně definovaného pojmu "zobecněná síla". Velmi bych uvítal, kdybyste mě mohl nějak nasměrovat na Vámi zmiňovaná skripta "Horacek, P.: Systemy a modely".

--213.194.221.12 07:59, 3. 7. 2008 (UTC)

Myslím,že se nedá jednoduše říct "kdo je autorem teorie". Během uplynulých staletí vznikl na půdě analytické dynamiky velmi propracovaný aparát určený ke studiu dynamiky mechanických systémů. Tento aparát je vytvořen tak úžasně, že se stále objevují snahy jej zobecnit, aby byl použitelný pro studium systémů zcela obecné povahy - ať už to jsou systémy elektrické, hydraulické, biologické či dokonce ekonomické (Doc. Barvíř).

Aparát klasické analytické dynamiky vychází z pojmu "hmotný bod", na který působí síly, což má za následek pohyb v souladu s aktuálními vazbami tohoto bodu vzhledem k okolí. V Newtonově pojetí se pracuje s pojmy "souřadnice" bodu, "rychlost" bodu (neboli časová derivace souřadnice), "hybnost" a "síla" působící na tento bod. V elektrotechnice může být tento aparát beze zbytku využit, pokud za "souřadnici" považujeme příslušný elektrický náboj, "rychlost" pak bude jeho časová změna neboli okamžitý elektrický proud a "síla" bude příslušné elektrické napětí. Jakkoliv složitý el. obvod se dá studovat jako soustava zobecněných hmotných bodů spojených vazbami, kde hmotnostem jednotlivých bodů odpovídají indukčnosti příslušných induktorů jako akumulátorů "kinetické energie", parametrům potenciálových polí (např. poddajnosti pružin apod.) zase odpovídají kapacity případných zásobníků "potenciální energie", tj. kapacitorů. Mechanickým ztrátám, tj. tepelné disipaci odpovídají v elektrických obvodech ohmické ztráty na rezistorech. Právě odtud pochází ona slavná trojice "induktor - kapacitor - rezistor".

Výše popsaná přiřazení dávají základ pro elektromechanické analogie, které se běžně používají jak při modelování, tak v pedagogice při vysvětlování učiva v elektrotechnice pomocí pojmů, které znají žáci z běžného života (proud cívkou, ke které přiložím napětí, se nemůže změnit skokem, tak jako rychlost vozíku, do kterého začnu tlačit, se bude zvyšovat postupně apod.)

Až potud je vše v pořádku, aplikace newtonovských přístupů (tzv. vektorová mechanika) na jiné systémy než mechanické přináší do těchto jiných oborů zisk v podobě pojmového a matematického aparátu, který pomáhá tyto systémy odlišné fyzikální povahy účinně studovat (formálně stejné pohybové rovnice). Analytická dynamika však dává ještě jiný pohled na dynamické systémy než to učinil Newton. Jedná se o tzv. skalární dynamiku spojenou se jmény jako Leibniz, Lagrange aj. Na výsledný pohyb se pohlíží jako na nevyhnutelný důsledek tzv. principu, který se dá matematicky uchopit jako minimalizace funkcionálu závislého na trajektorii. Lapidárně řečeno - kulička si "vybere" ze všech trajektorií tu, která v konečném důsledku minimalizuje nějakou veličinu související s energií vynaloženou na celkový pohyb. Skutečný pohyb systému tedy probíhá jako ten pohyb, který je z určitého hlediska optimální. Lze jej vypočítat aplikací poměrně jednoduchých operací na jedinou energetickou funkci, která systém beze zbytku charakterizuje. Tato filozoficky ohromující myšlenka je bezesporu tím faktorem, který neustále přitahuje pozornost všech těch, kteří se snaží ji aplikovat do jiných oborů jako univerzální princip pohybu. Nutno říci, že tato snaha se na vědeckém poli nesetkává s příliš velkým pochopením. Zřejmě je to tím, že pouhá snaha nestačí, naráží se tady na značně náročnou matematiku a celý problém by chtělo řešit rigorózním způsobem, což se zatím neděje. Myslím, že je i to jedním z důvodů, proč se o těchto věcech mluví jako o "zajímavých teoriích, o nichž nikdo neví, kdo a kdy je vymyslel".

Zajímavé může být čtení o tom, jak tento problém vidí skutečná vědecká kapacita jako byl R. Feynman. Pro každého jsou dnes dostupné "Feynmanovy přednášky z fyziky", já jsem kdysi čerpal ze slovenského vydání "FEYNMAN,R.: Feynmanove prednášky z fyziky 3. Alfa, Bratislava 1988". Feynman byl analytickým principem nejmenšího účinku nejen fascinován, on jej využíval i v praxi pro řešení problémů, které jsou metodami "fyzice vlastními" neřešitelné. Poměrně hojného rozšíření se tyto principy dočkaly i v dnešní biotermodynamice, která také běžně operuje s trojicí induktor - kapacitor - rezistor (přibrala si k ní ještě memristor) - viz "DVOŘÁK,I., MARŠÍK,F., ANDREJ,L.: Biotermodynamika. Academia, Praha 1982". Snad bych jen dodal tolik, že o zobecnění metod analytické dynamiky na elektrické obvody se usiluje i v České republice, viz Projekt GAČR č. 102/98/0782 "Variační metody v teorii obvodů a jejich využití k testování stability" řešený v letech 1998 2001 na FEI VUT v Brně.

--213.194.221.12 09:43, 3. 7. 2008 (UTC)

Také bych velmi uvítal zastřešující článek, ale jestli to má stát za to, nebude to vůbec jednoduché..

--213.194.221.12 09:46, 3. 7. 2008 (UTC)

Editujte s odvahou ;-) --Postrach 11:08, 3. 7. 2008 (UTC)

No já bych klidně převzal do onoho "zastřešujícího článku" větší kus Vaší diskuse nahoře, už ona je totiž velice zajímavá a vpodstatě dost věcně i IMHO zajímavě popisuje celou záležitost, takže souhlas s kolegou Postrachem - editujeme s odvahou (část jste již napsal a díky Vám za to) ** Mě na vysoké škole fyzika nikdy moc nebavila, ale tato teorie se mi jeví velice zajímavá a pozoruhodná, možná, že by mne ta fyzika začala zase bavit tak jako mě kdysi bavila na třeba na základní škole ** Zdravím a držím všechny palce --MiroslavJosef 11:15, 3. 7. 2008 (UTC)

Já bych jen připomněl to, že je nutné, aby celý ten text byl Vaše dílo. Pokud jste to už někde zveřejnil, pošlete prosím svolení s publikací pod licencí GFDL do zdejšího systému wp:OTRS, jinak by někdo po objevení originálu článek smazal (z anonymní IP adresy nelze ověřit autorství) --Postrach 11:43, 3. 7. 2008 (UTC)

Svolení samozřejmě máte, text je původní. Pro příště se zaregistruju.

--213.194.221.12 12:52, 3. 7. 2008 (UTC)

Již jsem se zaregistroval.

--Zdenek wiki 15:35, 3. 7. 2008 (UTC)