Diskuse:Grafologie

Tento článek je sledován účastníky projektu Pseudověda.

Historie editovat

Napsání historie grafologie je v tuto chvíli dost obtížné, neboť nemám dostatečně věrohodné zdroje. V současné verzi se prolíná grafologie a písmoznalectví, což je nepřijatelné, i když je velmi pravděpodobné, že se v minulosti tyto dvě disciplíny vzájemně prolínaly a že se někteří věnovali oběma. Je to ale třeba korektně popsat a hlavně ozdrojovat. V tuto chvíli mám spíš chuť celý ten původní text smazat. Soupis literatury je sice hezký, ale nic nedokládá. Dokládat se mají jednotlivá tvrzení, nikoli pod článek vypsat seznam. To se dá tolerovat v případě, kdy není vážnějších pochyb o předkládaných informacích. --Miraceti 09:33, 10. 12. 2007 (UTC)

V současné době vypracovávám seminární práci na téma grafologie a ráda bych tuto podle mě seriózní vědu obhájila a poskytla vám informace, kterých se vám nedostává.. Píšete, že nemáte dostatek zdrojů o historii grafologie, uvádím je tedy zde:

Vznik a vývoj grafologie jako vědy

Již roku 1662 se italský lékař Camillo Baldi pokusil sledovat a studovat rukopisy v souvislosti s charakterem člověka. Tento rok lze tedy považovat za rok, kdy se zrodila grafologie. Avšak teprve roku 1830 se začala považovat za seriózní vědu. V témže roce byla ve Francii založena škola pro studium písma vedená Abbé Flandrinem. V této škole studoval opat Michom, který vytvořil „Systém grafologie“. Skutečným zakladatelem grafologie ve Francii byl ale Crépieux – Jamin, narozen v roce 1858 v Arrasu. Německá škola grafologie byla založena Ludwigem Klagesem (1872 – 1958). Švýcarskou školu vedl Max Pulver (1889 - 1956). Bohužel ne všichni grafologové se snažili vybojovat nové vědě seriózní postavení. Zvláštní proslulosti se dopracoval v tomto opačném snažení Alfons Bertilion, který napsal pojedání „Srovnávání rukopisů a grafická identifikace“. Později byl odhalen jako autor padělaných důkazů při skandální aféře třetí francouzské republiky v procesu s kapitánem A. Dreyfusem. V řadě evropských univerzit je dnes grafologie vyučována pro její praktické využití, zejména v USA, ve Švýcarsku, Francii a v Německu. V České republice je již několik institucí, které grafologii vyučují, jde však zatím bohužel jen o několikaměsíční až několikaleté kurzy, které nejsou brány jako studium, ale pouze jako doplňkový „koníček“. To jsme ale předběhli dobu. Pojďme se podívat, jak si grafologie u nás získávala své místo. Před rokem 1948 se do rukou zájemců dostalo jen několik málo knih o grafologii, po celou dobu totalitního režimu už vůbec ne. Pouze sporadicky se články o grafologii objevily v tisku. Výjimkou byla „Grafológia“ Josefa Mistríka. Vyšla v roce 1985 pod nakladatelstvím Obzor – Bratislava. V době první republiky se objevila kniha o grafologii z pera R. Saudka „Zločin v písmu, grafologie, soudnictví“. Dále publikace soudní znalkyně J. Flanderkové a od L. Kempného „Úvod do psychologie a zkoumání písma“. Autorem knihy „Systém kriminalistického vzdělání“ byl Josef Šejnoha, V. Polzer napsal „Praktickou příručku kriminalistiky“. Pokud jde o zahraniční autory, kteří vydali knihy o grafologii, tyto se do rukou českého čtenáře po únoru 1948 nedostaly. Zatímco u nás byla grafologie opomíjena, na pařížské Sorbonně po vystudování tohoto vědního oboru byl udělován doktorát grafologických věd. V naší soudní a kriminalistické praxi se uplatňuje grafologie komparativní, nebo-li srovnávací. Znalci v oboru písmoznalectví posuzují především pravost rukopisu. Expertiza vyžaduje absolutní soustředění a prostudování mnoha listinných materiálů, než může znalec vydat konečný podsudek a nález, jehož nezvratnost musí být věrohodně prokázána. Jako zajímavost lze zde také uvést, že žadatelé o místo v bankovnictví a peněžních ústavech v zemích západní kultury musí napsat žádost výlučně vlastní rukou. V České republice se již také rozmáhá psaní životopisu vlastní rukou při žádostech o místo např. do státních orgánů, jako je policie ČR, apod. Grafický projev je bedlivě zkoumán experty, neboť písmo je zrcadlem charakteru člověka.

Snad vás tedy toto neurazí, ale třeba i pomůže.. jsem připravena vám odpovědět snad nezaujatě jakékoli otázky nebo připomínky, týkající se grafologie.. pokud chcete, můžete mě kontaktovat na e-mailové adrese: sssmajlik@seznam.cz

Doufám, že za seminární práci budete po zásluze "oceněna" - celkem libovolně totiž směšujete grafologii a písmoznalectví, čímž se snažíte vyvolat nepravdivý dojem, že by snad grafologie měla něco společného s kriminalistickou technikou. Původně jsem chtěl celý odstavec smazat jako OT, ale přeci jen obsahuje vedle hloupostí i několik neúplných citací literatury...--Formol 2. 2. 2010, 10:17 (UTC)

Ráda bych věděla, v kterých místech zaměňuji grafologii a písmoznalectví? Pokud vím, grafologie se v kriminalistice používá! Písmoznalectví zkoumá pouze pravost dokumentů a jejich shodnost, ale grafologie psychický stav člověka.. Obě tyto vědy považuji tedy za velice uplatňující v oboru historie, kriminalistiky a soudního znalectví, ale i při výběru zaměstnání a vhodných adeptů na určité pracovní pozice...-- sssmajlik, 2.2.2010

Jako bývalý kriminalistický expert Kriminalistického ústavu Praha vám musím oponovat - grafologie se v moderní kriminalistické technice na žádných expertních pracovištích PČR nepoužívá (ani na KÚP, ani na OKTE). Kdysi byla (spíše ale okrajově) využívána i lingvistická analýza, grafologie však v žádném případě. Pokud s grafologickými výstupy pracují, tedy lépe řečeno pracovaly (po intervenci Policejního prezídia na základě opakovaných stížností na amatérského vměšování grafologů do problematiky písmoznalectví) policejní orgány, jednalo se jednoznačně o pochybení (některé takové grafologické "pseudoposudky" pak byly st. zastupitelstvími dokonce vráceny k přepracování kvalifikovanými znalci). Scribbler

To je zajímavá informace. Dokázal byste k tomu najít nějaké věřejně dostupné zdroje? Do článku by se to hodilo. --G3ron1mo 25. 5. 2011, 10:37 (UTC)

Nevyužívání grafologie u policie (až na případy pochybení některých vyšetřovatelů, kdy byly grafoložky přibrány (zcela neoprávněně) formou ad hoc pro de facto písmoznalecké posudky týkající se identifikace pisatele či pravosti podpisu a která jsou snad již minulostí) by snad mohl prokázat seznam expertních oborů uplatňovaných na Kriminalistickém ústavu Praha:

"Analýza dat (kriminalistická audioexpertiza, videoexpertiza, počítačová expertiza, fotografická expertiza) a kriminalistická dokumentace, kriminalistické expertizy v oblasti biologie, genetiky, fyziky, chemie a antropologie, zkoumání daktyloskopických stop, daktyloskopická identifikace osob, AFIS, kriminalistická mechanoskopie, defektoskopie, metalografie, trasologie, balistika, elektrotechníka a grafická expertiza." Expertní obory KÚP

Více o definici grafické expertizy z webu KÚP: "Pro kriminalistické zkoumání ručního písma byla dříve používána s větším či menším opodstatněním různá označení, jako je soudní expertiza písma, písmoznalecké zkoumání, grafognostika, grafometrie, skriptologie, mnohdy i grafologie, identifikace grafognostická, kriminalistická identifikace písma, kriminální grafologie, soudní grafologie, grafosynkritická analýza apod. Tyto názvy však přesně nevystihují současnou podstatu a specifičnost této kriminalistické disciplíny. Dnes je pro tento druh zkoumání používáno označení "Expertiza ručního písma" nebo "zkoumání v oboru písmoznalectví - odvětví ruční písmo" (druhý název bez dodatku "ruční písmo" je totiž souhrnné označení jak pro zkoumání ručního písma, tak pro zkoumání písma psacích strojů, které je v současnosti s rozmachem elektrografického a inkoustového tisku spíše na ústupu). Expertiza ručního písma se přitom ještě dnes nesprávně (a často) zaměňuje s grafologií, jejímž úkolem je zjišťovat psychologický profil pisatele (někdy se grafologii také říká "psychologie písma")." Kriminalistické identifikace na webu KÚP

Je pravda, že v terminologii existuje dvojkolejnost; jednak jde o zmíněnou expertizu ručního písma (používaná zejm. v policejní sféře), jednak o písmoznalectví, specializace ruční písmo (ve sféře civilní). KÚP je přitom zapsaný pro obor kriminalistika i písmoznalectví.

Dokladovat zmíněnou interveci proti přibírání graoflogů pro potřeby PČR nemohu, k interním aktům prezidia se lze těžko dostat. Sám jsem jako civilní znalec opětovně zpracovával posudek ve věci, kterou se předtím zabývala grafoložka a která byla st, zastupitelstvím neuznána a vrácena. Bohužel nemohu z pochopitelných důvodů uvést detaily, např. č. spisu, stejně by to mělo jen váhu mého tvrzení. Přispěvatelka sssmajlik by své tvrzení o využívání grafologů soudy mohla dokladovat tak, že by v systému InfoSoud vyhledala konkrétní případ a č. j., v jehož historii by bylo uvedeno zaslání spisu znalci za účelem vyhotovení znaleckého posudku a poté by v evidenci znalců MS ČR potvrdila, že se jednalo o znalce zapsaného ve specializaci grafologie. Rád bych takový případ sám viděl. Ze své zkušenosti mohu pouze konstatovat, že výstupy grafologů pletoucích se do oblasti identifikace pisatele (nikoli diagnózy osobnostních vlastností), se kterými jsem se u soudů setkal, byly výlučně vyhotoveny pro soukromé subjekty, resp. advokátní kanceláře. Hodnocení grafologie provádí částečně i prof. JUDr. Jan Musil, CSc. v článku, který se zabývá jednou konkrétní kauzou, nicméně je to pro tento účel velmi poučené čtení: Převyprávění sporu soudních znalců Scribbler 3. 6. 2011, 12:52 (UTC)

Věda versus pseudověda editovat

Považovat tvrzení jakéhosi pána v propagačním, nevědeckém textu zájmového sdružení Sysifos s velmi jednostranným zaměřením za natolik zásadní, aby bylo považováno za holou pravdu a včleněno přímo do úvodní definice, je opravdu nemístné. Aktivisté sdružení Sysifos nejsou o nic hodnověrnějším zdrojem než web kdejaké šarlatánky. Kdyby měl být za pseudovědecký označen každý obor, kterým se někdy zaštiťoval někdo pracující nevědecky, tak nám asi v kategorii Věda nezbude vůbec nic.

Měla by být uváděna jak negativní, tak pozitivní vyjádření k oboru grafologie nebo jednotlivým jejím směrům a metodám především z vědeckých prací, popřípadě jiných společensky významných subjektů. Pokud tedy nikdo nedohledá ty konkrétní studie, které grafologii nebo některé její metody zkoumaly či zpochybňovaly (a jistě by se našly i vědecké studie, které naopak některou grafologickou metodu potvrzují), tak stále ještě nemáme žádné relevantní zdroj.

Je naprosto nepochybné a zcela zjevné, že rukopis, tak jako většina dalších projevů člověka, odráží jeho stav i mnohé vlastnosti. Spor o to, jakými metodami je či není možné písmo analyzovat či z něj něco vyčíst a jaká je účinnost či ověřitelnost kterých metod, by měl být doložen především tvrzeními významných vědeckých autorit a jejich odbornou diskusí. Nicméně subjektivní vnímání je součástí reality a to, že je v nějaké metodě použito, z takové metody ještě samo o sobě nedělá nevědeckou metodu. --ŠJů 20:38, 10. 12. 2007 (UTC)

Jenže ta tvrzení o tom, že ta "měření" jsou cucána z prstu, existují - stačí vysledovat, z čeho Heřt vychází. Stačí si taky všimnout, že mezi grafology na různých webech není žádný (alespoň jsem žádného nezaregistroval a to jsem je hledal) MUDr. Už to svědčí o tom, že se to v psychologii nepoužívá, protože to prostě nepřináší výsledky. A nepřináší to výsledky, protože je to prostě blábol. To, že jsem je zatím neuvedl původní zdroje, neznamená, že nejsou - jen je nemám v současné chvíli k dispozici a nechci si vymýšlet, dokud je nebudu mít. Kromě toho byste měli začít brát v úvahu šablonu Pracuje se. V současné chvíli je z textu zase blábol, ze kterého není jasné, co se váže ke grafologii, která si hraje na disciplínu psychologie, a co se váže k forenznímu písmoznalectví. --Miraceti 21:16, 10. 12. 2007 (UTC)

Za ty editace se omlouvám, ale považoval jsem za nutné, aby aspoň kategorie nebyly v nesmyslné podobě. Honza Záruba 21:19, 10. 12. 2007 (UTC)

K otázce lékařů - jakkoliv grafologie mne zajímá velice okrajově - je v článku citovaný Radvan Bahbouh doktorem medicíny, magistrem pedagogiky, psychologie a tuším matematicko fyzikální fakulty, má hodnost docenta a doktora (Ph.D.). Jeho práce jsou velice zajimávé s vysokým impact factorem (IF). Jeho názory považuji za validní (je hojně citován např. psychiatry Psychiatrického centra v Bohnicích - prof. Dr. Hoschlem, DrSc. atd.) ZbV.

To, že jsou pseudovědecké většinově používané metody v grafologii, ještě nutně neznamená, že je pseudovědecký celý obor a každá metoda v něm. Dvě konkrétní studie, ze kterých nejspíš vycházel Heřt, jsem do článku uvedl zatím alespoň na základě populárního článku ve 100+1. Ale dost pochybuji, že by v grafologii neexistovaly nějaké umírněné metody, které si nestaví nereálné cíle a v těch mezích by byly úspěšné. Rukopis je svébytný osobní projev jako každý jiný a tudíž nepochybně může být předmětem relevantního psychologického zkoumání.

Pochopitelně že mezi grafology nebude mnoho MUDr., když grafologie je psychologický obor a nikoliv lékařský. I když předpokládám, že například mezi psychiatry specializovanými na schizofrenii (myslím psychiatry, nikoliv pouhé podavače prášků) by se asi našlo pár lidí, kteří úspěšně grafologická hlediska zohledňují. --ŠJů 21:44, 10. 12. 2007 (UTC)

Myslím, že grafologové kladoucí si reálné cíle by neměli význam. To, co se dá reálně zjistit z pravopisu, se dá zjistit snáz jinými metodami. Honza Záruba 21:47, 10. 12. 2007 (UTC)

TO NENÍ PRAVDA: Rukopis je především mozkopisem a jako takový nelze ošidit, přestože budete mít nacvičeno třeba 10 typů vlastního psaní. Některé věci, které grafologický rozbor odhaluje, sice lze zjistit i jinými metodami, ale třeba 5 - 8 nebo i jiným počtem. Grafologie je v tomto štědřejší. A jen tak na okraj: grafologie je vědeckou metodou psychologie (přesně její jednou z projektivních metod) a mezi grafology je řada lidí opravdu s vědeckými tituly. Mám dojem, že na téma vědeckého pojednání o takovéto metodě, která je vysoce odborná (vyžaduje nejen znalosti z psychologie písma, ale i z psychologie osobnosti, psychopatologie a dalších metod)se pouštějí různí diletantni, proto se pane Zárubo podobné články stanou profláknutými statěmi typu "jedna paní povídala". (drporadce)

Jistě to snadno doložíte třeba nějakým článkem v časopisu s vyšším impakt faktorem. Do té doby je to Váš názor. Ten Vám nikdo nebere. Ovšem v encyklopedii názory editorů nemají co dělat. --Miraceti 21:34, 31. 12. 2007 (UTC)

Takže ty si myslíš, že písmo nijak neodráží například temperament nebo momentální duševní stav? Tato tvoje hypotéza nicméně pokud vím potvrzena nebyla a těžko může být, protože i běžná denní zkušenost nasvědčuje něčemu jinému. Byla by to hodně převratná hypotéza (srovnatelná třeba s poznatkem, že homosexualita nebo leváctví nejsou výsledkem mravní zkaženosti). Pokud dosud nebyla vytvořena vyhovující prakticky použitelná teorie o souvislosti rukopisu a psychických vlastností a stavu, tak to především znamená, že věda zatím není schopná mnoho běžných a zjevných jevů vědecky zpracovat. Ony statisticky prováděné výzkumy pouze potvrdily, že v grafologii celkově pseudovědecké přístupy převládají. Rozhodně ale tento statistický závěr nemůže vyvrátit, že některé konkrétní metody (které třeba do vzorku vůbec nebyly zahrnuty) výsledky přinášet mohou. Přičemž příslušnost grafologie do psychologie je dána definicí psychologie. --ŠJů 21:58, 10. 12. 2007 (UTC)

To, že tam píšu? Sakra, to to po sobě budu muset asi pořádně číst. ;) Myslím, že příslušnost k oboru je dána tím, že odborníci v oboru dané odvětví do svého oboru zařazují (snad jsem to napsal srozumitelně). Honza Záruba 22:03, 10. 12. 2007 (UTC)

PS:Ale my nepíšem o tom, čím by grafologie mohla být, ale čím je.

Nevím, koho myslíš odborníkem. Nekriticky a nevědecky uvažující nabízeče šarlatánských služeb? Nekriticky a nevědecky uvažující skeptiky? Usuzování na psychické vlastnosti a stavy z psychických projevů patří do psychologie tímto věcným vymezením. A hezkých pár odborníků z doby rozkvětu grafologie do názvu svých monografií přímo slovo "psychologie" dávalo. Grafologie je vcelku neúspěšným a upadajícím psychologickým oborem. Dávat do definice nějaká jednostranná POV ale opravdu není na místě. Ale specifičnost rukopisu lidí je naprosto reálný a prokazatelný jev, a tedy hodný vědeckého zkoumání, přičemž součástí vědeckého postupu je nejen „vědecký průmysl“, ale také vědecké bádání a hledání, které ne vždy přinese hned hodnotné výsledky. --ŠJů 22:18, 10. 12. 2007 (UTC)

Myslím psychology. (Doporučuju projít iw a hledat v článku kategorii psychologie, kromě slovanských moc úspěšný nebudeš. Vím, že cizojazyčné Wikipedie nejsou zdroj, ale za poohlédnutí to stojí.) Honza Záruba 22:22, 10. 12. 2007 (UTC)

Jistě, například v extrémním rozrušení bude písemný projev vypadat asi jinak. Stejně tak asi v případě některých vážných nemocí. Stejně tak z některých obrazů lze poznat, jak na tom autor možná byl. Jenže u každého to vypadá jinak a množství relevatních údajů zjištěných s výraznou jistotou je prakticky nulová. Z tohoto důvodu to není metoda, která by měla ve vědě místo. Z vědeckého pohledu je vyvrácená a její používání je tudíž nevědecké - pseudovědecké. Pokud znáš nějaký cíl grafologie, kterého lze s významnou jistotou běžně dosahovat metodou označitelnou jako vědecká, sem s tím! Já takový neznám a nemám o nich žádné zdroje. --Miraceti 08:28, 11. 12. 2007 (UTC)

Nevím, proč si ŠJů myslí, že skeptici (nějak šmahem?) uvažují nevědecky. Napadá mě jen jedno vysvětlení. Ne každý článek vědce je vědecký, spousta vědců se zabývá popularizací vědy, kde jsou možná jistá zjednodušení - autor si může dovolit zabrousit i do jiných oborů lidské činnosti. Stejně tak spousta popularizátorů vlastně ani vědu nedělá, jsou to třeba inženýři. Když si pak někdo myslí, že popularizační činnost je vlastně vědecká činnost, dovedu si představit, že to snadno bude považovat za pseudovědecké. Ano, je to nevědecké v tom smyslu, že to není věda. Ale není to pseudověda. Bohužel, s tímto nepochopením práce vědců a popularizátorů vědy se setkávám velmi často. --Miraceti 08:28, 11. 12. 2007 (UTC)

Jestli znáš nějaké uznávané psychiatry využívající grafologii, sem s nimi. Já takové neznám a nemám o nich žádné zdroje. Tvoje pocity, že nějací takový být musí, jsou irelevatní. --Miraceti 08:28, 11. 12. 2007 (UTC)

Ano, spousta pseudovědců přikládá k názvům svých metod nějaké to "vědecké" slůvko. Proto ta "psychologická grafologie". Vždycky to tak dělali. Je to jeden ze základních znaků pseudovědy. Udělej si v tom pořádek! Možná grafologie byla uznávaný vědecký postup, jenže já o tom nemám žádné zdroje. Všechny ty, co jsem zatím viděl, mlhavě kombinovaly forenzní písmoznalectví a grafologii. Jako zdroje jsou tedy dost obtížně uchopitelné. Ve wikipedii musíme používat pouze veřejně přístupné zdroje. To ale neznamená, že musíme využívat všechny veřejně přístupné zdroje. Analýzu zdroje ve smyslu zjistit, jestli je vůbec použitelný, je nutné dělat. Jinak bychom nedostali encyklopedii, ale blog. --Miraceti 08:28, 11. 12. 2007 (UTC)

Asi by bylo dobré rozlišovat mezi oborem a konkrétním postupem či metodou v rámci takového oboru. Obecně nemám vůči skeptikům žádné předsudky, stejně jako vůči grafologům. Ale jejich obchodní či ideologické proklamace prostě nejsou vědeckými pracemi, ale mají hodnotu jako jiné publicistické texty. Wikipedie tu ale není od toho, aby propagovala názory toho či onoho zájmového klubu, ale aby o nich nestranně informovala, jsou-li významné.

Z toho, co jsem četl o těch dvou či třech metaanalytických studiích, bych se neodvažoval tvrdit, že ty studie „vyvrátily grafologii“ jako takovou. Nemám o kvalitě těch studií žádné nezávislé zdroje, ale pokud jde o kvalitní studie, tak se nepochybně nesnižují k takovým unáhleným a nevědeckým závěrům. Zejména pokud jsou založeny jen na statistickém vyhodnocení. Takovouto metodou lze snad zjistit jen tolik, že většina lidí působících jako grafologové postupuje nevědecky nebo podvodně. Ale nemám žádné doklady o tom, že ty metaanalýzy byly solidnější než jimi zkoumané grafologické práce. Ostatně diagnostické metody využívající dotazníků a testů jsou v odborném světě také podrobovány hojné kritice a diskusím – psychologie prostě není malá násobilka. Je spousta vědeckých oborů a metod, které jednou budou nebo už byly překonány nebo zavrženy – ale k historii vědy patří. Ostatně - je ostuda, že na české wikipedii zatím vůbec nemáme třeba článek Frenologie – obor, který byl silně zneužíván naivními kriminology a technology moci a byl slepou uličkou, ale nějaké racionální myšlenky u jeho zrodu stály a přece jen nějakou analogii v dnešní neurologii mozku nebo fyziognomii má.

Skutečnost, že písemný projev člověka je závislý na jeho okamžitém psychickém stavu i některých osobnostních vlastnostech, přinejmenším temperamentu (ale vycházet lze i z jiných modelů faktorace osobnosti), je z psychologického hlediska natolik samozřejmá, že ji snad rozumný člověk ani zpochybňovat nemůže. Studie, o něž se zřejmě opírají ti skeptici, se zřejmě vůbec nezabývaly otázkou, které osobnostní vlastnosti a které faktory psychického stavu lze rozborem či jiným posouzením písma zjistit poměrně spolehlivě a které už nikoliv. Zřejmě si jejich autoři tyto otázky ani nekladli, anebo nám je skeptici zamlčeli. Takže "vyvrátit grafologii" ty metastudie prostě nebyly způsobilé, a zřejmě to ani nebylo jejich cílem. --ŠJů 20:57, 11. 12. 2007 (UTC)

Grafologii nelze považovat za pseudovědu minimálně z formálního důvodu, a to, že jde o státem uznanou specializci v oboru školství, odvětví psychologie. Více zde: http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm&Seq=1 Miloš Procházka 15. 3. 2011, 12:51 (UTC)

Pseudověda se ale neurčuje podle toho, jestli ji tak uzná stát. Pseudověda se stává pseudovědou svými postupy.--G3ron1mo 15. 3. 2011, 12:58 (UTC)

Povahopis editovat

Chtělo by to dohledat nějaký serióznější zdroj než je sysifovec Heřtl o tom, že povahopis je dřívější termín specificky pro grafologii. Spíš bych se domníval, že povahopis je víceméně synonymem pro to, čemu se dnes říká psychologie osobnosti, a tedy grafologie mohla být jeho součástí. Popřípadě povahopis může označovat charakteristiku osobnosti (tento význam je doložitelný). --ŠJů 20:45, 10. 12. 2007 (UTC)

Tohle mě taky překvapilo a nijak na tom netrvám. Vynechal bych to. --Miraceti 07:59, 11. 12. 2007 (UTC)

A podle editovat

...a podle nejméně dvou odborných studií byla jeho úspěšnost u zkoumaného širokého vzorku grafologických prací mizivá a závislá na poznatcích získaných jinými způsoby než z charakteristik písma.

Nedíval jsem se, kdo tuhle perlu napsal (doufám, že ne já), ale to snad autor nemyslel vážně. Vždyť tam ani ty dvě odborné studie nejsou zmíněny. --Miraceti 11:44, 2. 1. 2008 (UTC)

Písmo pod 2 mm editovat

Dobrý den, nechci znevažovat článek, jistě dal hodně práce, jen bych rád podotknul, že jak uvádíte.. :

"Malé písmo (pod 2 mm) vypovídá o pisateli, že neklade velký důraz na svoji osobu, často je více soustředěný na objekt svého zájmu (např. vědecký pracovník) než na sebe."

tak psát písmem pod 2 mm je skutečně umění ( věřte mi, zkoušel jsem to). A proto by mě zajímalo, z jakého zdroje toto tvrzení čerpáte. Rád bych se popřípadě dozvěděl více. S pozdravem a přáním všecho dobrého při další tvorbě.. David

Když jsou malá písmena vysoká 2 mm nebo méně, stává se pro vás soustředění psychologickým únikem, na což rovněž ukazuje lehký tlak a kolmý nebo levý sklon písma. Dále: Soustředíte se na to, jak uniknout z vnějšího světa, který zasahuje do vašeho osobního vnitřního světa. Jste schopni soustředit se pevně na jednu věc, ale ztrácíte schopnost vybrat si, na co se budete soustředit. Necháte se snadno rozptýlit, můžete jít do obchodu pro papír, ale vrátit se s houskou. Náhlé vyrušení vám může způsobit veliký zmatek. Zdroj: Změňte písmo, změníte život - Mary Dawn Gladson

Mariana

Velikost písma editovat

Pokud se v grafologii hovoří o velikosti písma, má se na mysli velikost střední zóny písma - tzn. výška písmen "auoi". Za průměrnou velikost písma (tj výšku střední zóny) se považuje 2mm. Je-li velikost menší, hovoříme o malém písmu, je-li větší, o velkém písmu. Výšku písmen, do nějž započítáváme všechny tři zóny (od dolních smyček "y" po horní "h"), v grafologii nazýváme délkové rozdíly. Písmo tak může mít velké délkové rozdíly a přitom být malé nebo naopak. Vojta

Za průměrnou velikost se považují 3 mm, z jakého zdroje jsi čerpal? Mary

ad Velikost písma editovat

Zmenšená velikost písma, zejm. mezi 0,5-1,5 mm se nazývá mikrografie a bývá jedním z průvodních projevů Parkisonovy choroby. Usuzovat z ní na charakterové vlastnosti můžou opravdu jen grafologové. Stačí si přečíst libovolný grafologický "posudek", resp. vymezení povahových a volních kategorií, které grafolog usuzuje z písma, a musí vám být do smíchu. Nehledě na to, že grafologové se rychlokvasí po několikatýdenním dálkovém kurzu, což samo o sobě také něco vypovídá. Osobně mohu ze zkušenosti pouze konstatovat to, že grafologie, ač ve světě značně na ústupu, se v Česku stálé drží, a pořádané kurzy plodí neuvěřitelná kvanta grafologů, což má za následek větší konkurenci a menší uplatnění v této oblasti. Následkem toho a také vinou neznalosti nejen veřejnosti, ale i některých soudců se tito grafologové tlačí do oboru jen zdánlivě příbuzného, a to do písmoznalectví (ač se tím dopouštějí úmyslného t.č. podvodu), kde samozřejmě, v soukromé sféře, čeká mnohem více peněz. Nepřál bych vám vidět "posudky" takovými to jedinci vyhotovené. Absolutní zmatečnost, nesrozumitelnost a téměř stoprocentní omylnost, neboť tato individua bez jakéhokoli písmoznaleckého vzdělání (které lze získat pouze v ozbrojených složkách, nebo vyškolením od soukromého znalce, což je téměř nereálné), staví svůj výplod povětšinou jen na grafometrických parametrech. Zažil jsem i případ uvalení vazby na nevinného člověka jen kvůli slátanině vypracované grafoložkou. Z opakované negativní osobní zkušenosti pramení můj neskonalý odpor vůči grafologům. Jsem skálopevně přesvědčen, že grafologie vznikla jako kratochvilná zábava na úrovni horoskopů a věštění z karet, bohužel v současnosti má čistě komerční pozadí.

Sísyfovci editovat

"Grafologie byla kontroverzní po více než století. Navzdory tomu, že zastánci poukazují na anekdotické historky o tisících pozitivních výsledcích, které berou jako dostatečný důkaz k použiví při hodnocené osobnosti testovaného člověka, většina korektně provedených vědeckých studií platnost tvrzení zastánců grafologie nepotvrzuje.[3][4] Grafologie je dnes obecně pokládána za pseudovědu."

A jako odkazy jsou citace prací tzv. skeptických spolků a pokusů dr. Heřta? Je mi známo, že osoby vyskytující se v těchto organizacích jsou značně natvrdlé, nicméně fakt, že nejsou schopny pochopit ani princip grafologie, byl pro mne dlouhou dobu naprosto dechberoucí. (Ze své naivity jsem se naštěstí už vyléčil a teď už bezbřehé ne-schopnosti Sísyfů zásadně nepodceňuji.) Co je mimochodem míněno "úspěšností rozboru podle písma"? Schválně jsem se kouknul na citované studie - a ejhle: Stojí v nich, že ve skutečnosti nebyla vůbec zkoumána validita grafologického rozboru osobnosti (tj. charakteru pisatele), nýbrž grafologův odhad výkonnosti budoucího zaměstnance (např. ve funkci realitního agenta!!!) A další "průkazné" studie mi nakonec celou záhadu osvětlily prakticky dokonale: Provádějí je totiž brouci Pytlíci, kteří nemají o grafologii potuchy. Vytrhávají jednotlivé písemné znaky a dávají je do vztahu s konkrétními charakterovými rysy. (Někdy jsou tam i vyložené pitomosti.) To je ovšem samozřejmě grafologie tak na úrovni mateřské školy, že? Centrum99 3. 5. 2010, 02:51 (UTC)

Zkuste se podívat na odkazy, když reagujete zcela OT, působíte spíše jako nadšený grafolog, který emotivně a zcela nelogicky reaguje na prochybnění své víry. Tak např.:

[3] Driver RH., Buckley MR, Frink DD: Should We Write Off Graphology?. International Journal of Selection and Assessment 1996;4(2):78–86 - autoři jsou je School of Business Administration, University of Mississippi a University of Oklahoma, Division of Management, tedy žádný Sisyfos. K plnému textu nemám přístup, ale abstrakt připomíná spíš review o (ne)užitečnosti grafologické analýzy ve výběru zaměstnanců.

[4] Furnham A and Gunter B: Graphology and personality: Another failure to validate graphological analysis. Personality and Individual Differences 1987;8(3):433-435 - autoři jsou z Department of Psychology, University College London, tedy opět žádný Sisyfos, hodnotí korelaci mezi výstupy několika grafologů a následně ukazují, že korelace mezi jejich výstupem a EPQ (The Eysenck Personality Questionnaire) je mizivá.

Tedy nekritizujte text, který jste evidentně nečetl--Formol 3. 5. 2010, 09:16 (UTC)

Nechápu, proč někdo plýtvá prostor na Wikipedii takovými zbytečnými komentáři. Copak jsem tím myslel, že všechny citace pocházejí jen od skeptických spolků? A rovněž nechápu, co to tu píšete o víře. Vy vážně nerozumíte principu grafologie? Centrum99 14. 5. 2010, 08:04 (UTC)

Nerozumíte psanému textu? Přečtěte si to raději celé znovu. Zatím jediný zbytečný komentář je ten Váš. --G3ron1mo 14. 5. 2010, 11:05 (UTC)

Jste rovněž natvrdlé, milé kolego??? Řadu z těch studií jsem si googloval a četl. Vždyť to ve svém příspěvku taky říkám. Opravdu nevím, o čem tu melete. Centrum99 15. 5. 2010, 19:08 (UTC)

Prostudujte si prosím WP:NPA. --G3ron1mo 15. 5. 2010, 19:31 (UTC)

Zdroje editovat

Doplnil jsem požadavky na zdroje - v některých spornějších pasážích pomocí šablony šablona:fakt? s datem, jinde jen šablona:zdroj? a potom v metodách a historii komplexně prostřednictvím Šablona:Neověřeno část. Bylo by vhodné, kdyby někdo, kdo se grafologií zabývá, doplnil, odkud autor čerpal informace. Kromě toho bych se rád zeptal nějakého zkušenějšího wikipedisty, zda je vhodné v závěru uvádět kolem 30 monografií o grafologii? Nebylo by vhodné udělat nějaký reprezentativní výběr? --Hynas 16. 8. 2011, 16:24 (UTC)

Přidat téma