Vyzývám autora k opravě či smazání níže uvedeného odstavce, jež zvl. na začátku zní velmi nesmyslně

editovat

Lysozym nezabíjí všechny mikroby, působí jen na neškodné organismy. Fleming si uvědomil, že tak vlastně lysozym určuje, který mikroorganismus je patogenní a který je neškodný. Většinu bakterií zabíjel pouze lysozym obsažený ve vaječném bílku. Protože v tu dobu nešel lysozym z vaječného bílku oddělit, pokusil se dát infikovanému králíkovi ředěný bílek nitrožilně. Tyto pokusy byly úspěšné, práce s bílkem však v tu dobu byla natolik problematická, že od dalších pokusů bylo upuštěno.[1] --Ivantichacek (diskuse) 28. 1. 2024, 20:57 (CET)Odpovědět

Dobrý den, jde Vám zřejmě o lysozym, že? Čistě ze sportu jsem dohledal, že to v roce 2005 napsal Wikipedista:Postrach, viz [1]. Posledních několik let je ještě méně aktivnější než já, ten to asi opravovat nebude.  :) Snažím se pochopit, co to vlastně je ten lysozym, jak se liší en:Baktericide a en:Antimicrobial a tápu. Nějaké mikroby zabíjí, tak proč nelze napsat, že je baktericidní? Nebo je ještě lepší napsat, že antimikrobiotický? Pokud si myslíte, že tomu rozumíte, tak to upravte přímo v článku. Pokud nemáte dost odvahy, respektive převažuje opatrnost, tak to napište sem a určitě z toho nějakou přijatelnou formulaci vyrobíme. Mimochodem, Vámi citovanou knihu jsem poměrně nedávno četl (překlad Eva Musilová, vydání 1981) a byla skvělá (pro laika). Zaujalo mě tam, že jeden z jeho kolegů oceňoval hlavně Flemingův důkaz z první světové války, kterým vyvracel, že je možné ránu dokonale vyčistit (laicky řečeno). --Jx (diskuse) 29. 1. 2024, 19:44 (CET)Odpovědět
  1. MAUROIS, André. Život sira Alexandra Fleminga. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963. 269 s. Dostupné online. OCLC 85343181 
Zpět na stránku „Alexander Fleming“.