Diskuse:Škaredá středa

Dobrý den, článek jsem přepracoval na širší rozcestník (upravil a zkrátil) s využitím těchto zdrojů:

• Katolická tradice otevírá postní období Popeleční středou (v lidovém prostředí nazývanou též Škaredá středa, dříve i Černá podle latinského dies ater. (Věra Frolcová: Velikonoce v české lidové kultuře, Vyšehrad, Praha 2001, str. 51)
• Název Škaredá středa je lidovým označením Popeleční středy. Až do našich dnů trvá nejednotnost jejího zařazení v kalendáři: opakuje se pojetí Škaredé středy jako středy před Zeleným čtvrtkem ve Svatém týdnu (prozatím jediný doklad je Jindřichově monografii o Chodsku, kde ovšem jsou jako Škaredé uvedeny středy obě). Už Zíbrt před 100 lety psal, že Češi si odedávna pletou Středu sazometnou a Středu popeleční, a odtud se může odvíjet i záměna se Škaredou středou (Staročeské, s. 71). (Věra Frolcová: Velikonoce v české lidové kultuře, Vyšehrad, Praha 2001, str. 74)
• s. popelečná čili škaredá (viz Popelec) a s. sazometná (s. před Zeleným čtvrtkem) (Ottův slovník naučný, 24. díl, str. 213)
• Doba postní Středa následující po masopustním úterku se nazývá Popeleční, protože se toho dne světí popel z ratolestí, které byly posvěceny minulého roku v neděli Květnou. (Karel Pejml: Český lid ve svých názorech, obyčejích a pověrách, Jos. R. Vilímek, Praha 1941, str. 47)
• Popeleční středa bývá také nazývána Škaredou. Ale setkáváme se i s jiným pojmenováním: černá, bláznivá neb „Adamův den“. (Karel Pejml: Český lid ve svých názorech, obyčejích a pověrách, Jos. R. Vilímek, Praha 1941, str. 48)
• Sazometná středa Středa před Zeleným čtvrtkem sluje Škaredá neboli sazometná či smetná. Staří Čechové totiž v tento den vymetávali saze z komína za příčinou nastávajících svátků. Obvyklejším názvem však jest Škaredá, ježto prý zlořečený Jidáš na Pána Krista škaredil. V tento den podle lidové pověry se nesmí nikdo škaredit, ježto by se pak škaredil každou středu v roce. (Karel Pejml: Český lid ve svých názorech, obyčejích a pověrách, Jos. R. Vilímek, Praha 1941, str. 56)
• Popeleční (či také lidově Škaredou, Černou, Bláznivou, Adamovým dnem) středou začínalo již od 7. století dodržované 40denní období půstu. (Vlastimil Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje, Dona, České Budějovice 1991, str. 50)
• Sazometná středa Středa před Božím hodem velikonočním patří liturgicky ještě k postní době. V lidovém prostředí se jí říkávalo škaredá, sazometní či smetná, protože se toho dne vymetaly komíny. Škaredá prý pochází od toho, že se Jidáš škaredil na Krista; proto se podle lidové víry nesmí nikdo toho dne mračit, jinak by se škaredil po všechny středy v roce. (Vlastimil Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje, Dona, České Budějovice 1991, str. 55)

Fagnes (diskuse) 13. 3. 2013, 18:02 (UTC)

Dobrý den, mám dotaz: neměl by být zrušen odkaz na slově "událost"? Pokud si také myslíte že ano, proveďte to prosím.
Děkuji, Matej.volfik (diskuse) - dne 21. 3. 2016, 18:47 (CET)