Diskuse:Úředně ověřený podpis

Termín "legalizace" nemůže být z hlediska teorie práva nikdy pod termínem "Úředně ověřený podpis", neboť vidimace i superlegalizace je pouze jednou (dle mého názoru zdaleka ne nejdůležitější) částí pojmu legalizace. Legalizace je tedy nadmnožinou, problematika úředního ověření podpisu pak podmnožinou. Nelze je tedy zaměnit. 109.81.231.58 8. 12. 2014, 00:48 (CET)

Zákon zavedl legislativní zkratku „legalizace“ pro ověřování pravosti podpisu (zejména § 1 odst. 1 zákona č. 21/2006 Sb.), proto jsem sloučil sem. Ostatně pojem „legalizace“ má více významů, takže na místě původního článku jsem vytvořil rozcestník. --Vlout (diskuse) 19. 9. 2016, 11:54 (CEST)

Ekvivalent úředně ověřeného podpisu je zaručený elektronický podpis

Před malou chvílí jsem provedl změnu z Při elektronických úkonech se za ekvivalent úředně ověřeného podpisu považuje použití zaručeného elektronického podpisu na Při elektronických úkonech se za ekvivalent úředně ověřeného podpisu považuje použití uznávaného elektronického podpisu. Kdyby platil původní text, bylo by docela klidně možné vytvořit úředně ověřený podpis třeba Josefa Švejka. Dle §2 bodu b zákona č. 227/2000 Sb. se zaručeným elektronickým podpisem rozumí elektronický podpis splňující následující požadavky

• je jednoznačně spojen s podepisující osobou,
• umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě,
• byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou,
• je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat

Všechny tyto požadavky je možné splnit při vytvoření zaručeného podpisu. Proto původní text byl nesmyslný a je třeba uznávaného elektronického podpisu, který navíc požaduje ověření totožnosti jednou z akreditovaných certifikačních autorit. Teprve to u fiktivní osoby není možné splnit, proto jsem provedl tuto změnu. --Urbanecm (diskuse) 5. 3. 2016, 20:12 (CET)