Dieva dēli

božstvo

Lotyští Dieva dēli „Dievovi/boží synové“ a litevští Diẽvo sũnẽliai „synkové boha/Dievase“ či Ašvieniai jsou v baltské mytologii synové nebeského boha Dievase/Dievse, jezdci na koni a nápadníci dcery Slunce. Jedná se o božské blížence analogické řeckým Dioskúrům a védským Ašvinům.[1]

Nejvíce zmínek o nich pochází z lotyšských dain. V těchto písních pod vlivem křesťanství nemají náboženskou, ale pouze mytologickou funkci, a nejsou jako jejich indoevropské protějšky vzýváni jako ochránci lidstva a zachránci před nebezpečím. Pravděpodobně stejný vliv způsobil že v dainách často nevystupují jako dvojice, ale jako jediný syn – Dieva dēls, jindy se zase objevují ve čtveřici či pětici.[2]

Mají blízký vztah ke slunci a úsvitu. Odkazem na jejich původní ochranitelskou funkci může být příběh o jejich záchraně Saules meita - dcery slunce, tonoucí v moři z které byla vidět už jen její koruna.[3] S touto bohyní se také Dieva dēli pokouší oženit, ale nakonec se jejím manželem stane Mēness – Měsíc.[4]

ReferenceEditovat

  1. BĚTÁKOVÁ, Marta Eva; BLÁŽEK, Václav. Encyklopedie baltské mytologie. Praha: Libri, 2012. ISBN 978-80-7277-505-7. S. 66. 
  2. WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 189. 
  3. https://www.britannica.com/topic/Dievs#ref175268
  4. BĚTÁKOVÁ, Marta Eva; BLÁŽEK, Václav. Encyklopedie baltské mytologie. Praha: Libri, 2012. ISBN 978-80-7277-505-7. S. 67.