Džisaburó Ozawa

japonský admirál

Džisaburó Ozawa (japonsky: 小沢治三郎, Ozawa Džisaburó; 2. října 18869. listopadu 1966) byl čúdžó (中将 ~ viceadmirál) japonského císařského námořnictva v průběhu druhé světové války. Na počátku války velel Nanken kantai (南遣艦隊 ~ jižní expediční loďstvo), která kryla japonský postup do Britského Malajska a později i Holandské východní Indie. V listopadu 1942 vystřídal čúdžó Nagumu ve velení 3. kantai (艦隊 ~ loďstvo), která v té době tvořila hlavní svaz letadlových lodí císařského námořnictva. Od 29. května 1945 až do konce války zastával funkci velitele Rengó kantai a vrchního velitele císařského námořnictva.[2]

Džisaburó Ozawa
Onigawara ~ japonský démon Oni vyobrazovaný na štítech japonských domů[1]
Džisaburó Ozawa jako gunreibu džičó (軍令部次長 ~ zástupce náčelníka námořního štábu) na přelomu let 1944 a 1945
Džisaburó Ozawa jako gunreibu džičó (軍令部次長 ~ zástupce náčelníka námořního štábu) na přelomu let 1944 a 1945
Narození2. říjen 1886[2]
prefektura Mijazaki
Úmrtí9. listopad 1966 (80 let)[2]
Vojenská kariéra
Hodnostčúdžó (中将 ~ viceadmirál)[2]
Doba služby1909-1945
SloužilFlag of Japan.svg Japonské císařství
Složkaborderpx Japonské císařské námořnictvo
VelelTake (1921-1922)
Šimakaze (1923-1925)
torpédoborec č. 3 (1925)
1. kučikutai (駆逐隊 ~ divize torpédoborců) (1930-1931)
4. a 11. kučikutai (1931)
Maja (1934-1935)
Haruna (1935-1936)
8. sentai (戦隊 ~ eskadra/divize) (1937-1938)
1. kókú sentai (航空戦隊 ~ divize letadlových lodí) (1939-1940)
3. sentai (1940-1941)
Nanken kantai (南遣艦隊 ~ jižní expediční loďstvo) (1941-leden 1942)
1. nanken kantai (1942)
3. kantai (艦隊 ~ loďstvo) (listopad 1942-listopad 1944)
Rengó kantai (květen-říjen 1945)[2]
VálkyDruhá světová válka
BitvyBitva o Malajsii (1941)
Invaze do Holandské východní Indie (1942)
Indický oceán (1942)
Bitva ve Filipínském moři (1944)
Bitva u mysu Engaño (1944)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Džisaburó Ozawa je japonské jméno, v němž Ozawa je rodové jméno.

Počátky kariéryEditovat

Druhá světová válkaEditovat

Po útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941 mu bylo svěřeno velení japonské floty v Jihočínském moři, která se zúčastnila invaze do Malajska, Nizozemské východní Indie a nájezdu do Indický oceán. Koncem roku 1942 vystřídal admirála Čuiči Naguma jako velitele svazu letadlových lodí. V jeho čele se zúčastnil bitvy ve Filipínském moři v červnu 1944, ve které japonské námořnictvo utrpělo těžkou porážku – cca 300 letadel[3], více jak tři čtvrtiny z těch, které nasadilo, Americké ztráty byly 255 letadel z 1500 nasazených letadel.[4] Ozawa proto okamžitě podal rezignaci, ale ta nebyla přijata.[5]

O čtyři měsíce později přišla bitva u Leyte, ve které měl Ozawův svaz fungovat jako návnada, nalákat skupiny amerických letadlových lodí severně od Filipínských ostrovů, a umožnila tak japonským bitevním lodím, aby zabránily americkému vylodění na ostrově Leyte. V té době však měl Ozawův svaz sotva sto letadel a velmi málo zkušených posádek. Ačkoli past zpočátku fungovala a loďstvo admirála Halseyho zahájilo pronásledování Ozawy, byli Američané schopni japonský útok odrazit a přistání na Leyte bylo úspěšné. Ozawovy čtyři letadlové lodě byly potopeny spolu se třemi bitevními loděmi a devíti křižníky (které patřily ke svazům čúdžó Kurity a Nišimury).[5]

29. května 1945 byl Ozawa jmenován vrchním velitelem císařského námořnictva, tuto funkci zastával až do srpnové kapitulace Japonska a odmítl přijmout povýšení na admirála.[zdroj?!] Ve stejném roce odešel do důchodu a zemřel v roce 1966.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jisaburō Ozawa na anglické Wikipedii.

  1. MARDER, Arthur Jacob. Old friends, new enemies: the Royal Navy and the Imperial Japanese Navy. Oxford: Oxford University Press, 1981. Dostupné online. ISBN 9780198226048. S. 445. (anglicky) 
  2. a b c d e NISHIDA, Hiroshi. Materials of IJN (Graduates of Naval Academy class 37th) [online]. 2002 [cit. 2010-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-30. (anglicky) 
  3. THOMAS, Evan. Sea of thunder : four commanders and the last great naval campaign, 1941-1945. New York: Simon & Schuster 415 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-7432-5221-8, ISBN 0-7432-5221-7. OCLC 69672072 
  4. The Navy’s Aerial Arsenal at Leyte Gulf. U.S. Naval Institute [online]. 2019-10-01 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b KENNEDY, Paul M. Ingenieros de la victoria : los hombres que cambiaron el destino de la Segunda Guerra Mundial. 1ª ed. en Debolsillo. vyd. [Barcelona]: Debolsillo 526 p., [16] p. de lám s. Dostupné online. ISBN 978-84-9062-557-6, ISBN 84-9062-557-3. OCLC 922092313 

Externí odkazyEditovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Džisaburó Ozawa na Wikimedia Commons
  • NISHIDA, Hiroshi. Materials of IJN (Graduates of Naval Academy class 37th) [online]. 2002 [cit. 2010-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-30. (anglicky) 
  • Vice Admiral Jisaburo Ozawa [online]. battle-of-leyte-gulf.com [cit. 2010-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-06. (anglicky) 
  • PARSHALL, Jonathan; CHEN, C. Peter. Jisaburo Ozawa [online]. combinedfleet.com [cit. 2010-09-13]. Dostupné online. (anglicky)