Otevřít hlavní menu

Cyklická nezaměstnanost je nezaměstnanost vyvolaná recesí v důsledku hospodářských cyklů, zasahující většinu odvětví v ekonomice. V době, kdy se ekonomika nachází v recesi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury. Cyklická nezaměstnanost je jednou ze čtyř typů nezaměstnanosti. Těmi dalšími třemi typy je frikční, strukturální a sezónní nezaměstnanost.[1]

Příčina cyklické nezaměstnanostiEditovat

V době, kdy se obchodní cyklus nachází na svém vrcholu, míra cyklické nezaměstnanosti je nízká. Naopak v období, kdy se produkuje menší množství zboží a služeb, nezaměstnanost tohoto typu roste. Obchodní cyklus přirozeně kolísá úměrně se změnami v Hrubém domácím produktu, který měří celkovou hodnotu statků a služeb vyprodukovaných na území státu za dané období. Většina obchodních cyklů je opakující se, kdy pokles střídá vzestup a naopak. Tento vztah mezi nezaměstnaností a obchodními cykly nepřímo vyplývá z poptávky po zboží a službách. Při zvýšené poptávce po zboží a službách následně roste i jejich dodávka. Právě zvýšená dodávka již přímo implikuje snížení nezaměstnanosti, jelikož je zapotřebí najmout nové zaměstnance potřebné k výrobě, logistice a následnému prodeji. Naopak při snížené poptávce po zboží a službách musí výrobci následně snížit jejich produkci, čímž vzniká přebytek zaměstnanců a někteří musí být propuštěni.  Lze tedy říci, že míra cyklické nezaměstnanosti je funkcí poptávky spotřebitelů v ekonomice.[1] [2]

Výpočet cyklické nezaměstnanostiEditovat

Nejčastější metoda pro počítání míry cyklické nezaměstnanosti je odečtení míry nezaměstnanosti v období, kdy je obchodní cyklus na svém minimu, od míry nezaměstnanosti v období, kdy je obchodní cyklus na svém maximu.[1]

Regulování cyklické nezaměstnanostiEditovat

Vláda či centrální banka mohou cyklickou nezaměstnanost kontrolovat, a to stimulací ekonomiky v době snížené ekonomické aktivity, konkrétně zvyšováním poptávky skrze nástroje, které mají k dispozici.

Vláda může stimulovat ekonomickou aktivitu v období recese svojí fiskální politikou. Aby vláda dosáhla vyšší ekonomické aktivity a zvýšila tak celkovou spotřebu v zemi, může snížit daně či zvýšit veřejné výdaje. V obou případech se díky řetězové reakci zvýší ekonomická aktivita ještě o více než je samotné navýšení státních výdajů či navýšení příjmů v důsledku nižších daní, protože poroste příjem obyvatel, kteří začnou více utrácet za zboží a služby, což opět zvyšuje příjem, který znamená vyšší utrácení a takto dokola. [3]Jedná se ovšem pouze krátkodobý efekt, který neelimininuje kolísání ekonomiky a následné změny v cyklické nezaměstnanosti z dlouhodobého hlediska.  

Centrální banka tak může činit pomocí monetární politiky, kdy se snaží zvýšit množství peněz v oběhu. Třemi hlavními nástroji, které k tomu využívá, jsou operace na volném trhu, povinné minimální rezervy a intervence. Operace na volném trhu jako nástroj k zvýšení peněz v oběhu znamení nákup dluhopisů od komerčních bank, čímž má banka víc peněz na půjčování a může i snížit úrokové míry. Výsledkem je více peněz v oběhu a vyšší utrácení, tedy navýšení poptávky, a i nižší cyklická nezaměstnanost. Snížení povinných minimální rezerv uvolní bankám více peněz na půjčování, což má opět za následek zvýšení ekonomické aktivity v důsledku většího oběhu peněz. Intervence v neprospěch domácí měny ovlivňuje především inflaci a export. Větší export může opět znamenat vyšší příjmy a následný růst ekonomické aktivity.

Ačkoliv Centrální banka a vláda jsou do jisté míry na sobě nezávislé instituce, tak při snaze o zvýšení celkové poptávky po zboží a službách ve státě spolupracují. Pokud lidé mají k dispozici více peněz, tak více utrácejí. Výsledkem je potom navýšení produkce, aby dodávka uspokojila poptávku. Pro navýšení produkce je potřeba najmout nové zaměstnance, což znamená snížení celkové nezaměstnanosti.

Dopad na jednotlivceEditovat

Složkou pracovní síly, která nejčastěji doplácí právě na obchodní cykly a jejich následky v podobě cyklické nezaměstnanosti jsou nekvalifikovaní pracovníci. Ti, kteří vykonávají práci, na kterou nejsou zapotřebí žádné speciální dovednosti, pokročilé znalosti či zkušenosti, jsou lehce nahraditelní pro zaměstnavatele. V době ekonomického úpadku mohou být takoví zaměstnanci propuštěni a až bude obchodní cyklus opět na svém vrcholu a bude potřeba navýšit zaměstnanecké řady, nebude příliš obtížné najít nové pracovníky na tyto volné pozice.

Ačkoliv propuštění a následné potíže s hledáním nového zaměstnání může být pro nekvalifikované jedince velmi obtížná životní situace, pro mnoho z nich je právě ztráta práce novým impulzem pro rekvalifikaci či začátek vlastního podnikání.

Zaměstnavatelé se v rámci propouštění z důvodu obchodních cyklů zbaví méně produktivních pracovníků. Když se změní směr vývoje ekonomiky opět k lepšímu, mají tak možnost najmout nové více produktivní zaměstnance.    [1]

Přechod z cyklické nezaměstnanosti na strukturálníEditovat

V době, kdy cyklická nezaměstnanost začíná klesat v důsledku opětovného rozkvětu ekonomiky, se může cyklická nezaměstnanost změnit na strukturální. Recese je vždy vystřídána růstem ekonomiky a poptávka roste, což otevírá nové možnosti pro podnikatele. Podniky navyšují výrobu, vyvíjejí nové produkty a rozrůstají se. V důsledku snahy o expanzi a vývoj vznikají nová pracovní místa, na která jsou často potřeba velmi kvalifikovaní odborníci se specifickými dovednostmi, kterých může být na pracovním trhu nedostatek. Například IT specialisté při robotizaci výrobních linek. V takovém případě již nebude hlavní důvod nezaměstnanosti nedostatek pracovních míst na trhu, ale nesoulad mezi poptávkou na lokálním či regionálním trhu a dovednostmi pracovníků hledajících zde zaměstnání. Jinými slovy, cyklická nezaměstnanost se změní ve strukturální. [4]  

PříkladyEditovat

Jelikož cyklická nezaměstnanost vzniká v důsledku obchodních cyklů, její případy se vždy vztahují k recesím.

Nejtypičtějším příkladem recese je světová finanční krize v roce 2008 zapříčiněná především americkou hypoteční krizí, kdy se snížením úrokových sazeb prudce vzrostl počet půjček a následně počet prodávaných nemovitostí. Se zvýšenou poptávkou rostl trh s nemovitostmi, tedy jejich množství i cena. Vznikla tak realitní bublina, která v roce 2007 praskla. Vzhledem k tomu, že mnoho dlužníků nebylo schopno plnit své závazky z titulu hypoték, se požadavky pro získání hypotéky zpřísnily, a i úrokové míry rostly. Poptávka po výstavbě nových domů začala prudce klesat. Jako výsledek tohoto obchodního cyklu bylo zhruba dva miliony dělníků v oblasti stavebnictví propuštěno. Americká hypoteční krize měla samozřejmě mnohem větší následky nejen na trhu práce.

Obecnějším příkladem cyklické nezaměstnanosti v období recese může být, že lidé jezdí méně na klasické rekreační dovolené a raději zůstávají doma, aby ušetřili v době nejistého vývoje trhu. Jako následek takového poklesu cestovního ruchu hotelové řetězce propouštějí svůj personál.

ReferenceEditovat

  1. a b c d DIETERLE, David A.; SIMMONS, Kathleen C. Government and the Economy. [s.l.]: [s.n.] 
  2. STAFF, Investopedia. Cyclical Unemployment. Investopedia. 2003-11-19. Dostupné online [cit. 2018-05-06]. (anglicky) 
  3. MANKIW, N. Gregory. Macroeconomics. 7.. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2009. 
  4. NICKOLAS, Steven. What is the difference between structural unemployment and cyclical unemployment?. Investopedia. 2015-05-07. Dostupné online [cit. 2018-05-06]. (anglicky)