Otevřít hlavní menu

Chotěšovský dům v Plzni je renesanční dům na náměstí Republiky č. 106/13. Patří k nejcennějším stavebním památkám Plzně. Je vyhlášen kulturní památkou.[1]

Chotěšovský dům
Chotěšovský dům
Chotěšovský dům
Poloha
Adresa Plzeň, Vnitřní Město, ČeskoČesko Česko
Ulice Náměstí Republiky
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 22451/4-160 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie domuEditovat

Původně na jeho místě stál gotický dům, který v roce 1487 zakoupil chotěšovský klášter pro své potřeby od Jana Chenice z Říčan.[2]  Byli v něm ubytováváni členové kláštera a klášterní hosté při návštěvách Plzně. Na žádost chotěšovského opata byl dům v 16. století renesančně přestavěn italským stavitelem Giovanni de Statia.[3] Podle některých zdrojů je autorem přestavby Jan Merlian.[2] Od 10. prosince 1633 do 22. února 1634 v domě pobýval císařský vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Na konci 18. století byl přední dům spojen se zadní částí novým křídlem a dům sloužil často pro ubytování vojenských návštěv. Po zrušení klášterů byl dům v roce 1784 v dražbě prodán plzeňskému mydlářskému mistrovi Ignáci Kouteckému. V jeho rodině se dům dědil. Majitel domu Petr Koutecký provedl před svou smrtí v roce 1890 několik úprav domu, např. z důvodu získání více světla vyboural kamenné ostění a přestavěl schodiště. Poslední majitelkou domu byla jeho manželka Jana, která dům odkázala Společnosti pro národopis a ochranu památek.[4] Dne 2. února 1931 rozhodla plzeňská městská rada o uvolnění místností pro Národopisné muzeum Plzeňska a v roce 1932 byl dům nákladem stavitele Karla Krůty rekonstruován.[5] Národopisné muzeum Plzeňska v domě sídlí dodnes.

Popis budovyEditovat

Po levé straně domu jednoduchý vstupní kamenný portál, vedoucí do klenutého průjezdu. Dům má dvě poschodí. V přízemí a v prvním patře obloukové klenby. Ve dvoře se dochovala renesanční lodžie. Třípatrový ozdobný štít. Okna profilovaná kamenným ostěním s vysazenou římsou.[3] V roce 1941 byly při rekonstrukci objeveny v prvním poschodí renesanční fresky s výjevy ze Starého zákona a postavou pravděpodobně Hroznaty, zakladatele chotěšovského kláštera. Dům je vnitřně spojen s Gerlachovským domem.[2]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-02-09]. Identifikátor záznamu 133396 : Měšťanský dům - Chotěšovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c RŮŽIČKA, David. Chotěšovský dům zachránil ženy před žoldáky, teď učí národopis. Plzeňský deník. 15. 2. 2005, s. 7. 
  3. a b LÁBEK, Ladislav. Chotěšovský dům, odkaz renaissance. Příručky národopisného musea Plzeňska číslo 2. 1. vyd. Plzeň: Společnost pro národopis a ochranu památek, 1933. 18 s. 
  4. MAZNÝ, Petr; KRÁTKÝ, Vladislav. 100 zajímavostí ze staré Plzně II. 1. vyd. Plzeň: Starý most s.r.o., 2007. ISBN 978-80-254-0343-3. S. 28. 
  5. Dějiny Plzně v datech od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Plzeň: Archiv města Plzně v Nakladatelství Lidových novin, 2004. ISBN 80-7106-723-7. S. 260. 

LiteraturaEditovat

  • JÍLEK, Tomáš. Kulturní památky západních Čech. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2011. 40 s. ISBN 978-80-261-0075-1. 
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 5, Par–Pra. Praha: Libri, 2002. 671 s. ISBN 80-7277-039-X. 

Externí odkazyEditovat