Charles Thomson Rees Wilson

skotský fyzik, nositel Nobelovy ceny
(přesměrováno z Charles Wilson)

Charles Thomson Rees Wilson (14. února 186915. listopadu 1959) byl skotský fyzik. V roce 1927 získal Nobelovu cenu za vypracování metody zviditelnění drah elektricky nabitých částic pomocí kondenzovaných par (tzv. Wilsonova mlžná komora).

Charles Thomson Rees Wilson
Narození14. února 1869
Glencorse
Úmrtí15. listopadu 1959 (ve věku 90 let)
Carlops
Alma materManchesterská univerzita
Sidney Sussex College
Univerzita v Cambridgi
Bradford Grammar School
Povolánífyzik, meteorolog, vysokoškolský učitel, chemik a scholar
ZaměstnavateléCavendishova laboratoř
Univerzita v Cambridgi
OceněníHughesova medaile (1911)
Královská medaile (1922)
Howard N. Potts Medal (1925)
Nobelova cena za fyziku (1927)
Franklinova medaile (1929)
… více na Wikidatech
ChoťJessie Fraser
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo editovat

Na univerzitě v Manchesteru vystudoval zoologii, botaniku a geologii, na univerzitě v Cambridgi pak fyziku a chemii. Pracoval v Cavendishově laboratoři i v observatoři pro výzkum Slunce. Roku 1925 se stal profesorem fyziky na univerzitě v Cambridgi.

Od roku 1895 se věnoval studiu atmosférické elektřiny. Po objevu radioaktivity se zabýval radioaktivitou deště a sněhu, což jej dovedlo k výzkumu kondenzace par. Jeho následný objev mlžné komory v roce 1912 znamenal průlom do pozorovacích technik elementárních částic, takže stopy drah těchto částic šlo zviditelnit a vyfotografovat. Na jeho počest se toto zařízení jmenuje Wilsonova mlžná komora.

Komora pomáhá registrovat a pozorovat stopy drah ionizovaných částic a jejich analýzou stanovit hmotnost, elektrický náboj a energii částic. V komoře je udržována vrstva nasycených par kapaliny, zpravidla etanolu nebo propyletanolu. Její princip spočívá v tom, že ionizující částice vytvářejí při svém pohybu plynným prostředím komory ionty, které se stávají kondenzačními jádry přesycených par a tím se zviditelní. Pozorovatel vidí v místě průletu částice bílou mlžnou stopu. Později Donald Glaser vytvořil další úpravu této komory, tzv. bublinkovou komoru, ve které se stopy částic zobrazují pomocí bublinek v kapalině.

Vzal si Jessie Fraserovou v roce 1908 a měli spolu 4 děti. Zemřel poblíž Edinburghu v kruhu rodinném.

Literatura editovat

  • Asimov's Biographical Encyclopedia of Science and Technology, Isaac Asimov, 2nd ed., Doubleday & C., Inc., ISBN 0-385-17771-2.
  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy editovat