Charles Mawhinney

americký odstřelovač

Charles Benjamin „Chuck“ Mawhinney (23. února 1949 Lakeview, Oregon[1]12. února 2024 Baker City, Oregon)[2][3] byl americký odstřelovač. Během vietnamské války sloužil v Námořní pěchotě Spojených států amerických. V této době díky svým výjimečným schopnostem překonal rekord legendárního odstřelovače Carlose Hatchcocka v počtu potvrzených zabití.

Charles Mawhinney
Mawhinney pózuje s replikou odstřelovačské pušky M40, kterou používal během války ve Vietnamu (2013)
Mawhinney pózuje s replikou odstřelovačské pušky M40, kterou používal během války ve Vietnamu (2013)
Narození23. února 1949
Lakeview
Úmrtí12. února 2024 (ve věku 74 let)
Baker City
Alma materLakeview High School
Povoláníodstřelovač, road maintenance worker a mluvčí
ZaměstnavatelUnited States Forest Service (1970–1997)
OceněníBronzová hvězda
Navy & Marine Corps Commendation Medal
Navy & Marine Corps Achievement Medal
Purpurové srdce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Služba ve Vietnamu a pozdější život editovat

Mawhinney, syn mariňáckého veterána z druhé světové války, byl již v dětství nadšeným lovcem. Do Námořní pěchoty vstoupil v roce 1967, se kterou o rok později odjel na 16 měsíců do Vietnamu. Mawhinney je méně známý, přestože má o deset potvrzených zabití (103) více než slavný odstřelovač Hatchcock (93 potvrzených a 300 nepotvrzených zabití) a celkem 216 zabití nepotvrzených.

Námořní pěchotu Mawhinney opustil v roce 1970. Poté upadl v zapomnění a více než dvacet let se o jeho excelentních odstřelovacích úspěších nemluvilo, což Mawhinney preferoval. Vrátil se zpět do Oregonu, oženil se a začal pracovat pro americkou Lesní správu, kde působil až do konce 90. let, poté odešel do důchodu.

Mawhinney o své službě v armádě nikdy nemluvil a velmi se mu nelíbilo, když o něm ve své knize Dear Mom: A Sniper's Vietnam psal jeho kolega, taktéž odstřelovač, Joseph T. Ward.[4] V této knize se uvádí, že Mawhinney má na svém kontě 101 potvrzených zabití. Tato skutečnost vyvolala bouřlivé pochyby, protože za nejúspěšnějšího soudobého amerického odstřelovače byl považován Carlos Hatchcock s 93 potvrzenými smrtelnými zásahy. Následné šetření ukázalo, že nejlepším odstřelovačem je Adelbert Waldron, příslušník Armády Spojených států amerických, který má na kontě 109 potvrzených zabití. Také se zjistilo, že Mawhinney má o dvě potvrzené zabití více než uvádí výše zmíněná kniha a 216 nepotvrzených zabití. V neposlední řadě šetření ukázalo, že třetím nejlepším odstřelovačem v té době byl Eric R. England s 98 potvrzenými smrtelnými zásahy. Tyto skutečnosti způsobily, že Mawhinney nahradil Carlose Hatchcocka coby nejlepšího odstřelovače Námořní pěchoty Spojených států amerických a zároveň se stal 2. nejlepším americkým odstřelovačem vůbec.

 
Mawhinneyova M40-A1 puška je vystavena v muzeu Námořní pěchoty Spojených států amerických

Po tomto období se Mawhinney stává známějším. Po odchodu do důchodu vystupuje na veřejnosti a účastní se národních soutěží odstřelovačů. Od roku 2006 přednáší profesionálním odstřelovačům ve výcviku. Puška, kterou Mawhinney používal ve Vietnamu je vystavena v oddělení vietnamské války muzea Námořní pěchoty Spojených států amerických v Quantico.[5][6]

Mawhinney působil jako mluvčí firmy na výrobu nožů Strider Knives. Jeden z jejich nejlepších výrobků má vyryto jeho jméno na čepeli.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ^ https://web.archive.org/web/20080405140336/http://www.snipersparadise.com/history/chuck_mawhinney.htm
  2. ^ Ward, Joseph T. (1990). Dear Mom: A Sniper's Vietnam. Ballentine Books.
  3. ^ "M-40A1 Sniper Rifle". National Museum of the Marine Corps Iconic Artifacts. National Museum of the Marine Corps. http://www.usmcmuseum.org/Exhibits_IconicArtifacts.asp Archivováno 9. 5. 2013 na Wayback Machine.. Retrieved 2007-02-04.
  4. ^ Smith, Leff (November 11, 2006). "A Salute to Duty and Sacrifice: Thousands Gather for Dedication of Museum Honoring Marine Corps History". Washington Post: p. B01.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chuck Mawhinney na anglické Wikipedii.

  1. www.snipersparadise.com [online]. [cit. 01-11-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 05-04-2008. 
  2. PERRY, Tony. A Sniper at Peace With His Duties. Los Angeles Times [online]. 2024-02-14 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HALLMAN JR., Tom. Chuck Mawhinney, legendary Vietnam War sniper, dies in Baker City at 75. OregonLive [online]. 2024-02-14 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Ward, Joseph T. Dear Mom: A Sniper's Vietnam. [s.l.]: Ballentine Books, 1990. Dostupné online. ISBN 0-8041-0853-6. 
  5. M-40A1 Sniper Rifle [online]. National Museum of the Marine Corps [cit. 2007-02-04]. (National Museum of the Marine Corps Iconic Artifacts). Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-09. 
  6. Smith, Leff. A Salute to Duty and Sacrifice: Thousands Gather for Dedication of Museum Honoring Marine Corps History. Washington Post. November 11, 2006, s. B01. 

Externí odkazy editovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Mawhinney na Wikimedia Commons
  • Winter, LCpl Christian B. Legendary Marine Recounts Life as Sniper [PDF]. United States Marine Corps, April-June 2005 [cit. 2007-02-04]. (Marine Magazine). Dostupné online. 
  • Sniper Rifles [online]. GlobalSecurity.org [cit. 2007-02-04]. Dostupné online. 
  • Smith, Clint. Of myths and legends - Ranging Shots [online]. January 2004 [cit. 2007-02-04]. (Guns Magazine). Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  • Chuck Mawhinney — Deadly at any distance: a sniper's story [online]. www.nordicsniper.com [cit. 2009-11-01]. (Sniper legends). Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-22. 
  • Perry, Tony. Chuck Mawhinney. Los Angeles Times. 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 05-04-2008.  Archivováno 5. 4. 2008 na Wayback Machine.
  • Bruner, Thomas W. Confirmed Kills, It's not a competition [online]. Sniper's Paradise, 2001 [cit. 2009-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 05-04-2008. 
  • 2005 Idaho Sniper Championships [online]. [cit. 2007-02-01]. Dostupné online.  (Includes photos of Mawhinney at the competition.)