Charles Brun (Q89)
Charles Brun (Q89) byla experimentální ponorka francouzského námořnictva. Sloužila k testování lodního pohonu. Rozestavěna byla roku 1907. Zkoušky jejího pohonného systému probíhaly od října 1910 do října 1913. Neosvědčila se a francouzské námořnictvo ji nikdy oficiálně nepřijalo do služby. Sešrotována byla roku 1920.[1]
Charles Brun (Q89) | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | ponorka |
Číslo trupu | Q89 |
Uživatelé | Francouzské námořnictvo |
Objednána | 1906 |
Zahájení stavby | 1907 |
Spuštěna na vodu | 14. září 1910 |
Uvedena do služby | – |
Osud | vyřazena 1920 |
Předchůdce | Amiral Bourgois |
Následovník | třída Clorinde |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 356 t (na hladině) 450 t (pod hladinou) |
Délka | 44 m |
Šířka | 4 m |
Ponor | 3,3 m |
Pohon | 4 kotle, 2 parní stroje 2 elektromotory 2 lodní šrouby 1300 hp |
Palivo | topný olej |
Rychlost | 13,5 uzlu (na hladině) 7,2 uzlu (pod hladinou) |
Posádka | 24 |
Výzbroj | 6× 450mm torpédo |
Ostatní | operační hloubka ponoru 40 m |
Stavba
editovatPonorka Charles Brun patřila mezi čtyři francouzské experimentální ponorky objednané v programu pro rok 1906. Postavila ji loděnice Arsenal de Toulon. Stavba byla zahájena roku 1907 a na vodu byla spuštěna 14. září 1910. Nebyla zařazena do operační služby.[1]
Konstrukce
editovatPonorka nesla šest 450mm torpédometů. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Du Temple a dva parní stroje o výkonu 130 hp a dva pomocné elektromotory. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 13,5 uzlu na hladině a 7,2 uzlu pod hladinou.[1]
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovatGARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 211. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Brun na Wikimedia Commons