Charles Bridgeman (1690-1738) byl anglický zahradní architekt který stál na počátku vzniku přírodně krajinářského slohu v Anglii. Ačkoli on byl klíčovou postavou při přechodu anglických zahradě od pravidelného designu který se řídil podle holandských, italských a francouzských vzorů, formálních zahrad k volnějším stylům a byl mezi těmi kdo začali do pravidelných zahrad více vnášet nepravidelné prvky bývá Bridgemanova pověst často zastíněna jeho následovníky, kterými byl William Kent nebo Lancelot "Capability" Brown.

Charles Bridgeman
Narození1690
Úmrtí19.jul. / 30. července 1738greg. (ve věku 47–48 let)
Velký Londýn
Povolánízahradník a zahradník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dům Charlese Bridgemana

Charles Bridgeman byl synem zahradníka, který se stal královským zahradníkem anglické královny a prince Jiřího a byl původcem změn a rekonstrukcí v královské zahradě v Berkshire, Windsoru, Kensingtonském paláci, Hampton Court, St. James's Park and Hyde Park (Londýn). Pracoval na několika významných zahradách v Kentu, poskytoval odborné rady v Kentu což mu umožnilo realizovat jeho architektonické představy.[1]

Jedno z původních Bridgemanových ha- ha. Ha- ha zde vytváří celistvou plochu při pohledu od domu.

Současník Bridgemana, Horace Walpole, popisuje design zahrad svého kolegy v práci eseji On Modern Gardening. Napsal zde "ačkoli stále ještě udržoval hodně úzké chodníky se stříhanými vysokými živými ploty, byly zde jen jako hlavní linie, zbytek zpestřil přirozenou divokostí a rozlehlými háji dubů, ovšem stále obklopenými keři" ( Amherst , 1896 , s. . 249).

Bridgemanův přístup k terénním úpravám lze shrnout do tří pojmů: formální, přechodná a progresivní. Jeho úpravy krajiny se vyznačovaly formálními prvky, jako jsou partery, geometricky tvarovaná jezera a bazény a malé pravidelné zahrady u domu. Přechodné prvky jeho prací včetně trávníků, amfiteátrů , zahradních staveb a soch, klikatých cestiček přes zalesněné oblasti k vyhlídkám a použití ha- ha jsou rysy a pokrokové myšlenky, kterým Bridgeman pomohl získat na popularitě. (Jellicoe , 1986 , s. . 72) .

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Bridgeman na anglické Wikipedii.

  1. Philippe Prevot, Histoire des jardins, Editions Sud Ouest, 2006
  • Amherst, Alicia. (1896). A History of Gardening in England. London: Bernard Quaritch.
  • Batey, Mavis, David Lambert. (1990). The English Garden Tour. London: John Murray Ltd.
  • Jellicoe, Sir Geoffrey, Susan Jellicoe, Patrick Goode and Michael Lancaster. (1986). The Oxford Companion to Gardens. New York: Oxford University Press.
  • Strong, Roy. (1992). Royal Gardens. New York: Pocket Books.
  • Willis, Peter. (1977; rev. 2002) Charles Bridgemean and the English landscape Garden[1].

Literatura

editovat
  • AMHERST, Alicia. A History of Gardening in England. 3rd. vyd. Whitefish, Montana: Kessinger Publishing, 2006. Dostupné online. 
  • BLOMFIELD, Sir F. Reginald; THOMAS, Inigo, Illustrator. The Formal Garden in England, 3rd ed.. New York: McMillan and Co, 1972. Dostupné online. 
  • CLIFFORD, Derek. A History of Garden Design. 2nd. vyd. New York: Praeger, 1967. 
  • GOTHEIN, Marie-Luise Schröeter (1863-1931); WRIGHT, Walter P. (1864-1940); ARCHER-HIND, Laura; ALDEN HOPKINS COLLECTION. History of Garden Art. London & Toronto, New York: J. M. Dent; 1928 Dutton, 1928. Dostupné online. ISBN 978-3-424-00935-4.  945 pages Publisher: Hacker Art Books; Facsimile edition (June 1972) ISBN 0-87817-008-1; ISBN 978-0-87817-008-1.
  • Gothein, Marie. Geschichte der Gartenkunst. München: Diederichs, 1988 ISBN 978-3-424-00935-4.
  • HADFIELD, Miles. Gardening in Britain. Newton, Mass: C. T. Branford, 1960. 
  • HEATH, Gerald; WHITE, Kathy, Editor; HEATH, Joan. Editor. Hampton Court: The Story of a Village. [s.l.]: The Hampton Court Association, 2000. ISBN 0-9538700-0-6. 
  • HUSSEY, Christopher. English Gardens and Landscapes, 1700–1750. [s.l.]: Country Life, 1967. Dostupné online. 
  • HYAMS, Edward S.; SMITH, Edwin, photos. The English Garden. New York: H.N. Abrams, 1964. 
  • THURLEY, Simon. Hampton Court, A Social and Architectural History. [s.l.]: Yale University Press, 2003. 

Externí odkazy

editovat