Wikipedie

Caspar Isenmann

středověký malíř

Caspar Isenmann, též Kaspar Insenmann (* asi 1410, pravděpodobně Colmar – 1484–1490, Colmar) byl významný hornorýnský gotický malíř, učitel Martina Schongauera. Působil jako městský malíř v Colmaru, kde vytvořil oltář pro tamní kostel sv. Martina.

Caspar Isenmann
Narozeníasi 1410
Colmar
Úmrtí18. ledna 1472 (ve věku 61–62 let)
Colmar
Povolánímalíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Datum narození Caspara Isenmana se uvádí obvykle kolem roku 1410. Mohl se vyučit u Hanse Hirtze ve Štrasburku nebo Konrada Witze v Basileji. Jeho dílo svědčí o tom, že byl obeznámen s malbami Rogiera van der Weyden. O jeho životě jsou pouze zmínky v archivech města Colmar a kostele svatého Martina: k roku 1433 doklad o platbě za malbu pro město Colmar od "Caspara, malíře", v roce pak 1436 záznam o přijetí mezi měšťany Colmaru a o třicet let později zápis o platbách za oltář objednaný pro kostel sv. Martina roku 1462 a dodaný mezi lety 1462–1465, včetně zlacení a řezeb.[1] Roku 1461 byl hlavním organizátorem Mystérií při Slavnosti Těla a Krve Páně.

Datum úmrtí se podle různých zdrojů liší – Francouzská národní knihovna uvádí 18. ledna 1472,[2] Museum Unterlinden v Colmaru 1484–1490. Zachoval se jeho dům Colmaru na rue des Marchands 34 z roku 1435, kde je instalována deska s nápisem: "Zum grienen hus, 1435. Ancienne demeure du maître-peintre Caspar Isenmann" (U Zeleného domu, 1435. Bydliště malířského mistra Caspara Isenmanna).[3]

Vyučil se u něj Ludwig Schongauer[4] a patrně i jeho slavnější bratr Martin Schongauer.

Dílo editovat

Vedle Hanse Hirtze, Josta Hallera a Mistra Stauffenberského oltáře patří Insenmann k nejdůležitějším alsaským gotickým malířům. Jeho styl malby je řazen k mezinárodní gotice, ovlivněné nizozemskou ranou renesancí. Inovace malířského stylu je patrná zejména ve znázornění detailů. V hlavním dochovaném díle, oltářních deskách pro kostel sv. Martina v Colmaru, Isenmann stále používá archaické zlacené pozadí, ale znázorňuje i krajinu a užívá perspektivní zkratku, např. v obrazu Zmrtvýchvstání Krista. Isenmann směřoval k expresionismu, který později rozvinul Grünewald.[5]

Jeho oltář pro kostel sv. Martina v Colmaru se roku 1720 rozpadl a částečně zničil. Dochovalo se z něj sedm desek, které nyní vlastní Museum Unterlinden v Colmaru. Na zadní straně křídel byli vyobrazeni světci (sv. Kateřina, sv. Martin, sv. Barbora, sv. Vavřinec).

Známá díla editovat

  •  
    Trimfální příchod Krista do Jeruzaléma, Poslední večeře (detail z Colmarského oltáře)
  •  
    Uvěznění Ježíše (detail z Colmarského oltáře)
  •  
    Bičování Krista (detail z Colmarského oltáře)
  •  
    Trnová koruna (detail z Colmarského oltáře)
  •  
    Zmrtvýchvstání Ježíše (detail z Colmarského oltáře), pravá část desky chybí

Reference editovat

  1. ↑ Larousse Dictionnaire de la peinture: Caspar Isenmann
  2. ↑ NBF: Isenmann, Kaspar (1410?-1472)
  3. ↑ Colmar, Caspar ISENMANN, le "Maître"
  4. ↑ British Museum: Ludwig Schongauer
  5. ↑ Smith A, 1972, s. 78

Literatura editovat

  • Alastair Smart, The Renaissance and Mannerism Outside Italy, Thames and Hudson, London 1972
  • Hartmut Biermann: Caspar Isenmann. In: Kindlers Malereilexikon. Kindler, Zürich 1966. Band 3, S. 402–404
  • G. Bergstrasser: Caspar Isenmann. Ein Beitrag zur oberrheinischen Malerei des 15. Jahrhunderts. Alsatia Verlag, 1941

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Caspar_Isenmann&oldid=21329525“