Otevřít hlavní menu

CANT Z.501 Gabbiano (Racek) byl italský jednomotorový hydroplán z období II. světové války, řešený jako vzpěrový hornoplošník s celodřevěným člunovým trupem a dřevěnou konstrukcí ploch, jejichž potah byl převážně plátěný.

CANT Z.501 Gabbiano
CANT Z.501 Gabbiano, Regia Aeronautica
CANT Z.501 Gabbiano, Regia Aeronautica
Určení Létající člun
Výrobce CANT
Šéfkonstruktér ing. Filippo Zappata
První let 4. února 1934
Uživatel Regia Aeronautica
Rumunsko, Španělsko
Vyrobeno kusů 455
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VývojEditovat

Vývoj letounu probíhal v roce 1933, 4. února 1934 byl první CANT Z.501 (MM247) zalétán. Osádka byla pětičlenná a tvořili ji velitel/pozorovatel, dva piloti, radista a mechanik. Na přídi trupu a na hřbetě za křídlem bylo po jednom otevřeném střelišti typu Vickers s jedním pohyblivým kulometem Lewis ráže 7,7 mm. V motorové gondole nad křídlem bylo umístěno střeliště mechanika s dalším pohyblivým kulometem Lewis na lafetě S-78. Prototyp byl poháněn řadovým dvanáctiválcem Isotta Fraschini Asso 750R o výkonu 551 kW s tažnou třílistou vrtulí.

Sériová výroba, objednaná italským námořním letectvem, probíhala u mateřské společnosti CANT v Monfalcone, od roku 1940 také v licenci u firmy Aeronautica Sicula v Palermu na Sicílii. Sériové stroje Gabbiano byly alternativně vybavovány výkonnějšími pohonnými jednotkami Asso XI RC-15 o 662 kW. Tyto letouny pak měly hlavňovou výzbroj tvořenou italskými kulomety Breda-SAFAT ráže 7,7 mm. Na trupu byly v hydraulicky ovládaných střelištích Breda A2, na motorové gondole bylo střeliště ovládané mechanicky typu A3.

Výroba hydroplánů CANT Z.501 Gabbiano byla ukončena v březnu roku 1943.

NasazeníEditovat

 
Cant Z.501

Prototyp Z.501 byl krátce po ukončení oficiálních zkoušek opatřen civilní imatrikulací I-AGIL a do jeho trupu byly instalovány další palivové nádrže. 18. října 1934 vzlétl s osádkou Stoppani, Corradino Corrado a Amedeo Suriano k pokusu o získání dálkového rekordu vodních letadel. Vzdálenost 4 130,885 km z Monfalcone do Massawy v Eritreji uletěl prototyp za rekordní čas 26 hod. 35 min. Při zpátečním letu osádka předváděla stroj v Turecku, SSSR, Rumunsku, Bulharsku a Řecku. Výsledkem byl nákup několika strojů rumunským námořním letectvem. Dodávka byla realizována v období 1937/38.

Další rekord ustavila osádka Stoppani, Suriano a Babbi s prvním vyrobeným Gabbianem 16. července 1935 po letu dlouhém 4 929,697 km z Monfalcone s přistáním v Berbeře v tehdejším Britském Somálsku.

K 10. červnu 1940, kdy italské letectvo zahájilo bojové operace proti Francii, bylo v jeho stavu 202 kusů Z.501. Byly dislokovány na všech pobřežních základnách námořního letectva ve Středozemním moři včetně severní Afriky. Od prvního dne se aktivně zapojovaly do průzkumné činnosti a bombardovacích a protilodních akcí. Do konce roku 1940 ztratila Regia Aeronautica 62 stroje, z toho 30 působením nepřítele, 19 pro neznámé důvody a 13 pro selhání pohonné jednotky. Z tohoto důvodu bylo následně ztraceno dalších 35 letounů Gabbiano.

Po italské kapitulaci zůstalo ve spojeneckém italském letectvu kolem 30 kusů. V květnu 1944 jich bylo ještě 24 a další zůstaly ve fašistické severní části Itálie.

Poslední exempláře byly ze služeb italského letectva vyřazeny v roce 1950.

Technické údajeEditovat

 
CANT Z.501
  • Osádka 5
  • Rozpětí: 22,50 m
  • Délka: 14,95 m
  • Výška: 4,43 m
  • Hmotnost prázdného stroje: 3850 kg
  • Vzletová hmotnost: 5950 kg
  • Maximální rychlost ve výšce 2500 m: 275 km/h
  • Cestovní rychlost: 190 km/h
  • Výstup na 4000 m: 18 min
  • Dostup: 7000 m
  • Dolet: 2600 km

OdkazyEditovat

 
Kokpit letounu CANT Z.501 Gabbiano

LiteraturaEditovat

  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 382. 

Externí odkazyEditovat