Otevřít hlavní menu
Cínová figurka - vojáček
Cínová křtitelnice

Cínový mor je samovolný fyzikální proces, při kterém se kovový cín mění na práškovou šedou formu (rekrystalizace). Může vzniknout při vystavení kovu nízkým teplotám (už pod 13,2 °C) a je „nakažlivý“ – přenáší se mezi předměty navzájem. Cínový mor ohrožuje především varhanní kov historických nástrojů a lze jej zastavit jen zahřátím materiálu nad 20 °C a udržováním této teploty.

VysvětleníEditovat

Cín se za běžné teploty vyskytuje ve formě stabilní bílé modifikace krystalitů označované jako β - s krystaly ve čtverečné soustavě. Při jeho ochlazení pod 13,2 °C se však stává stabilní šedá modifikace, označovaná α, s krystaly v krychlové soustavě s diamantovou krystalografickou strukturou. Cín postupně samovolně přechází na tuto modifikaci. Rychlost přeměny krystalové mřížky z β na α závisí na teplotě. Maxima dosahuje při cca -48 °C. Modifikace α je velmi křehká a cínové předměty postižené touto přeměnou se postupně rozpadají na prášek. Cínový mor není chemický oxidační proces (koroze), jak je někdy mylně uváděno (nepomůže tedy proti němu žádný nátěr apod.).

HistorieEditovat

Cínový mor mohl být jednou z příčin zkázy polární expedice Roberta Scotta v letech 191112.[zdroj?] Plechovky s petrolejem, které obsahovala všechna depa zásob na zpáteční cestě, byly údajně sletovány cínem, který v mrazech povolil, takže se Scottovi a jeho mužům nedostávalo paliva.

Podle některých teorií měl cínový mor podíl i na zkáze Napoleonovy armády v Rusku, kde vojákům upadaly cínové knoflíky z uniforem. Ty pak v mrazu neměly jít zapnout. Kritici této teorie upozorňují, že knoflíky byly z cínových slitin, které mrazu odolávají lépe.[zdroj?]

OchranaEditovat

Ochrana před cínovým morem spočívá v udržování předmětů v teplotách nad 13,2 °C. Prevencí užívanou v současnosti je místo čistého cínu používat jeho slitiny s malým množstvím antimonu nebo bismutu, které brání rekrystalizaci. Stříbro, indium a olovo mají ve větším množství podobný účinek.