Otevřít hlavní menu

Bulovka (usedlost v Libni)

usedlost v Praze

Bulovka v Libni je zaniklá usedlost v Praze 8, která se nacházela v jihozápadní části areálu nemocnice Na Bulovce poblíž Vltavy. Stála v ohybu cesty sto metrů severozápadně od západního konce libeňského hřbitova.[1]

Bulovka (Libeň)
ulice Bulovka v místě zaniklé usedlosti
ulice Bulovka v místě zaniklé usedlosti
Základní informace
Zánik 1913
Další majitelé Ferdinand Bulla
Poloha
Adresa původní č.p. 98, Praha 8 - Libeň, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Majitelem Bulovky byl v první polovině 18. století Ferdinand Bulla. V Tereziánském katastru je uveden jako vlastník Matěj Urban, malostranský měšťan a nákladník. Roku 1762 pozemky s usedlostí koupil František Petch. Petchově rodině v té době patřily usedlosti Pečová, Červená Báň a Vaceška.

Mezi pozemky patřící k usedlosti byla převážně pole. V menší míře je zabíraly vinice a pastviny na jižním úbočí vrchu pod Rokoskou, které zde bývaly až do poloviny 19. století. Usedlost na počátku 19. století tvořily tři samostatně stojící budovy bez dvora. Ve dvou z nich byla roku 1861 zřízena tkalcovna.

V letech 1892 a 1893 koupila libeňská obec usedlost s pozemky od továrníka Gustava Heitze za 70000 zlatých z důvodu výstavby nové vodárny. Záměr ale nebyl realizován stejně jako pozdější záměr zřídit zde jatka. Ve značně poškozených budovách usedlosti byl nakonec umístěn libeňský chudobinec.[2]

Na začátku 19. století se v Libni udržely pouze čtyři vinice: kromě Bulovky ještě Císařecká, Kopytářka a Šedivá. "Ostatní dávno přeměnily se na výnosnější popluží."[3]

 
Přečerpací stanice Bulovka, 1909

Od roku 1903 stála na Bulovce místo původní továrny přečerpací vodní stanice postavená městem. Čerpala vodu do rezervoárů Na stráži a Nad Mazankou.[4]

Původní usedlost byla zbořena a na jejích pozemcích postaven v letech 1913 - 1915 obcí Libeň infekční pavilon. Ten se stal základem pro budoucí nemocnici otevřenou roku 1931.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 3990-1, mapový list č. III. Dostupné z WWW.
  2. VOBOŘIL, Jan. Komunální elity v Libni v letech 1880 - 1901. Praha, 2006 [cit. 2017-02-23]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin. Vedoucí práce Prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc.. s. 118, 128. Dostupné online.
  3. HEJTMÁNEK, Ladislav. Libeň: historický nástin. Praha: Nákladem obce libeňské, 1896. viii, 265 s., [21] l. obr. příl., [1] složený l. obr. příl. S. 116. Dostupné online Archivováno 28. 2. 2017 na Wayback Machine.
  4. Z dějin pražských vodáren a vodovodů (dokončení). Zlatá Praha II.. 14. 5. 1909, s. 452. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat