Otevřít hlavní menu

Obsah

ÚvodEditovat

Buddhistická teorie nevidí rozdíl mezi náboženskými hodnotami a hmotným blahobytem, protože jsou přirozenými spojenci. Systematicky hledá cesty, jak dosáhnout daných cílů s minimem prostředků. Snaží se maximalizovat lidské uspokojení pomocí optimálních vzorců konzumu, zatímco moderní ekonomie se snaží maximalizovat konzum pomocí optimálních vzorců produkce. Požadavkem Buddhovy vznešené osmidílné cesty je spravedlivý (livelihood) života. Základními myšlenkami je jednoduchost a nenásilí. Pro buddhistického ekonoma malé prostředky vedou k neobyčejně uspokojivým cílům.[1]

Jedním z autorů věnujícím se buddhistické ekonomii byl například ekonom E.F. Schumacher, který se mimo jiné zajímal právě i o buddhismus. Ve svém známém díle Malé je milé spojil tyto dvě linie zájmu - buddhismus s ekonomií, přičemž pojednává o tom, jaké by byly cíle ekonomů, kdyby nevycházeli z materialismu, ale z buddhistického pohledu na svět. Buddhističtí ekonomové by se pokoušeli o optimální produkci a spotřebu, nikoliv o maximální. Jejich ekonomika by byla nenásilná a plně si vědoma vyčerpatelnosti zdrojů.[2]

Hlavní teze buddhistické ekonomieEditovat

  • Z pohledu buddhistické ekonomie je nejracionálnější formou ekonomického života výroba z místních zdrojů pro místní potřeby.
  • Závislost na dovozu a nutnost vyrábět pro vývoz je neekonomické a ospravedlnitelné pouze ve výjimečných případech a v malém měřítku.
  • Buddhistický ekonom vnímá takovéto uspokojování potřeb ze vzdálených míst namísto lokálníchh zdrojů jako selhání.
  • Lze ji spojovat se snahou udržitelnosti.
  • Podle této ekonomie by se neobnovitelné zdroje měly používat jen tam, kde jsou nepostradatelné, a i tak s největší opatrností a snahou o její zachování.[1]

Práce v buddhistické ekonomii a její funkceEditovat

Touží po plné zaměstnanosti (rozdíl oproti moderní ekonomií, z které vyplývá, že ideálem zaměstnavatele je produkce bez zaměstnanců a ideálem zaměstnance příjem bez práce. Zaměstnanci jsou totiž velkou nákladovou položkou, kterou je potřeba omezit na minimum).

Z buddhistického pohledu má práce trojí funkciEditovat

1) Dává člověku možnost využívat a rozvíjet své schopnosti.

2) Umožňuje mu překonat vlastní sebestřednost prostřednictvím spolupráce.

3) Dává vznik zboží a službám, které jsou třeba pro důstojnou existenci.

Důležitý je důraz na podstatu práce jako na to, co nás vyživuje a oživuje naše vyšší já a povzbuzuje k tomu nejlepšímu, čemu je schopno (indický filosof a ekonom J. C. Kumarappa).

ReferenceEditovat

  1. a b 1911-1977., Schumacher, E. F. (Ernst Friedrich),. Malé je milé, aneb, Ekonomie, která by počítala i s člověkem. Vyd. 1. vyd. Brno: Doplněk 284 s. s. Dostupné online. ISBN 807239035X. 
  2. JOHANISOVÁ, Naďa. Sedmá generace. E.F.Schumacher: Ekonomie, jako kdyby na lidech záleželo [online]. Hnutí DUHA, 2008 [cit. 7.1.2018]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-07.