Bruno Stojić (* 8. dubna 1955) je bosenskochorvatský politik odsouzený Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Jeho proces, spojený s pěti spoluobviněnými bosenskochorvatskými politiky působícími v entitě Chorvatská republika Herceg-Bosna z válečného období, skončil shledáním vinny a odsouzením k 20 letům žaláře.[1]

Bruno Stojić

Narození8. dubna 1955 (69 let)
Hamzići, Čitluk
Vojenská kariéra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Bruno Stojić se narodil 8. dubna 1955 ve vesnici Hamzići v Lidové republice Bosna a Hercegovina.[2] V roce 1992 jej Mate Boban jmenoval velitelem obranného štábu HVO a v roce 1993 byl převelen k Úřadu pro výrobu zbraní a vojenského materiálu. 5. dubna 2004 se dobrovolně vzdal ICTY.[3]

Obžaloba editovat

Mezinárodní trestní tribunál pro obvinění z bývalé Jugoslávie uvádí, že jeho pravomoc a odpovědnost zahrnovala:

  • Vojenskou policii HVO
  • Zpravodajskou službu HVO známou jako Bezpečnostní a informační služba (SIS)
  • mravní výchovu, která zahrnovala informace a propagandu
  • Vězeňské zdravotnictví, lékařské a hygienické služby
  • Vojenskou výrobu a logistika.

Ve verdiktu ICTY dospěl k závěru, že Stojić „řídil a vykonával účinnou kontrolu nad ozbrojenými silami HVO a vojenskou policií“, ale „nevyvinul vážné úsilí k ukončení páchání trestných činů, ačkoli k tomu měl pravomoc a povinnost“.[4]

Obvinění editovat

Převzato z tiskové zprávy ICTY:[2]

  • devět případů závažných porušení ženevských konvencí (úmyslné zabití; nelidské zacházení (sexuální napadení); nezákonná deportace civilistů; nezákonné přemístění civilistů; nezákonné zadržování civilistů; nelidské zacházení (podmínky uvěznění); nelidské zacházení; rozsáhlé zničení majetku, neodůvodněné vojenskou nutností a provedené nezákonně a svévolně; přivlastnění majetku, neodůvodněné vojenskou nutností a provedené nezákonně a svévolně).
  • devět případů porušení zákonů nebo válečných zvyků (kruté zacházení (podmínky uvěznění); kruté zacházení; nezákonná práce; svévolné ničení měst, městeček nebo vesnic nebo ničení neodůvodněné vojenskou nutností; ničení nebo úmyslné poškození institucí oddaných náboženství nebo vzdělání; drancování veřejného nebo soukromého majetku; nezákonné útoky na civilisty; nezákonné vyvolávání teroru na civilistech; kruté zacházení) a
  • osm trestných činů proti lidskosti (pronásledování z politických, rasových a náboženských důvodů; vražda; znásilnění; deportace; nelidské činy (násilné přemístění); uvěznění; nelidské činy (podmínky uvěznění); nelidské činy).

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bruno Stojić na anglické Wikipedii. {{reflist|refs= [2]

  1. UN war crimes tribunal convicts 6 Bosnian Croats of persecution of Muslims during Bosnian war
  2. a b c Jadranko Prlic, Bruno Stojic, Slobodan Praljak, Milivoj Petkovic, Valentin Coric and Berislav Pusic - Initial Appearance [online]. ICTY, 6 April 2004 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. 
  3. Bosnian Croats surrender to trial. BBC News. 5 April 2004. Dostupné online [cit. 21 July 2020]. 
  4. Trial Judgement summary for Jadranko Prlic and others [online]. 29 May 2013 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat