Otevřít hlavní menu

Braunovy sochy Ctností a Neřestí v Kuksu

soubor soch Matyáše Bernarda Brauna
Braunovy sochy Ctností, původní umístění před špitálem, dnes kopie

Soubor soch Matyáše Bernarda Brauna (1684–1738) je součástí areálu hospitalu v Kuksu. Jedná se o alegorické řady Ctností a Neřestí, soubor celkem 24 plastik tesaných v rozmezí pouhých dvou let po roce 1717 a umístěných podél severního průčelí špitální budovy. Kolekce, kdysi barevná, měla připomínat rozpor mezi dobrem a hříchem, tak jak to svým způsobem moralizující baroko podtrhovalo. Jedná se o jeden z nejznámějších souborů české barokní plastiky, velkoryse prostorově řešený, dynamický, dokonalý formou i bohatou variací tématu. Braunova mistrovského génia dokládá bohatství variací na dané téma, dokonalé zvládnutí formy, živá modelace, rozevlátá roucha postav, čímž Braun dosahoval rozrušení jejich obrysové uzavřenosti. Výzdoba hospitalu v Kuksu se právem řadí k nejvýznamnějším dílům vrcholného baroka v Evropě.

Stručná historie KuksuEditovat

Podle pověstí[1] se na místě zvaném později Kuks kdysi těžilo zlato. Nad labským úbočím navíc vyvěraly prameny, o nichž se v okolí říkalo, že mají léčivou moc. Přirozené kouzlo údolí přímo volalo po výtvarné úpravě, o kterou se postaral hrabě Špork, když v roce 1684 zdědil panství Hradiště. Od následujícího roku začal hrabě Špork realizovat velkorysou přestavbu kukského údolí na svůj letní dvůr, který se měl zároveň stát lázeňským a společenským střediskem spřátelené šlechty. Sochaře Matyáše Bernarda Brauna (1684–1738) požádal o vytvoření sochařské výzdoby, která bez nadsázky představuje špičku evropského barokního sochařství v plenéru. Unikátní sochařská rezervace, zvaná podle svého autora Braunův Betlém, vznikla na popud Františka Antonína Šporka na přelomu 20. a 30. let 18. století s je nedílnou součástí Kuksu. Po roce 1712 byly před zdejším hospitalem postaveny sochy Blahoslavenství. Těchto osm soch bylo v roce 1715 doplněno o sochy Andělů blažené a žalostné smrti. Ve středu terasy je umístěna socha Náboženství. V letech 1718–1720 byly sochy doplněny o další zobrazení lidských vlastností – Ctností a Neřestí – na celkový počet dvacet čtyři. V druhé polovině 20. století byla většina soch nahrazeny výdusky a originály umístěny v lapidáriu hospitalu. Dnes probíhá konzervace vzácných zbylých originálních Braunových plastik, jak v Kuksu, tak v Betlémě. V r. 1995 byl kukský hospital vyhlášen Národní kulturní památkou.[2]

Sochy zobrazující ctnostiEditovat

Název Obrázek Popis Název Obrázek Popis Název Obrázek Popis
Štědrost   Dívenka nabízí ze svého rohu hojnosti plody země. Upřímnost   Dívka se srdcem na dlani šlape po masce přetvářky, holubice jsou symbolem lásky a čistoty. Spravedlnost   Žena se zavázanýma očima soudí nikoli dle vzhledu, ale dle jednání. Mečem trestá bezpráví, ve zdvižené ruce držívala váhy.
Střídmost   Dívka má svůj pohár naplněný až po okraj, neboť střídmí lidé znají svou míru. Je nazývána také Pohostinnost. Moudrost   Žena zobrazená s třemi tvářemi, z minulosti se učí pro současnost. Tvář v zrcadle poukazuje: pamatuj na budoucnost. Had obtáčející ruku je symbolem chytrosti. Statečnost   Žena v plné zbroji má v levé ruce maršálskou hůl a opírá se o torzo sloupu jako symbolu státnosti.
Cudnost   Dívka má zakrytou tvář, odklání se od špatností, hrdličky pod lemem pláště jsou symbol manželské lásky a věrnosti, reliéf zobrazuje útěk Josefa před Putifarkou. Píle   Ve vztyčené ruce mívalo děvče železný kužel s přízí. Včelí úl symbolizuje pracovitost, přesýpací hodiny říkají, že pilní si váží svého času. Kohout připomíná, že pilní vstávají časně zrána. Víra   Základní křesťanskou ctností je víra. Dívka objímá kříž jako její symbol, u nohou má papežskou tiáru.
Naděje   Dívka hledí k nebi, odkud čeká spásu. Kotva připomíná dálky, očekávání, naději. Láska   Zobrazená je zde zobrazena jako láska mateřská. Trpělivost   Beránek je zde jako připomínka rčení "Buď trpělivý jako beránek." U dívčiných nohou zobrazen biblický Job jako trpělivý trpící.

Sochy zobrazující neřestiEditovat

Název Obrázek Popis Název Obrázek Popis Název Obrázek Popis
Hněv   Žena si zlostně strhává šat, zbroj připomíná, že lidé ve vzteku nejsou přístupní radám, pod jejíma nohama rozzuřený medvěd. Lenost   Ospalá dívka se opírá líně opírá o symbol lenosti a hlouposti – osla. Pýcha   Žena v pyšném postoji a v bohatém oděvu si na čele drží vějíř z pavích per. U nohou má páva jako symbol pýchy.
Lstivost   Dívka má škrabošku – pravou tvář lsti není možno poznat, ryby představují slizkost a liška u jejích nohou symbolizuje vychytralost. Závist   Ohavná stařena si závistí kouše vlastní jazyk, hadi kolem jejího těla mají v sobě jed závisti, pes bývá vzteklý a zlý. Obžerství   Tlustá žena hledí na mísu s lahůdkami. Prase u jejích nohou představuje nenasytnost a žravost.
Zoufalství   Žena si v zoufalství vráží dýku do hrudi, u jejích nohou provaz jako symbol sebevražedného konce života. Lehkomyslnost   Socha jako jediná nemá žádné atributy. Symbolem je dívka z rozesmátou tváří a tanečním krokem. Pomluva   Dívka ukazuje jazyk jako by právě o někom hovořila, hořící snop symbolizuje rychlost šíření pomluvy, kavka značí klevetivost. Umělá noha značí, pomluva daleko nedorazí.
Lakomství   Šereda chtivě hledí na měšec s penězi a na dlužní úpisy. Čert hlídá truhlu s poklady, žába sedí na truhle jako lakomci na svých penězích, vlk je nenasytný. Smilstvo   Polonahá dívka vidí v zrcadle svou pravou tvář – opici jako symbol chlípnosti, šlape po knihách, kterými opovrhuje, peníze pod jejíma nohama jsou symbolem její prodejnosti. Podvod Braunova socha se nedochovala. Roku 1883 nahrazena dílem Bernarda Seelinga.

Sochy alegorických andělůEditovat

Název Obrázek Popis Název Obrázek Popis Název Obrázek Popis
Anděl blažené smrti   Socha anděla s tváří vyjadřující klid a smíření. Náboženství   Socha anděla se symboly Starého a Nového zákona Anděl žalostné smrti   Socha anděla podpírající si v zoufalství čelo.

ReferenceEditovat

  1. František Antonín Špork a Kuks [online]. Národní památkový ústav, rev. 2016-02-24. Dostupné online. 
  2. KOLDA, Jindřich; ŠVEC, Libor; KRIŠTOF, Milan, fotografie. [s.l.]: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Pardubice