Bratři Montgolfierové

Bratři Montgolfiérové, tedy Joseph-Michel Montgolfier (26. srpna 174026. června 1810) a Jacques Étienne Montgolfier (6. ledna 17451. srpna 1799), byli francouzští vynálezci. Prosluli zkonstruováním prvního horkovzdušného balonu, který je dle nich někdy nazýván montgolfiéra.

ŽivotEditovat

Pocházeli ze šestnácti dětí. Létání se do jejich zorného pole dostalo roku 1771, to když si oba přečetli knihu Josepha Priestleyho O různých druzích plynů. Zde si povšimli zmínky o lehkosti vodíku a začali s ním experimentovat. Zkoušeli vodíkem naplňovat různé druhy papírových sáčků (to mělo i obchodní důvody, neboť bratři spoluvlastnili v Annonay továrnu na papír a hledali možnost k novému využití papíru), ale plyn vždy unikal. Přešli tedy k experimentům s horkým vzduchem, konkrétně s párou, ale její problém byl, že se na stěnách sáčku srážela. Tento problém nedokázali vyřešit celých jedenáct let.

Zlom přišel až 2. listopadu 1782, kdy Joseph zmokl při výletu s manželkou v Avignonu. Na hotelu pak sušil své prádlo u krbu. Když se na moment vznesl živůtek jeho ženy (součást sukně), neboť do něj pronikl teplý vzduch, Josephovi došlo, že v experimentech není odkázán jen na páru.[1] Konstrukce první malé montgolfiéry pak trvala už jen pouhý týden. Bratři tak využili fyzikálního principu, který teoreticky popsal již řecký matematik a filozof Archimédes ve 2. století před naším letopočtem.[2]

První montgolfiéra byla postavena na dvoře rodinné továrny. Bratři balón stále zvětšovali a nakonec pochopili, že musejí přejít z papíru na látku, konkrétně na taft. 5. června 1783 uspořádali první veřejnou produkci na tržišti v Annonay. Taftový nepilotovaný balón měl průměr 11 metrů.[3] Vystoupal do výšky dvou kilometrů, plul asi deset minut po obloze, pak začal prudce klesat, narazil do zdi vinice a shořel.

28. srpna 1783 v Paříži předvedl balón plněný vodíkem Jacques Charles (tzv. charliéra).[4] Bratři tedy chvátali do Paříže, aby o svůj objev nepřišli. Neupoutaný balón zničili vyděšení obyvatelé vesnice Gonesse, kam balón přistál. 19. září 1783 se ovšem již vše zdařilo, a to ve Versailles před zraky krále Ludvíka XVI., jeho ženy Marie Antoinetty a sboru asi 130 000 zvědavců. Bratři navíc do koše balónu tentokrát usadili i živé tvory, aby dokázali potenciál vynálezu. Šlo o ovci, kohouta a kachnu. Všechna zvířata přežila let i přistání, což způsobilo senzaci.

21. listopadu 1783 následoval další ukázkový let v parku zámku ve čtvrti Passy. Balón nazvaný Dobytí nebes měl poprvé lidskou posádku, fyzika Jean François Pilâtre de Roziera a markýze d'Arlande. Let trval 8 minut, během nichž balón dosáhl výšky 1000 metrů a uletěl 3,2 kilometru. Rozier zdatně přistál na Butte aux Cailles (dnešní náměstí Place d’Italie). Posádka byla zcela bez úhony. Sláva obou bratrů se rychle rozšířila a oba byli povýšeni do šlechtického stavu.[5]

Oba bratři byli zednáři.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Bratry Montgolfiery k prvnímu balonu inspirovala sukně | Zajímavosti. Lidovky.cz [online]. 2014-08-02 [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. 
  2. STRÁNSKÝ, Tomáš. Počátky balonového létání - bratři Montgolfiérové. www.vyletbalonem.cz [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-12. (česky) 
  3. Bratři Montgolfierové vypustili balon naplněný horkým vzduchem. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-03-11]. (česky) 
  4. Sláva a stíny počátků vzduchoplavby [online]. 21.stoleti [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. 
  5. bratři Montgolfierové | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. 
  6. Dictionnaire de la Franc-Maçonnerie, Presses Universitaires de France, 2006.

Externí odkazyEditovat