Braniborská jeskyně

Braniborská jeskyně je velký pískovcový skalní převis na Českolipsku v Libereckém kraji, který se nachází v lesích asi 3 km směrem na západ od Starých Splavů, rekreačního střediska na březích Máchova jezera. Jeskyně leží východně od Maršovického vrchu (515 m n. m.) již na katastrálním území obce Chlum.[1]

Braniborská jeskyně
Pohled zdola k jeskyni
Pohled zdola k jeskyni
Údaje o jeskyni
Stát ČeskoČesko Česko
Místo Chlum, Okres Česká Lípa, Liberecký kraj
Zeměpisné souřadnice
Hloubka 12 m
Délka 44 m
Datum objevu po staletí využívána obyvatelstvem jako úkryt
Geologie pískovcový skalní převis
Datum zpřístupnění volně přístupná
Braniborská jeskyně
Braniborská jeskyně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis a historieEditovat

Rozměry skalního převisu činí 44 metrů do délky, do hloubky asi 12 metrů, jeho výška je přibližně 6 metrů. Převis údajně sloužil jako úkryt v době válek[2], dokazuje to i nápis zasazený do vyrytého srdcovitého štítu, jehož cípy tvoří písmeno W, které označovalo rod Valdštejnů. Na vrcholu je pak štít opatřen korunkou. Je datován rokem 1741 a zčásti je poničen vandaly. Úkryt zde tedy pravděpodobně nalezli lidé z okolí v době 1. slezské války před drancující pruskou armádou. Profesor českolipského gymnázia, kněz Řádu sv. Augustina a neúnavný vlastivědný badatel a historik Anton Amand Paudler zaznamenal ve svém díle Die Brandenburgerhöhle z roku 1878, že v jeskyni při pruském vpádu roku 1866 lidé z Jestřebí po několik dní ukrývali své nejcennější koně. Podle legendy se v Braniborské jeskyni ukrývali také loupežníci, možná i „strašný lesů pán“ z Máchova Máje. V moderní době převis slouží jako trampský bivak.

DostupnostEditovat

Braniborská jeskyně je dostupná po zeleně značené turistické značce, vedoucí ze Starých Splavů do Skalky u Doks. Od Starých Splavů je jeskyně vzdálená zhruba 3 km západním směrem. Zhruba 500 metrů nad jeskyní vede evropská dálková trasa E10 pro pěší turisty, k jeskyni je odbočka vyznačena na rozcestníku.[3]

 
Rozcestník pod jeskyní

Pověst o čertovi a ševciEditovat

Podle jedné z pověstí skalní útvar vznikl při rvačce ševce s čertem, který mu nechtěl zaplatit za nové boty. Nakonec, jak už to v pověstech bývá, švec vytřásl z čerta peníze a ještě si vzal zpátky nové boty.[zdroj?]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Chlum, okres Česká Lípa [online]. Seznam – mapy.cz [cit. 2017-11-03]. Dostupné online. 
  2. TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Máchův kraj, s. 76. 
  3. Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 

Externí odkazyEditovat