Bohynka
Bohynka či boginka je zlá víla ve slovenském folklóru, podobná české divožence. Věřilo se na ně především v Zamaguří, ale také na Oravě a Spiši.
Jsou popisovány jako ošklivé, vysoké a hubené ženy, které si, přehazují prsa přes ramena. Dále mají střapaté dlouhé vlasy, často dosahující až po paty a mohou kulhat či šilhat. Oblékají se do cárů či chodí zcela nahé. Obývají díry ve skalách a lesích, křoviny a močály. K lidem se chovaly zlovolně, obzvlášť nebezpečné byly šestinedělkám, kterým kradli děti a podvrhovali za svá, zvaná bogyňče či premieň.[1] V Jezerském jezeru ve Spišské Maguřes nimi žili také bogyňozi, podobní tvorové mužského pohlaví.[2]
Podobné bytosti jsou známy v Polsku kde se nazývají boginje nebo bogieńki, a jsou spojovány se Sudičkami. Jejich podvržené děti se nazývají odminok.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ http://www.ludovakultura.sk/index.php?id=2357
- ↑ STEJSKAL, Martin. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991. ISBN 80-85192-08-X. S. 31.
- ↑ MÁCHAL, Jan. Bájesloví slovanské. Olomouc: Votobia, 1995. ISBN 80-85619-19-9. S. 125.