Biogeografická podprovincie

biogeografická jednotka střední úrovně

Biogeografická podprovincie je individuální (neopakovatelnou) jednotkou biogeografického členění krajiny. Biota této jednotky má svoji charakteristickou pestrost a své vlastní endemity. Je tvořena územím se svéráznou modifikací vegetační stupňovitosti a zároveň se od okolních podprovincií zpravidla liší hlavními edifikátory (dominantními druhy ve společenstvu) jednoho nebo dvou vegetačních stupňů. V území se vyskytuje podobná geologie, reliéf a makroklima. Plocha podprovincie je řádově 105 km2.[1]

     hercynská podprovincie
     polonská podprovincie
     západokarpatská podprovincie
     severopanonská podprovincie

Přehled podprovincií v ČeskuEditovat

Na území České republiky jsou zastoupeny 4 biogeografické podprovincie:

  1. hercynská podprovincie
  2. polonská podprovincie
  3. západokarpatská podprovincie
  4. severopanonská podprovincie

Tyto podprovincie navazují především na fytogeografické podprovincie (např. Meusel et al. 1965)[2] a jsou jistou analogií „ekoregionů“ v systému Světového fondu na ochranu přírody (WWF):

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. CULEK, Martin, a kol. Biogeografické členění České republiky II. díl. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. 589 s. ISBN 80-86064-82-4. 
  2. CULEK, Martin; GRULICH, Vít; LAŠTŮVKA, Zdeněk. Biogeografické regiony České republiky. [s.l.]: Masarykova univerzita Dostupné online. ISBN 9788021066939. DOI:10.5817/cz.muni.m210-6693-2013.