Belgická vlajka

státní symbol evropského státu

Vlajka Belgie je tvořena listem o poměru stran 13:15 se třemi svislými pruhy: černým, žlutým a červeným.[1]

Užití vlajkyZlevadoprava Belgická vlajka
Poměr stran: 13:15
Užití vlajkyZlevadoprava Belgická námořní vlajka
Poměr stran: 2:3
Užití vlajkyZlevadoprava Belgická státní námořní vlajka
Poměr stran: 2:3
Užití vlajkyZlevadoprava Belgická námořní válečná vlajka
Poměr stran: 2:3

Podoba vlajky je odvozena od francouzské vlajky a jako barvy jsou užity barvy Brabantského vévodství. Civilní garda, která vznikla po belgickém povstání proti nizozemské nadvládě, nosila brabantské barvy.

Neobvyklý poměr stran vlajky je neznámého původu. Poměr stran námořních vlajek je 2:3. Vlajka byla oficiálně přijata 23. ledna 1831, krátce poté, co Belgie získala nezávislost na Nizozemsku v roce 1830. Původně měla vlajka pruhy vodorovné, ale z důvodu podoby s nizozemskou vlajkou byly změněny na svislé.

Paradoxně může působit, že článek 193 belgické ústavy popisuje národní barvy jako „červenou, žlutou a černou”, namísto pořadí, které je použito na vlajce.

Užívání vlajky editovat

Užívání státní vlajky a ostatních vlajek řeší Královský dekret o vyvěšování vlajek na veřejných budovách z 5. července 1974. Národní vlajka se veřejně vyvěšuje:[2][3]

  • 20. ledna
  • 17. února
  • 7. dubna
  • 15. dubna
  • 1. května
  • 5. května
  • 8. května
  • 9. května
  • 6. června
  • 11. června
  • 2. července
  • 21.– 23. července
  • 11. září
  • 24. října
  • 11. listopadu
  • 15. listopadu
  • 4. prosince
  • v den voleb do EP

Ministr vnitra může nařídit vlajkovou výzdobu i v jiných dnech.

Kromě národní vlajky mohou být vyvěšovány jiné úřední vlajky v souladu s jinými články tohoto královského dekretu, obřady či místními zvyklostmi. Při oficiální návštěvě hlavy jiného státu může být vyvěšena i vlajka tohoto státu a při oficiálních svátcích mezinárodních organizací, jichž je Belgie členem, může být vyvěšena tato vlajka.

Pokud je vyvěšována také vlajka jiného státu a/nebo mezinárodní organizace, je pořadí toto:

  • 1. národní vlajka
  • 2. národní vlajka jiného státu a/nebo vlajka organizace
  • 3. vlajka společenství/regionu
  • 4. vlajka provincie
  • 5. vlajka obce

Pořadí se posuzuje při pohledu z budovy nebo tribuny, jakoby pozorovatel stál zády k budově nebo tribuně, na níž jsou vyvěšeny vlajky. Je-li počet vlajek lichý, pořadí je 5-3-1-2-4 a je-li sudý, je pořadí 6-4-2-1-3-5. Nevyvěšuje-li se některá z vlajek, odstraní se vlajky menšího významu. Pokud se vlajky vyvěšují na stejný stožár, počítá se pořadí vlajek od vrcholu stožáru.

Vlajky belgických regionů a provincií editovat

Belgie je federálním státem a skládá se ze tří regionů, ve kterých žijí nizozemsky mluvící Vlámové, frankofonní Valoni a německá komunita.

Podle administrativně-správního principu je Belgie členěna do 3 regionů. Vlámský a Valonský region se dále dělí na provincie. Viz Administrativní dělení Belgie.

 
Belgické regiony
 
Belgické provincie
 
Jazykové členění Belgie
Vlámské provincie
Valonské provincie

Odkazy editovat

Reference editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat