Bartolomité
Bartolomité, oficiálním názvem (latinsky) Institutum clericorum in commune viventium, jsou řeholní řád, který byl založen kolem roku 1640. Jeho zakladatelem je ThDr. Bartoloměj Holzhauser, (německy) Bartholomäus Holzhauser (1613-1658), světský kněz a kanovník v Tittmoningu v Horním Bavorsku. Založil jej jako sdružení světských kněží.
Historie editovat
Jeho účelem bylo udržování horlivosti mezi světským duchovenstvem, vzdělání zdatných duchovních správců. Řídili se pravidly společného života (část řehole: „institutum clericorum in commune viventium nihil aliud est quam congregatio virorum ecclesiasticorum volentium vivere vitam sacres canonibus, consiliis Santisque Patribus conformem...“).
Členové bydleli, pokud to duchovní správa dovolovala, po dvou i více pohromadě, měli mužskou obsluhu, neskládali žádné sliby, ale byli povinni skládat počet ze svého soukromého jmění. Církevní důchody plynuly do společné pokladny diecéze. Sdružení mělo svůj seminář v Salcburku (1640-1649), odkud byl pak přeložen do Ingolstadtu a roku 1800 do Landshutu.
Řád v českých zemích editovat
V Praze vznikl roku 1705 ústav bartolomitů, při němž byl též noviciát. Roku 1782 byl ústav zrušen.
Odkazy editovat
Literatura editovat
- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 196.
