Bartholomäus Zeitblom
Bartholomäus Zeitblom (* kolem 1455, Nördlingen – kolem 1518, Ulm) byl německý gotický malíř, jeden z hlavních mistrů Ulmské školy, kde je doložen v letech 1482-1518.
| Bartholomäus Zeitblom | |
|---|---|
 | |
| Narození | kolem 1455 Nördlingen |
| Úmrtí | kolem 1518 Ulm |
| Povolání | malíř |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Bartholomäus Zeitblom nejprve pracoval v Nördlingenu a byl poprvé ženatý s dcerou tamějšího malíře Friedricha Herlina. Od roku 1482 byl občanem Ulmu a oženil se podruhé s dcerou malíře Hanse Schüchlina, v jehož dílně se vyučil. Schüchlin pocházel rovněž z Nördlingenu a v Ulmu byl hlavou cechu sv. Lukáše. Patrně největším dílem, na kterém se Zeitblom podílel v Schüchlinově dílně, byly obrazy na oltáři z kláštera Blaubeuren. Po dokončení oltáře si Zeitblom zřídil vlastní dílnu v Pfaufengasse 3. Kolem roku 1500 už byl nejvyhledávanějším ulmským malířem oltářních obrazů.[1]
V jeho dílně se vyučil Hans Maler zu Schwaz. Je pravděpodobné, že Bartholomäus Zeitblom podlehl epidemii moru (1519), protože jeho žena je uváděna roku 1522 jako vdova.
Dílo editovat
-
Bartholomäus Zeitblom, scény z legendy o sv. Valentinu -
Bartholomäus Zeitblom, scény z legendy o sv. Valentinu
_01.JPG)
_02.JPG)
- křídla hlavního oltáře kláštera v Blaubeuren s pašijiovými ascénami a scénami ze života sv. Jana Křtitele a Adelbergu
- oltářní triptych z kostela Wengenkirche v Ulmu, později v Neithartkapelle v Ulmské katedrále
- vnější křídla oltáře z kostela Wengenkirche byla v 19. století ze sbírky konzervátora Carl Julius Milde převedena do Muzea sv. Anny (St.-Annen-Museum), Lübeck
- Čtyři scény z legendy o sv. Valentinu, dnes Staatsgalerie Altdeutsche Meister, Augsburg
- Svatý Florian a Svatá Markéta, vnější křídla, Kilchberger Altars, dnes Staatsgalerie Stuttgart
- Zvěstování a Navštívení Panny Marie, vnitřní křídla, Eschacher Altars, dnes Staatsgalerie Stuttgart
- Narození a prezentace v chrámu, vnitřní křídla, Heerberger Altars, dnes Staatsgalerie Stuttgart
- Kristus a Dvanáct apoštolů, predella Heerberger Altars, dnes Staatsgalerie Stuttgart
- 4 panely oltáře z kostela v Hürbel (Gutenzell-Hürbel) v okrese Biberach: Sv. Kateřina (116,5x44 cm), Zvěstování - Panna Marie (117x48,7 cm), Zvěstování - Archanděl Gabriel (117x48,7 cm), Sv. Barbora (121,5x40 cm), nyní v Národním muzeu umění Rumunska, Bukurešť
- Pieta, Germanisches Nationalmuseum, Norimberk
- Rouška sv. Veroniky, Alte Nationalgalerie, Berlín
- Svatá Voršila, Alte Pinakotek, Mnichov
- oltář se Zvěstováním, Louvre, Paříž
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Heinz Koppenhöfer: Altäre Ulmer Meister. Kleinode, in: Dorfkirchen der Schwäbischen Alb, Metzingen 1993, s. 8, ISBN 3-87785-020-0
Literatura editovat
- Manuel Teget-Welz, Bartholomäus Zeitblom, Jörg Stocker und die Ulmer Kunstproduktion um 1500, in: Jerusalem in Ulm. Der Flügelaltar aus St. Michael zu den Wengen, hrsg. als Ausstellungskatalog vom Ulmer Museum, Ulm 2015, S. 20, ISBN 978-3-88294-465-5
- Dietlinde Bosch: Bartholomäus Zeitblom. Das künstlerische Werk. (= Forschungen zur Geschichte der Stadt Ulm; Bd. 30). Kohlhammer, Stuttgart 1999, ISBN 3-17-016383-3.(Zugl. Dissertation, Universität Stuttgart 1998)
- Harriet Brinkmöller-Gandlau: ZEITBLOM, Bartholomäus. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Band 14, Bautz, Herzberg 1998, ISBN 3-88309-073-5, Sp. 375–377.
- Hans Koepf: Schüchlin, Herlin und Zeitblom. In: Schwäbische Kunstgeschichte. Band 3. Thorbecke, Konstanz 1963, S. 110–111.
- Max Bach: Zeitblom, Bartholomäus. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 45, Duncker & Humblot, Leipzig 1900, S. 8–11.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bartholomäus Zeitblom na Wikimedia Commons - Zeno: Zeitblom, Bartholomäus
