Otevřít hlavní menu

Baltasar Saldoni

katalánský varhaník, skladatel a muzikolog

Baltasar Saldoni i Remendo (4. ledna 1807 Barcelona3. prosince 1889 Madrid) byl katalánský varhaník, hudební skladatel a muzikolog.

Baltasar Saldoni i Remendo
Portrét skladatele od José Valleja
Portrét skladatele od José Valleja
Narození 4. ledna 1807
Barcelona
Úmrtí 3. prosince 1889 (ve věku 82 let)
Madrid
Místo pohřbení Cementerio de San Justo
Povolání katalánský varhaník, hudební skladatel a muzikolog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se 4. ledna 1807 v Barceloně. Jako chlapec zpíval ve sboru kláštera Montserrat, kde získal základní hudební vzdělání. Studoval dále v Barceloně u Francesca Queralta a Mateua Ferrera. Jako varhaník a hudební skladatel působil v kostele Santa Maria del Mar, v klášterech San Cugat a San Francisco.

V roce 1826 uvedl své první dílo pro divadlo, operetu El triunfo del amor na text José Alegreta. V roce 1829 přesídlil do Madridu. Hned následujího roku se stal profesorem hudební teorie na nově otevřené konzervatoři El Real Conservatorio Superior de Música de Madrid, kterou založila královna Marie Kristýna. V roce 1838 debutoval s velkým úspěchem operou Ipermestra na text Pietra Metastasia v divadle Teatro de la Cruz. V letech 1848–1851 působil jako dirigent v divadle Teatro del Príncipe. Svými zarzuelami přispěl k rozvoji španělské národní opery. Z jeho muzikologických děl je nejvýznamnější biografický a bibliografický slovník španělských skladatelů Diccionario biográfico-bibliográfico de efemérides de músicos españoles, první španělské dílo tohoto druhu.

Zemřel v Madridu 3. prosince 1889 a je pochován na hřbitově Cementerio de San Justo v patiu San Millán.

DíloEditovat

Jevištní dílaEditovat

  • El triunfo del amor (opereta, libreto José Alegret, 1826, Barcelona)
  • Saladino e Clotilde (opera, 1831)
  • Los enredos de un curioso (opereta, 1832, spolupráce Pedro Albéniz a Ramon Carnicer)
  • Ipermnestra (opera, libreto I. Passini, 1837)
  • Cleonice, Regina di Siria (opera, 1839)
  • Maria di Rohan (opera, libreto Savinelli, 1841)
  • Boabdil, último rey moro de Granada (opera, libreto M. González de Aurioles, 1844)
  • El rey y la costurera (zarzuela, text V. Brusola, 1853)
  • Guzman Il Buono (opera, libreto D. Anacri, 1855)
  • La corte de Mónaco (zarzuela, libreto R. de Navarrete, 1857)
  • Los maridos en las máscaras o No más bailes (zarzuela, libreto W. Ayguals, 1864)

Orchestrální sladbyEditovat

  • Polaca (1838)
  • Boleras jaleadas (1848)
  • El paseo en el Prado de Madrid (1848)
  • Manchegas jaleadas (1848)
  • Popurrí o Miscelánea de bailes (1848)
  • L'Autunno (1849)
  • L'ilusion (1849)
  • Los gemelos (1849)
  • Popurrí de bailes (1849)
  • La aurora (1849)
  • A mi patria (symfonie, 1863)
  • El caprichoso

Kromě toho zkomponoval velké množství vokálních skladeb: písní, romancí, árií a sborů. Zvláště rozsáhlá je jeho tvorba v oblasti chrámové hudby. Napsal 3 velké mše, 2 Stabat mater a mnoho drobnějších chrámových skladeb a skladeb pro varhany.

Muzikologická dílaEditovat

  • Veinticuatro solfeos para contralto y bajo (1837)
  • Nuevo método de solfeo y canto para todas las voces (1839)
  • Reseña histórica de la Escolanía o Colegio de música de la Virgen de Montserrat, en Cataluña, desde 1456 hasta 1856, con un catálogo de algunos de los maestros… (1856)
  • Efemérides de músicos españoles, así profesores como aficionados (1860)
  • Cuatro palabras sobre un folleto escrito por el maestro compositor Sr. Don Francisco Asenjo Barbieri (1864)
  • Diccionario biográfico-bibliográfico de efemérides de músicos españoles

Externí odkazyEditovat