Bagaraatan ostromi („Ostromův malý lovec“ v mongolštině) byl druh menšího teropodního dinosaura z období pozdní křídy (asi před 70 miliony let). Fosilie tohoto rodu byly objeveny v mongolském geologickém souvrství Nemegt.[1]

Jak číst taxoboxBagaraatan ostromi
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 70 miliony let
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
RodBagaraatan
Osmólska, 1996
Binomické jméno
Bagaraatan ostromi
Osmólska, 1996
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bagaraatan byl menším teropodem, dosahoval celkové délky asi 3 až 3,5 metru.[2] Jeho kostra vykazovala nápadné "ptačí" anatomické znaky. Pravděpodobně šlo o relativně štíhle stavěného predátora, který dosahoval hmotnosti kolem 60 až 70 kg.

 
Bagaraatan - velikostní srovnání s člověkem

Historie a systematika

editovat

Typový druh B. ostromi byl popsán polskou paleontoložkou Halszkou Osmólskou v roce 1996. Postkraniální kostra (kat. ozn. ZPAL MgD-I/108) byla popsána jako "podobná ptačí", lebka zase vykazuje znaky typické pro více různých skupin teropodů (maniraptorů, bazálních tyranosauroidů nebo troodontidů).[3] Pravděpodobně šlo o pozdního vývojově primitivního tyranosauroida.[4]

Reference

editovat
  1. Socha, V. (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, ISBN 978-80-7465-369-8. (str. 126-128)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. [ Diskuze o druhu B. ostromi na webu Dinosaur Mailing List (anglicky). dml.cmnh.org [online]. [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-04.  Diskuze o druhu B. ostromi na webu Dinosaur Mailing List (anglicky)]
  4. Loewen, M. A.; Irmis, R. B.; Sertich, J. J. W.; Currie, P. J.; Sampson, S. D. (2013). Evans, D. C., ed. Tyrant Dinosaur Evolution Tracks the Rise and Fall of Late Cretaceous Oceans. PLoS ONE. 8 (11): e79420. doi: 10.1371/journal.pone.0079420

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat